Molekulární bioložka MUDr. Soňa Peková v rozhovoru pro časopis se bohužel opět stala hvězdou dezinformačních médií. Rozhovoru pro Reflex se chytl například Aeronet a dále ho rozvíjí.

Mikrobioložka Soňa Peková se stala během koronavirové krize hvězdou alternativních pohledů na šíření nemoci. Od jara konstantě tvrdí, že je virus zřejmě umělého původu a postupně několikrát zopakovala, že do Vánoc zmizí. Své názory příliš nemění ani teď, když se nadále těžce s nemocí potýkáme. Důvodem, proč nemoc zatím nevymizela, jsou podle ní umělé modifikace viru.

Velkou pozornost vyvolala v červnu, kdy ubezpečovala, že již žádná druhá vlna nepřijde a nad nemocí je v podstatě vyhráno. „Domnívám se, že žádná druhá vlna nebude. Plošně mezi lidmi už se to šířit nebude. Tady jsme to vyčistili. Nabádám pouze k obezřetnosti před lokálními náhodnými výskyty, především po návratu z ciziny, kde epidemiologická situace není ještě vyřešená,“ řekla v rozhovoru pro Novinky.

V říjnu, když byla druhá vlna nemoci COVID-19 v Česku v plném proudu, zopakovala, že se na jejích slovech nic nemění. Nárůst počtu případů byl podle ní kvůli tomu, že lidé v létě cestovali. „Styk s cizinci měl podle ní za následek, že se do Česka dostaly nebezpečnější formy viru. „Je možné, že ty kmeny, které teď mordují lidi na jednotkách intenzivní péče, jsou takové, které ještě mají tu divokou sílu,“ uvedla. Přesto tvrdí, že „kdyby se přestalo na nemoc testovat, tak by tím epidemie skončila“.

V současné době Peková říká, že měla pravdu. To, co na podzim i v zimě mezi námi kolovalo a koluje, jsou podle ní už jiné kmeny, jiné viry, které nejsou potomky toho jarního.

Podle vědců je to však nesmysl. Virus SARS-CoV-2 podobně jako všechny viry mutuje. Není to žádný rychlík. Virus chřipky mění svou dědičnou informaci dvakrát rychleji a HIV dokonce čtyřnásobně rychleji. Ale i tak stačili virologové odhalit tisíce variant koronaviru SARS-CoV-2. Některé získaly mutacemi nové významné vlastnosti. Zkušenosti ze stávajícího průběhu pandemie ukazují, že virus nachází dokonalé podmínky pro vytváření nových variant mutacemi u lidí s oslabeným imunitním systémem. Takový člověk se pere s nákazou dlouhé měsíce. Jeho imunitní systém nemá na to, aby nákazu zlikvidoval. Virus se neustále množí a pokaždé přitom dochází při syntéze jeho dědičné informace k chybám. Vznikají tak nové varianty viru. Většina z nich jsou chcípáčci, kteří se v konkurenci zdatnějších variant neprosadí. Někdy ale náhoda přihraje viru vlastnost, která mu pomáhá v šíření. A tahle varianta pak v populaci nakažených lidí rychle převládne. To je zřejmě způsob, jakým vznikala i britská mutace.

Jak již bylo napsáno, buňky či mikroorganismy mutují přirozeně a neustále. Stačí, aby se v průběhu jejich množení vyskytla chyba, jejich genetická informace se nepřesně zkopírovala a nová mutace je na světě. „Vznik mutací ve virech je přirozený jev, a jelikož se nám nedaří výrazně omezit šíření viru ve světě, budou vznikat další a další mutace. Velká většina mutací má za následek vznik nefunkčního viru. V těle pacientů vlastně mezi sebou soutěží různé varianty viru. Mutace, která je neutrální, nebo dokonce poskytuje viru nějakou výhodu, se bude dále šířit. Každou další nákazou viru poskytujeme nové možnosti, jak si může zkoušet další a další mutace. Je těžké odhadnout budoucí vývoj. Je nutné stále monitorovat, které varianty se šíří, ověřovat účinnost vakcín a v případě potřeby vakcíny pozměnit. Je pravděpodobné, že se budeme muset očkovat opakovaně, podobně jako u chřipky. I když vznikají nové mutace, stále fungují preventivní opatření proti šíření viru, jako jsou rozestupy, respirátory a hygiena rukou,“  říká Jan Weber z Ústavu organické chemie a biochemie.

„Koronavirus má přes 30 tisíc písmenek a rychlost mutací tohoto typu koronaviru je zhruba 25 písmenek za rok. Když tedy dnes uděláme izolaci – půl roku od původního wuchanského referenčního genomu – v průměru bude mít nějakých 10 nebo 15 mutací,“  uvedl odborník na molekulární genetiku z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Jan Pačes. Pokud jde o mutace virů – většina z nich nemusí mít na jeho povahu v podstatě žádný vliv a velké množství z nich může postupně také vymizet.

„Tím, že bráníme šíření viru, selektujeme infekčnější varianty. Ztěžujeme mu šíření na další lidi, takže infekčnější mutace viru mají evoluční výhodu. Už teď je SARS-CoV-2 hodně infekční. Lze to vidět i na srovnání s dalšími viry. Zdá se, že chřipka se teď vůbec nešíří, každoroční epidemie pravděpodobně tuto zimu nebude. Je otázka, jestli má covid potenciál stát se ještě infekčnějším. Důležité je, jestli vznikne nový kmen tohoto viru, který by dokázal infikovat i lidi, kteří už si nemocí prošli. Je to možné s tím, jak se bude zvyšovat podíl lidí v populaci, kteří už byli infikováni nebo naočkováni. Potom bude koronavirus vystaven většímu selekčnímu tlaku, aby získal schopnost znovu infikovat ty, kteří už jsou k němu rezistentní,“ říká virolog z brněnské Masarykovy univerzity Pavel Plevka.


Jan Cemper

administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Své mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem. e-mail: cemper@manipulatori.cz, jan.cemper@gmail.com