Na sociálních sítích se šíří grafika s fotografií prezidenta Petra Pavla a údajným výrokem: „S Německem jsme měli vždy nadstandardní vztahy. Sjezd v Brně je skvělou příležitostí ke smíření. Je na čase udělat gesto a omluvit se.“ Příspěvek je doprovázen emotivním komentářem, podle kterého se mají Češi údajně omlouvat „nacistickým zrůdám“. Jenže pro takový výrok prezidenta Petra Pavla se nepodařilo najít žádný věrohodný zdroj. Neobjevuje se na webu Pražského hradu ani v seriózních médiích jako doslovná citace. Dohledatelné je především to, že stejnou formulaci bez jasného primárního zdroje převzal i iportaL24, který ji uvádí jako Pavlův výrok.

Skutečnost je podstatně střízlivější. Prezident Pavel se k česko-německým a česko-bavorským vztahům v minulosti vyjadřoval smířlivě a pozitivně, zejména při zahájení Bavorsko-českých týdnů přátelství v Selbu v roce 2023. Tehdy ocenil posun v Sudetoněmeckém krajanském sdružení a poděkoval jeho předsedovi Berndu Posseltovi za příspěvek ke zlepšení vztahů. Současně ale mluvil i o „temných obdobích“ minulosti a o tom, že je důležité nezapomínat na příčiny, které k nim vedly. To je něco úplně jiného než výzva, aby se Češi omlouvali nacistům nebo aby se relativizovaly zločiny nacistického Německa.

Virální příspěvek tedy pracuje s klasickou manipulací: vezme reálné téma, tedy chystaný Sudetoněmecký sjezd v Brně a debatu o česko-německém smíření, a vloží do něj nedoložený citát, který má vyvolat pobouření. Z faktu, že Pavel podporuje dobré vztahy s Německem a v minulosti ocenil změny uvnitř sudetoněmeckého sdružení, nelze vyvozovat, že vyzývá k omluvě „nacistickým zrůdám“. Takový výklad je nejen nedoložený, ale i záměrně překrucuje rozdíl mezi dnešními Němci, potomky odsunutých sudetských Němců a nacistickými pachateli z období druhé světové války.

Sjezd sudetských Němců se má podle ČT24 uskutečnit v Brně od 22. do 25. května 2026. Půjde o první konání této akce v Česku. Sudetské Němce do Brna pozvali zástupci festivalu Meeting Brno, kteří akci rámují jako symbol vzájemného porozumění a vyrovnávání se se složitou minulostí. Samotné Sudetoněmecké krajanské sdružení zastupuje Němce odsunuté po druhé světové válce z Československa a jejich potomky. Česká televize zároveň připomíná, že vztahy mezi sudetskými Němci a Českem se v posledních letech zlepšily i proto, že krajanské sdružení vypustilo ze svých stanov zmínku o úsilí o vrácení zkonfiskovaného majetku.

Téma ovšem vyvolává silné emoce. Podle iROZHLASu proti sjezdu v Brně protestovaly stovky lidí a předseda SPD Tomio Okamura akci označil za „nebetyčnou ostudu“. Seznam Zprávy popsaly, že pořadatelé Festivalu smíření čelí výhrůžkám a anonymním útokům; městská část Brno-střed evidovala patnáct protestních akcí a mezi odpůrci se podle článku objevují komunisté, SPD i členové dezinformační scény. Právě do takto vyhrocené atmosféry zapadá i grafika s nedoloženým výrokem prezidenta Pavla.

Nepravdivě působí také tvrzení z doprovodného facebookového textu, že „po válce bylo nacistické Německo prohlášeno za zločineckou organizaci“. Norimberský proces pracoval s odpovědností konkrétních nacistických organizací a představitelů režimu, nikoli s představou, že by dnešní Německo nebo všichni Němci byli „zločineckou organizací“. I tato formulace tak slouží spíše k emotivnímu vyhrocení debaty než k přesnému popisu historické skutečnosti.

Závěr je proto jasný: virální grafika s Petrem Pavlem obsahuje nedoložený citát, který nelze ověřit v žádném důvěryhodném primárním zdroji. Prezident Pavel se skutečně hlásí ke smířlivému přístupu v česko-německých vztazích a ocenil posun Sudetoněmeckého krajanského sdružení, ale z dostupných zdrojů nevyplývá, že by vyzýval Čechy k omluvě nacistům nebo relativizoval německé zločiny. Příspěvek tak staví na falešném rámování: z tématu historického smíření vytváří obraz údajné zrady a ponižování obětí nacismu.


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.