Po nálezu těla osmatřicetiletého Ukrajince v jihlavském rybníku se na sociálních sítích objevily komentáře oslavující jeho smrt. Jejich autoři neznali zemřelého ani okolnosti případu. Stačila jim jeho národnost.
Smutným koncem skončilo pátrání po osmatřicetiletém muži z Ukrajiny. Jeho osobní věci byly nalezeny u rybníka Borovinka v Jihlavě a v sobotu 18. července policisté objevili na hladině tělo bez známek života. Bližší okolnosti smrti původní zpráva neuváděla.
Pod příspěvkem o tragické události se vedle vyjádření soustrasti objevila také řada komentářů, jejichž autoři smrt muže otevřeně oslavovali. Psali například „o jednoho míň“, „žádná škoda“, „paráda“ nebo „víc takových zpráv“. Další komentující zemřelého bez jakýchkoliv podkladů označili za „banderovce“ či „zbabělce“.
Právě zde se ukazuje typický princip manipulativního uvažování. Z jediné pravdivé informace – že zemřelý pocházel z Ukrajiny – komentující vytvořili údajný důkaz o jeho charakteru, politických názorech nebo jednání. Národnost však sama o sobě nevypovídá vůbec nic o tom, zda dotyčný obdivoval Stepana Banderu, podporoval ukrajinskou vládu, bojoval v armádě nebo před válkou uprchl.
Nejde tedy o kritiku ukrajinské vlády ani o debatu o české pomoci uprchlíkům. Zemřelý nebyl hodnocen podle konkrétního činu, ale výhradně podle příslušnosti k určitému národu. Člověka v takovém rámci nahrazuje nálepka a individuální odpovědnost kolektivní vina.
Na reakce upozornila Anna Abramchuk, Ukrajinka žijící v Jihlavě, která z některých komentářů vytvořila koláž. Jihlavská Drbna následně diskusi moderovala a možnost přidávání dalších příspěvků omezila. Redakce se zároveň obrátila na policii s dotazem, zda komentáře nemohou naplňovat znaky trestného činu.
„Obsahem komentářů se zabýváme a věc šetříme,“ sdělila policejní mluvčí Jana Kroutilová. To zatím neznamená, že byl některý z autorů obviněn nebo že komentáře byly vyhodnoceny jako trestné. Policie jejich obsah teprve prověřuje.
Ne každý odpudivý výrok musí být zároveň trestným činem. Stejně tak ale nelze každou reakci obhájit tvrzením, že jde pouze o „jiný názor“. Oslavování smrti neznámého člověka kvůli jeho národnosti není argumentem v politické diskusi. Je projevem předsudku a ztráty základního rozlišování mezi jednotlivcem a skupinou.
Z jednotlivých komentářů nelze spolehlivě určit, které politické příspěvky, weby nebo dezinformace jejich autory ovlivnily. Část použitého slovníku však odpovídá dlouhodobě šířeným stereotypům, podle nichž jsou všichni Ukrajinci automaticky „banderovci“, příživníci nebo zbabělci. Opakováním podobných nálepek se nenávist postupně normalizuje a tragická zpráva se může změnit v příležitost k útoku na celý národ.
Případ z Jihlavy proto není klasickou ukázkou smyšlené zprávy. Ukazuje však, jak lze jediný pravdivý údaj – národnost zemřelého – zneužít k vytvoření ničím nepodloženého příběhu o jeho vině a údajné bezcennosti. Také proto patří rozpoznávání kolektivní viny, nálepkování a dehumanizace k mediální gramotnosti stejně jako ověřování fotografií, statistik nebo politických výroků.
