Kauza Skupiny D a dodávek dronů Nemesis pro Ukrajinu je nepochybně závažná. Vojenská policie ji prověřuje, veřejně se mluví o možných nesrovnalostech kolem cen, licencí i vztahů mezi spolkem a dodavatelem FPV Space. Současně ale platí jedna základní věc: trestní řízení je stále pouze ve fázi prověřování a podle veřejně dostupných informací dosud nebylo zahájeno trestní stíhání ani nikdo nebyl obviněn. To je podstatný rozdíl, který v části veřejné debaty často mizí.
Právě v tom je jeden z hlavních problémů celé kauzy. Některé komentáře už dnes mluví o „rozkrádání“, jako by šlo o prokázanou věc. Jenže policejní dokumenty a soudní rozhodnutí, která se v médiích objevila, popisují především podezření, jež mají odůvodnit procesní kroky vyšetřovatelů. To samo o sobě neznamená, že je podezření smyšlené, ale ani to neznamená, že už byla vina komukoli prokázána. Ve státě, který se chce brát vážně, by tenhle rozdíl měl být samozřejmostí.
Ve prospěch Skupiny D navíc mluví i některé konkrétní okolnosti, které se v ostře laděných útocích často zamlčují. Zástupci spolku opakovaně tvrdí, že si ze sbírky nenechali vyplatit ani korunu a že vývozy dronů probíhaly s řádnými licencemi. Současně upozorňují, že si nechávali dělat průběžné audity a že cílem bylo mít hospodaření pod kontrolou právě proto, že šlo o veřejné peníze a citlivý projekt pomoci Ukrajině. Tato tvrzení samozřejmě sama o sobě kauzu neuzavírají, ale rozhodně nejde o marginální obhajobu bez jakýchkoli opěrných bodů.
Podobně je to s cenou dronů. Kritici často pracují s jednoduchým obrazem, že firma FPV Space levně nakoupila hotové výrobky v Číně a s obří marží je přeprodala dál. Jenže veřejně popsané informace ukazují složitější realitu: drony měly být sestavovány z dílů, upravovány podle aktuálních požadavků ukrajinské strany a jejich cena měla zahrnovat nejen samotné komponenty, ale i kompletaci, testování, skladování, clo, dopravu, bezpečnost zásilek a licenční proces. Audit, který si spolek nechal zpracovat, navíc podle zveřejněných informací neukázal, že by ceny byly nad tržním průměrem.
To samé platí pro spor o licence. Vyšetřovatelé prověřují, zda šlo skutečně o správný režim vývozu a zda nebyla licence získána na základě neúplných údajů. Dodavatel FPV Space ale tvrdí, že stát od začátku věděl, komu a co se převáží, a že byly získány licence pro oficiální ukrajinské bezpečnostní a armádní složky. Jinými slovy: i zde máme střet dvou verzí, nikoli už hotový verdikt. A právě proto by bylo předčasné tvářit se, že je věc definitivně rozhodnuta v neprospěch Skupiny D.
Důležitý je i širší kontext. Skupina D nevznikla jako anonymní jednorázový projekt, ale jako veřejně viditelná iniciativa spojená s podporou Ukrajiny, do níž se zapojily známé osobnosti a která pracovala s mimořádně citlivým tématem. I proto je správné, aby její fungování bylo pod veřejnou i právní kontrolou. Stejně správné ale je nepodlehnout dojmu, že už samotné policejní prověřování automaticky znamená důkaz podvodu. Pokud někdo tvrdí, že je vše bez problémů, předbíhá. Pokud ale někdo tvrdí, že už je vše jasně prokázané, předbíhá úplně stejně.
Přesnější závěr proto dnes zní asi takto: kolem Skupiny D existují vážné otázky, na které musí odpovědět vyšetřování. Zároveň ale veřejně dostupné informace zatím nedávají dost důvodů k tomu, aby byl spolek nebo jeho lidé označováni za usvědčené viníky. V právním státě má i nepopulární zásada presumpce neviny pořád platit. A v této kauze to znamená jediné: mluvit přesně, nezamlčovat pochybnosti, ale stejně tak nezaměňovat podezření za rozsudek.