Na Facebooku se opět objevují příspěvky, které zmiňují údajný citát bývalého generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna, který stál v čele OSN v letech 2007 až 2016. Podle příspěvků Pan Ki-mun 7. dubna 2014 údajně oznámil, že Rada bezpečnosti OSN projednala „ukrajinskou otázku“ a že následně došla k závěru, že Ukrajina od konce prosince 1991 nezaregistrovala své hranice.
Citace bývalého generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna pak pravděpodobně vychází z tiskové zprávy OSN ze 17. března 2014. Ta zmiňuje některá Pan Ki-munova vyjádření o situaci na Ukrajině a hovoří i o zasedání Rady bezpečnosti OSN z 15. března, jehož tématem bylo krymské referendum plánované na 16. března 2014. Tisková zpráva konkrétně uvádí, že na zasedání Rady bezpečnosti OSN bylo této 15členné Radě „znemožněno přijmout rezoluci vyzývající mezinárodní společenství k tomu, aby potvrdilo národní hranice Ukrajiny a prohlásilo referendum na Krymu za neplatné“. Dodejme, že přijetí rezoluce zablokovalo Rusko svým vetem. Neschválení rezoluce, která by „potvrdila uznání národních hranic Ukrajiny“, však neznamená, že OSN tyto hranice dříve neuznávalo.
V roce 1945, kdy byla země známa jako Ukrajinská sovětská socialistická republika, patřila mezi zakládající členy OSN. Patří rovněž mezi dočasné členy Rady bezpečnosti OSN, naposledy v letech 2016 až 2017. Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Hennadij Udovenko byl v letech 1997 až 1998 dokonce předsedou Valného shromáždění OSN. OSN „nemá žádnou pravomoc uznávat ani stát, ani vládu. Jako organizace nezávislých států může přijmout nový stát za svého člena nebo přijmout pověřovací listiny představitelů nové vlády,” píše se v dokumentu OSN.
„Nic takového jako registrace hranic neexistuje,” řekla agentuře AFP 23. února 2022 Mira Kaneva, odborná asistentka na katedře mezinárodního práva a mezinárodních vztahů Sofijské univerzity.
Rusko naopak nezávislost Ukrajiny několikrát uznalo. V referendu 1. prosince 1991 se Ukrajina drtivou většinou vyslovila pro nezávislost na rozpadajícím se Sovětském svazu. Ruský prezident Boris Jelcin nezávislost země uznal následující den. Dne 8. prosince 1991 podepsali představitelé tří největších republik bývalého SSSR – Ruska, Ukrajiny a Běloruska – dohodu o Společenství nezávislých států, čímž se ustanovily jako suverénní země. K tomuto prohlášení se později přidalo osm dalších států, čímž byl rozpad SSSR dokončen.
Zmínit je také nutné Budapešťské memorandum. V něm se dokonce Rusko zavázalo chránit územní celistvost Ukrajiny. Memorandum mělo poskytout záruky bezpečnosti a územní celistvosti Bělorusku, Kazachstánu a Ukrajině výměnou za připojení se ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní. V praxi to znamenalo odevzádní jaderných zbraní Rusku. V memorandu se signatáři zavázali mimo jiné respektovat ukrajinskou nezávislost a suverenitu v rozmezí tehdy platných státních hranic, zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti Ukrajině, zdržet se použití ekonomického nátlaku na Ukrajinu ve snaze ovlivnit její politické směřování, zdržet se použití jaderných zbraní proti Ukrajině, řešit případné použití jaderných zbraní vůči Ukrajině na půdě Rady Bezpečnosti OSN či vzájemně konzultovat vzniklé nejasnosti ohledně zmíněných záruk.
Více na AFP a Demagog.cz