Sexistické prasátečko, Markéta Šichtařová a zneužití autority


Markéta Šichtařová na svém blogu na serveru idnes zveřejnila 29, března článek s titulkem Černá díra neziskovek. Odtud jej převzaly multiblog Parlamentní listy (29. 3.), server Neviditelný pes (1. 4.) a dezinformační platformy EUportál (4. 4.), Eportál (4. 4.), Pravý prostor (29. 3.), Vlastenecké noviny (30. 3.), Zem a vek (1. 4.), tedy veskrze weby, které jsou na stejné vlně jako Šichtařová.

Autorka ve svém příspěvku nejprve kritizuje EET a „zaklekávání“ na drobné podnikání, aby pak vytvořila kontrast v tom smyslu, že takto neférově získané prostředky jsou zbytečně poskytovány neziskovým organizacím: „No a pak tu máme tentýž stát, který efektivně podporuje z veřejných peněz různé mimorozpočtové nadace, kterým se poněkud záhadně říká „neziskovky“ (jako by jim snad o peníze vůbec nešlo), ale vesměs z toho ani stát, ani drtivá většina obyvatel nic nemá – tedy krom oněch neziskovek samotných.“

Šichtařová zde zcela vědomě zneužívá svou autoritu ekonomky k manipulaci, protože jí samozřejmě musí být známo, že neziskové organizace se takto nazývají proto, že jejich cílem není generovat zisk. To by ostatně měl vědět i student střední ekonomické školy. Šichtařová tak navazuje na nesmyslná tvrzení o NGO, která publikovali například takoví „odborníci“ jako Petr Štěpánek či Petr Žantovský.

K implicitnímu autorčině vyjádření, že neziskové organizace neužitečně vysávají veřejné prostředky, ještě uvádíme následující citát ze stránek měsíčníku Statistika a my (vydává (ČSÚ) 3/2017: „Produkce neziskových institucí v roce 2014 činila 114 mld. Kč, z toho téměř polovinu tvořily veřejné vysoké školy. Poskytnuto bylo přes 54 % produkce bezplatně a dalších 17 % za netržní ceny. Zbylá část produkce se prodala za tržní ceny.“

Šichtařová tedy opět ať už z nevědomosti, nebo úmyslně uvádí tvrzení, která nemají oporu ve skutečnosti. Veřejné prostředky, vložené do neziskových organizací, se díky dobrovolnické práci naopak zmnoží.

V konkrétnější části svého kritického příspěvku autorka vychází z nové zprávy NKÚ 18/03 z 25. 3. „Peněžní prostředky poskytované nestátním neziskovým organizacím“ a uvádí na jejím základě tyto body:

  1. že stát při poskytování dotací neziskovkám v letech 2016 až 2017 nevycházel z analýzy, jaké služby společnost skutečně potřebuje
  2. že NKÚ zjistil miliardové rozdíly v dostupných informacích o tom, kolik stát v letech 2015 a 2016 na dotacích vyplatil (rozdíl 3,5 miliardy Kč).
  3. že v Radě vlády pro neziskové organizace, která o dotacích rozhodovala, bylo víc zástupců neziskovek než zástupců státu.
  4. že Úřad vlády průběžně nekontroluje, jak se daří díky dotacím plnit deklarované cíle neziskovek.
  5. že NKÚ zjistil porušení podmínek dotace u 10 ze 17 kontrolovaných neziskovek. (Šichtařová doslova píše: „Rozumějme: kdyby se nezadařilo o pět či deset procent, člověk by to pochopil. Když je to vysoce nad polovinou případů, něco je prohnilého systémově.“)

Tyto body opravdu odpovídají zprávě NKÚ, je ale třeba uvést že body 1 – 4 jsou v odpovědnosti vlády, ze špatného vykazování na úrovni jednotlivých úřadů či z opomenuté kontroly nelze vinit neziskové organizace. Jediným bodem, který skutečně jde k tíži NGO, je porušení podmínek dotace. Šichtařová zde ovšem hrubě manipuluje slovy o nadpoloviční většině, protože vyvozování závěrů na vzorku 17 ze 121 000 NGO je naprosto nesmyslné (paní Šichtařová snad neměla na VŠE statistiku?).

Zpráva NKÚ k výše zmíněnému porušení podmínek uvádí:

Kontrola byla provedena u 17 příjemců dotací, kterým byly v letech 2016 až 2017 z dotačních titulů pro nestátní neziskové organizace poskytnuty prostředky na realizaci 45 projektů. U sedmi příjemců byla dotace použita v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutích o poskytnutí dotace. U ostatních příjemců zjistil NKÚ například:

 

  • nedodržení podmínek stanovených v rozhodnutí pro poskytnutí dotace,
  • nedostatky v účetnictví,
  • použití prostředků na úhradu neuznatelných nákladů,
  • nedodržení stanoveného rozpočtu projektu,
  • nerealizování aktivit, na které byla dotace poskytnuta,
  • neefektivní použití prostředků.

Aby bylo jasno, o kom je vůbec řeč, uvádíme ze zprávy ještě přehled kontrolovaných subjektů:

Příloha č. 3

Seznam příjemců a kontrolovaný objem dotací

Název příjemce Kontrolovaný objem
Arcidiecézní charita Praha 3 307 900 Kč
Asociace pro interkulturní práci, z. s. 859 581 Kč
Beleco, z.s. 1 081 000 Kč
Bioinstitut, o. p. s. 1 237 164 Kč
Český svaz ochránců přírody 4 500 000 Kč
Český svaz včelařů, z.s. 27 879 820 Kč
In IUSTITIA, o.p.s. 690 000 Kč
Klub českých turistů 15 463 600 Kč
META, o.p.s. – Společnost pro příležitosti mladých migrantů 1 085 021 Kč
NIPI bezbariérové prostředí, o.p.s. 8 500 000 Kč
PRO-BIO LIGA pobočný spolek 1 150 000 Kč
Senioři České republiky, z. s. 2 934 108 Kč
Síť středisek ekologické výchovy Pavučina, z. s. 1 535 794 Kč
Slovo 21, z. s. 15 548 528 Kč
Svaz zakládání a údržby zeleně 398 951 Kč
TEREZA, vzdělávací centrum, z.ú. 800 000 Kč
Za snadné dárcovství 571 100 Kč
CELKEM 87 542 567 Kč

 

Šichtařová na tomto základě vyvozuje:

„Celkem smůla je, že v roce 2016 u nás bylo dle ČSÚ téměř 121 tisíc neziskovek, ale dotaci dostalo „jen“ necelých 7 tisíc z nich. Rozumějme: drtivá většina neziskovek nedostává nic a myslí to poctivě. Jenomže veřejnost slyší jen o průšvizích, alternativně o neziskovkách přes gendery či přes velice užitečné ocenění „sexistické prasátečko“, takže je pak nabroušená z jedné vody načisto na všechny. 

Jde ovšem o ryze manipulativní závěry. Falešné je tvrzení, že neziskové organizace, které dostávají dotace, to nemyslí poctivě. To ze zprávy naprosto nevyplývá. Rovněž zmínka o tom, že veřejnost pouze slyší o průšvizích neziskových organizací, není nikterak podložena (ledaže by autorka měla na mysli financemi nejvíce obmyšlenou Fotbalovou asociaci ČR) a jak je u blogerů různé úrovně zvykem, vychází pouze z „dojmologie“. Zmínky o „genderových“ neziskovkách přicházejí zejména z okruhu neseriózních webů, které jsme uvedli nahoře v textu. A co se týče anticeny „sexistické prasátečko“, po které paní Šichtařová touží natolik, že o ní v jednom textu píše hned dvakrát, budeme ji muset zklamat, protože organizace NESEHNUTÍ ji vloni vyhlásila podesáté a naposled (ale proč se v blogu zatěžovat fakty, že). Snad aby si na to paní Šichtařová založila nějakou vlastní neziskovku…

 

Příloha 1

Pro informaci uvádíme přehled neziskových organizací, které v roce 2016 získaly ze státního rozpočtu více než 50 mil. Kč.

Příloha 2

Tisková zpráva NKÚ

Stát neměl přesné informace o dotacích rozdělených neziskovým organizacím

Tisková zpráva ke KA č. 18/03 – 25. 3. 2019

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil dotace ze státního rozpočtu, které rozdělily nestátním neziskovým organizacím (NNO) Úřad vlády ČR a čtyři ministerstva – Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství – v letech 2016 až 2017. Státní politika vůči NNO nevycházela z analýzy, jaké služby od těchto organizací společnost skutečně potřebuje. Úřady při rozdělování dotací nepostupovaly jednotně a nevyměňovaly si průběžně informace o schválených projektech, což by měly. Kontrola také zjistila miliardové rozdíly v informacích o tom, kolik stát poskytl NNO na dotacích v letech 2015 a 2016. U příjemců dotací kontrola zjistila, že v několika případech nedodrželi podmínky dotace.

V ČR bylo podle dat ČSÚ na začátku roku 2016 téměř 121 tisíc NNO, dotaci od státu dostalo téměř 7 tisíc z nich. V roce 2016 rozdělil stát podle údajů z rozpočtového informačního systému NNO celkem 11,88 miliardy korun a v roce 2017 to bylo 14,38 miliardy korun. Strategie vlády ve vztahu k NNO na léta 2015 až 2020 ale vznikla bez předchozí analýzy toho, jaké služby společnost od NNO skutečně potřebuje. V Radě vlády pro nestátní neziskové organizace bylo v kontrolovaných letech více zástupců neziskového sektoru než zástupců státu, a mohli tak mít rozhodující vliv na obsah takových strategických materiálů.

Úřad vlády zároveň průběžně nekontroluje, jak se daří s pomocí dotací plnit cíle strategie. Vše vyhodnotí až v roce 2021 po jejím skončení. Některé cíle pak závisí na změnách legislativy, které ale chybí. Jde například o zákon o dárcovství, zákon o sociálním podnikání či o statusu veřejné prospěšnosti.

Kontroloři také zjistili rozdíl v informacích o tom, kolik stát v letech 2015 a 2016 poskytl NNO na dotacích. Rozbory financování od Úřadu vlády se lišily o více než 3 miliardy korun od informací z rozpočtového informačního systému. NNO, která rozbory financování pro Úřad vlády zpracovávala, měla podklady jen od vybraných ministerstev a rozpočtový systém nepoužívala. Údaje od resortů navíc NNO ještě upravovala. Není ale jasné, o jaké úpravy šlo. Informace o poskytnutých dotacích, které v rozboru financování dostala vláda a veřejnost, proto neodpovídaly skutečnosti.

Rozdíly v údajích se týkají i centrální evidence dotací. Kontrolovaná ministerstva a Úřad vlády v roce 2016 nezveřejnily v centrální evidenci všechny povinné informace o poskytnutých dotacích pro NNO. Celkový rozdíl mezi centrální evidencí a rozpočtovým systémem za všechny poskytovatele dotací představuje 3,51 miliardy korun. Kvůli chybějícím informacím tak nejde data ze systému o dotacích použít k hodnocení žádostí o dotaci nebo ke kontrole, jestli se dodržují podmínky maximální dotace ve výši 70 % nákladů. Úplné informace nejsou ani v informačním systému k evidenci NNO, který provozuje Ministerstvo vnitra. Informace do něj vkládají samotné organizace a nemají povinnost je aktualizovat.

Při rozdělování dotací by měly jednotlivé resorty spolupracovat na hodnocení žádostí, například si vzájemně delegovat členy do hodnotitelských komisí. Nebo si průběžně poskytovat informace o rozdělených dotacích. To ale plnily jen Úřad vlády a částečně MV. Jednotlivé resorty tak nemohou zjistit, jestli žadatelé o dotaci nežádají o podporu na stejný projekt také u jiných resortů nebo jestli se podařilo dodržet maximální hranici dotace 70 %. K dispozici mají jen informace od žadatelů. Zároveň stanovily cíle, kterých chtějí dotacemi dosáhnout, velmi obecně nebo vůbec. Nejde tak vyhodnotit, jestli dotace plní svůj účel.

U 10 ze 17 kontrolovaných příjemců zjistili kontroloři porušení podmínek dotace. Příjemci například nedodrželi rozpočet projektu, neprovedli aktivity, na které dostali dotaci, nebo zaplatili z dotace neuznatelné náklady.

Odbor komunikace

Nejvyšší kontrolní úřad

 

Reakce Asociace Nestátních Neziskových Organizací:
„SKANDÁLNÍ VÝROKY EKONOMKY MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ

Ing. Markéta Šichtařová se na svém blogu rozpovídala o těžké situaci podnikatelů v České republice. Když tu najednou do svých ostrých slov přimíchala neziskové organizace. Evidentně zcela neinformována o fungování neziskovek začala metat jeden argumentační faul za druhým. Pojďme si projít ty největší dezinformace:

1) Stát si u neziskovek nakupuje veřejné prospěšné služby, které není schopen zajistit. Navíc mnohem levněji, než kdyby je poskytoval sám. To, že z nestátních neziskových organizací stát nic nemá, je sprostá lež.

2) Stejnou lží je, že peníze dostane ten, kdo si o ně řekne. Dotační programy vypisují resorty a nestátní neziskové organizace procházejí náročným výběrovým řízením.

3) Za miliardové rozdíly v evidenci dotací nemohou neziskovky, ale stát. Ten zřídil hned několik evidenčních databází. Mají různou metodiku a nejsou proto srovnatelné. Navíc resorty neplní povinnost do všech databází dodávat přesné a úplné údaje.

5) Rada vlády pro nestátní neziskové organizace nikdy nerozhodovala o dotacích. Doporučujeme paní inženýrce, aby si zopakovala Rozpočtová pravidla a přečetla na webu vlády statut RV NNO.

6) Naplňování účelu projektů nekontroluje Úřad vlády, ale poskytovatel, tedy ministerstva a kraje. A kontroly jsou časté a velmi přísné. Opět fatální neznalost, nebo že by úmysl?

7) Dotace nejsou dary, to se učí už na střední ekonomické škole.

8 ) Pochybení při čerpání dotací vznikají dvojím způsobem. Jednak jsou podmínky tak podrobné a složité, že je opravdu těžké je dodržet. Při vícezdrojovém financování, kdy mají poskytovatelé rozdílné podmínky, je to dodržení opravdu téměř nemožné. Nejedná se ale o podvody, jenom jinou metodiku. Za druhé mají nejednotný přístup i kontrolní orgány. Jeden něco vytkne, přijde další, který sdělí, že jste to měli původně dobře, ale vytkne to, co předchozí kontrola schválila. I u resortů konstatuje NKÚ miliardové chyby a nic se neděje. U nestátních neziskových organizacích evidentně našli chyby v řádech tisíců, ale o tom se nepíše.

9) Zpráva NKÚ svědčí o tom, že se kontrolní skupina v problematice nezisku moc neorientuje, stejně jako autorka tohoto článku.

10) Státní správa se rozhodně nechová jako andílek. Máme víc kontrol než živnostníci. Sankcí není pokuta, ale vrácení celé nebo části dotace. To vede většinou k likvidaci organizace.

Pokud se paní Ing. Šichtařová neomluví a neuvede své lži o neziskovém sektoru do pořádku, ztrácí jakoukoliv důvěryhodnost. Nezbývá potom než vyzvat paní paní inženýrku, aby buď vrátila svůj ekonomický diplom, nebo si dostudovala základy makroekonomiky.“