Politik hnutí PRO Karel Kouřil oznámil, že podal trestní oznámení na organizátory sbírky „Dárek pro Putina“ kvůli údajnému spáchání trestných činů podle § 406 a § 407 trestního zákoníku, tedy přípravy a podpory útočné války. Tím navázal na rétoriku, kterou v posledních týdnech šíří někteří prokremelští aktivisté. Ti tvrdí, že přispět na obrannou raketu pro Ukrajinu znamená podporovat útočnou válku. Takové tvrzení je ale z právního i faktického hlediska zcela mylné.
Ustanovení § 406 a § 407 trestního zákoníku se vztahují výhradně na situaci, kdy by Česká republika sama připravovala nebo podporovala válku útočnou, tedy agresi proti jinému státu. Sbírka občanské iniciativy, která pomáhá napadené Ukrajině, s tím nemá nic společného. Český stát není ve válečném stavu s Ruskem, válku nevede, a jednotliví občané jednající dobrovolně jej v žádném případě nezastupují.
Podstatné je rovněž to, že Ukrajina není agresorem. V únoru 2022 byla napadena Ruskou federací, což OSN, Evropská unie i česká vláda jednoznačně označují za porušení mezinárodního práva a akt agrese. Mezinárodní právo přitom výslovně uznává právo napadeného státu na sebeobranu, včetně možnosti útočit na vojenské cíle na území agresora. Tento princip je zakotven v článku 51 Charty OSN. Podpora obrany napadené země proto není válečným činem, ale naplněním přirozeného práva bránit se útoku.
Z právního hlediska je také důležité, že Nadační fond Dárek pro Putina sám neobchoduje se zbraněmi. Finanční prostředky z veřejných sbírek jsou využívány k nákupu materiálu prostřednictvím licencovaných a státem schválených subjektů, což je zcela v souladu s českými zákony o nakládání s vojenským materiálem. Sbírka tak nijak nenaplňuje znaky trestných činů podle § 406 nebo § 407.
Naopak, poskytování pomoci Ukrajině odpovídá oficiálnímu postoji České republiky i jejím mezinárodním závazkům. Česká vláda i parlament dlouhodobě deklarují podporu Ukrajině jako zemi, která čelí nevyprovokované ruské agresi. Podobné občanské iniciativy tak nejsou projevem extremismu, ale přirozeným projevem solidarity s obětí války.
Tvrzení Karla Kouřila a dalších politiků hnutí PRO je proto z právního hlediska neopodstatněné a z morálního hlediska pokřivené. Sbírka na raketu „Dana1“ není přípravou útočné války, ale symbolickým vyjádřením odporu vůči agresorovi, který sám dlouhodobě porušuje mezinárodní právo, okupuje cizí území a útočí na civilní obyvatelstvo. Skutečným pachatelem útočné války zůstává jedině Rusko.