Více než tisíc sdílení má na Facebooku tvrzení hnutí Trikolóra, že Bulharsko bojuje proti energetické chudobě a bude odebírat ruský plyn na přímo. Jednak i v samotném článku, na který hnutí odkazuje se píše, že věc není vůbec jistá a vyjednávání bude velmi obtížné.
Za druhé o věci chce vyjednávat dočasná vláda bez legitimity parlamentu. Ta byla jmenována prezidentem a situace lze srovnat s tou v ČR v roce 2013, když prezident Miloš Zeman na několik měsíců jmenoval svou vládu, které později parlament vyslovil nedůvěru. V Bulharsku budou parlamentní volby ovšem už v říjnu a tak není jisté, zda se prozatímní vládě vůbec podaří smlouvu s Ruskem vyjednat a jak s dohodou naloží nový kabinet. Ministr energetiky Hristov již dříve zdůraznil, že nový kabinet nehodlá podepsat žádnou dlouhodobou smlouvu, ale nevyloučil nákup plynu od Gazpromu.
Bývalý premiér Petkov po invazi na Ukrajinu zaujal vůči Rusku nezvykle konfrontační postoj, vyhostil 70 diplomatů a špionů a urychlil hledání alternativních dodávek energie, a to i prostřednictvím plynovodu přes jižní hranici s Řeckem. Podnikatelská sdružení a odbory upozorňují, že vysoké ceny plynu mají negativní dopady na průmysl. Vyzvaly proto vládu, aby hledala možnosti, jak obnovit dovoz plynu z Ruska, který by byl levnější než nákup na volném trhu. Sofia tento týden podle Christova zahájí jednání s Ázerbájdžánem o zvýšení dodávek a bude jednat o dodávkách také s tureckými obchodníky s plynem. Předchozí vláda také vyjednala dohodu o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států.
Trikolóra tím chce naznačit, že by i ČR měla s Ruskem vyjednat separátní smlouvu. Připomeňme však, že Rusko už rok před invazí nás zapsalo na listinu „nikoliv přátelských“ zemí, a i případná teoretická ochota dodávat do ČR plyn by byla nízká.