Ruské okupační úřady v Luhanské oblasti spustily internetový „katalog“ ukrajinských dětí určených k adopci. Na webu, spravovaném tamním oddělením školství, lze děti filtrovat podle věku, pohlaví, barvy očí a vlasů či dokonce podle povahových vlastností. U jednotlivých profilů se objevují fotografie, popisy jako „poslušný“, „klidný“ nebo „disciplinovaný“ a nabídka formy péče – adopce či pěstounství. Připomíná to spíše obchodní portál než instituci, která by měla chránit práva dítěte.
Podle ukrajinské neziskové organizace Save Ukraine obsahuje databáze údaje o 294 dětech, většina z nichž se narodila ještě před ruskou okupací a měla ukrajinské občanství. Některým byly po smrti rodičů jednoduše vystaveny ruské doklady, čímž se jejich únos „zlegalizoval“. Řada z nich skončila v ruských rodinách v Moskvě či jiných regionech, kde jsou vystaveny systematické indoktrinaci.
Ukrajina oficiálně eviduje přes 19 500 prokazatelně unesených dětí, avšak skutečný počet může být násobně vyšší. Některé odhady hovoří o 150 000 až 300 000 nezvěstných nezletilých. Od roku 2014, kdy Rusko poprvé obsadilo část ukrajinského území, se případy deportací dětí objevovaly sporadicky, po roce 2022 se však staly masovým a organizovaným jevem. Jak uvedl ředitel Save Ukraine Mykola Kuleba, „zpočátku se Rusko snažilo stopy mazat, teď už se ani nenamáhá předstírat.“
Ruský režim se přitom netají tím, že mění dětem jména, příjmení a data narození, vydává jim ruské pasy a začleňuje je do svého vzdělávacího systému. Podle odborníků jde o systematické vymazávání identity – tedy proces, který má z ukrajinských dětí udělat „nové Rusy“. Tento postup byl mezinárodně odsouzen jako válečný zločin a stal se jedním z důvodů, proč Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na Vladimira Putina a jeho zmocněnkyni pro práva dětí Marii Lvovou-Belovou.
Nebezpečí, kterým tyto děti čelí, je obrovské – od psychického traumatu a nucené asimilace, přes sexuální zneužívání a obchod s lidmi, až po riziko, že se stanou oběťmi obchodu s orgány. V digitálním věku navíc není problém, aby si zájemce „vybral“ dítě na pár kliknutí. Save Ukraine označuje tuto praxi za „státem řízený obchod s dětmi“.
Téma únosů ukrajinských dětí je i předmětem mezinárodních jednání. Během rozhovorů v Istanbulu ruská delegace arogantně odmítla požadavek Kyjeva na jejich návrat – prý šlo jen o „show pro bezdětné evropské stařenky“. Přesto Ukrajina stále opakuje, že repatriace unesených dětí je jednou z jejích priorit v případných mírových dohodách.
Ruská propaganda se přitom snaží tuto realitu překrucovat a prezentovat únosy jako „humanitární evakuace“ či „záchranu sirotků“. Ve skutečnosti se však jedná o cílenou politiku, která má zničit ukrajinskou národní identitu – a je příkladem, jak se „ruský svět“ a jeho údajné „tradiční hodnoty“ projevují v praxi. Tedy nikoliv ochranou dětí, ale jejich krádeží a zneužitím pro válečné cíle.