Ruské úřady v listopadu oznámily, že z památníku v Katyni odstranily reliéfy s polskými vojenskými vyznamenáními Virtuti Militari a křížem Zářijové kampaně 1939. Místo připomíná masakr několika tisíc polských důstojníků, které v roce 1940 na přímý příkaz Stalina a politbyra sovětské komunistické strany zavraždilo NKVD. Demontáž symbolů se okamžitě stala předmětem další vlny propagandistických narativů, jejichž cílem je relativizovat nebo přímo popírat sovětskou odpovědnost za tuto válečnou zločinnost.
Za krokem stojí Prokuratura Smolenské oblasti, která vyhověla žádosti místní organizace ruské komunistické strany. Ta označila polská vyznamenání za „antiruská“ a tvrdila, že jejich přítomnost odporuje zákonu z roku 2022 zakazujícímu údajné „zrovnopodobňování“ činů Sovětského svazu s nacistickým Německem. Komunisté přitom ve svém podnětu otevřeně popřeli, že by masakr v Katyni spáchali Sověti – což je prokazatelně nepravdivé tvrzení známé už od druhé světové války jako tzv. katyňská lež. Tato dezinformace byla po desetiletí součástí sovětské propagandy a dnes ji Kreml znovu vytahuje jako nástroj politického boje.
Polský Institut paměti národa (IPN) označil odstranění reliéfů za „akt devastace“ a polské ministerstvo kultury za „barbarství“. IPN zároveň připomněl, že už dlouhodobě varuje před ruskými snahami přepisovat dějiny, především pokud jde o zločiny Sovětského svazu. Podle Federace rodin katyňských jde o další krok v sérii opatření, jejichž cílem je postupně mazat památku obětí a nahrazovat ji propagandou ospravedlňující sovětský režim.
Důkazy o tom, že polské zajatce zavraždilo NKVD, jsou přitom nesporné a historicky dobře doložené. Existuje dopis šéfa NKVD Lavrentije Beriji Stalinovi, který výslovně navrhuje popravu polských důstojníků. Známé jsou výpovědi příslušníků NKVD a další archivní dokumenty popisující průběh vražd. V roce 1992 ruský prezident Boris Jelcin osobně předal Polsku dokumenty dokazující, že Sověti zločin nejen spáchali, ale po desetiletí ho také systematicky tajili. V roce 2010 pak ruská Státní duma masakr oficiálně označila za „zločin stalinistického režimu“.
Narušování památníků však není ojedinělé. Už v květnu téhož roku zmizely polské symboly také z památníku v Miednoje. Polská tisková agentura uvedla nejméně deset případů z let 2023–2024, kdy rusko zasáhlo do připomínek obětí sovětských represí. Podle historika Wojciecha Materského jde o součást širší strategie, v níž Kreml využívá historii jako nástroj propagandy, posilování národního sebeobrazu a odvádění pozornosti od vlastní odpovědnosti za historické i současné zločiny.
Tento přístup se projevil i v roce 2024, kdy Vladimir Putin v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem tvrdil, že Polsko v roce 1939 údajně spolupracovalo s Hitlerem. Zcela přitom opomněl zásadní fakta: pakt Ribbentrop–Molotov, společný sovětsko-nacistický útok na Polsko či slavnou přehlídku Rudé armády a Wehrmachtu v Brestu. Odstranění symbolů v Katyni tak nepředstavuje izolovanou událost, ale další prvek v dlouhodobé ruské dezinformační kampani, jejímž cílem je přepsat dějiny, oslabit mezinárodní obraz Ruska jako nástupnického státu SSSR a současně posílit domácí propagandu namířenou proti Západu.