Na sociálních sítích se šíří tvrzení, že novinářka Sabina Slonková už v den požáru pardubické firmy LPP Holding bez důkazů „udělala fakt“ z údajné ruské stopy a že tím měla krýt možné palestinské aktivisty. Takové podání je zavádějící hned ve dvou směrech. Zaprvé: na sdíleném snímku není článek Sabiny Slonkové, ale titulní strana MF DNES. Zadruhé: Slonková skutečně 20. března publikovala text s titulkem „Útok na zbrojaře v Pardubicích: Ve hře jsou Rusové“, nepsala však o prokázané vině, nýbrž o jedné z prověřovaných verzí, kterou bezpečnostní experti považovali za relevantní.
To podstatné je, že možnost ruského zapojení nevznikla jako novinářská fantazie. Případem se začala zabývat Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě, spolupracuje na něm Vrchní státní zastupitelství v Praze a do vyšetřování se zapojily také BIS a Vojenské zpravodajství. Už to samo ukazuje, že stát pracuje s více vyšetřovacími metodami i více hypotézami najednou a že nejde o žádné lehkovážné mediální nálepkování. Policie navíc od začátku zdůrazňovala, že je třeba ověřovat důvěryhodnost informací a vyhnout se spekulacím.
Relevantnost ruské verze přitom stojí i na konkrétním kontextu. Reuters uvedl, že české úřady i sama firma LPP prověřují možné vazby požáru na ruské zájmy. Důvod je zřejmý: LPP vyrábí dronové technologie a podle dostupných informací dodává drony i pro Ukrajinu. Reuters zároveň napsal, že podle českých médií mohl být právě ukrajinský rozměr skutečným motivem útoku, zatímco údajný protiizraelský motiv mohl sloužit jako krycí legenda.
To ovšem neznamená, že by jiné verze byly automaticky vyloučeny. Právě naopak: u podobných případů vyšetřovatelé standardně pracují s více liniemi — od skutečného ideologického motivu přes zástěrku až po cizí sabotážní operaci. I bezpečnostní analytik Otakar Foltýn mluvil o ruské stopě jen jako o „relevantním scénáři“, nikoli jako o hotově uzavřeném závěru. Jinými slovy, tvrdit předčasně „udělali z toho fakt“ je stejně nepřesné jako tvrdit, že ruská stopa je nesmysl.
Přesnější shrnutí tedy zní takto: Sabina Slonková o možné ruské stopě opravdu psala už 20. března, ale nikoli v tom smyslu, že by byla prokázaná. A existují relevantní důvody, proč se touto verzí zabývat — od zapojení českých bezpečnostních složek přes charakter firmy až po širší bezpečnostní souvislosti. Z ruské stopy zatím není jistota. Je to ale jedna z vyšetřovacích možností, kterou nelze poctivě smést ze stolu jako pouhé „zbožné přání levice“.