Na Facebooku se šíří příspěvek, podle něhož „vláda dosazená Evropskou unií a NATO v Rumunsku padla“ a Călin Georgescu „je zpět“. Příspěvek doprovází video z velké demonstrace, v níž dav skanduje mimo jiné hesla proti vládě a žádá návrat „druhého kola“ prezidentských voleb. Autor příspěvku to rámuje jako lidové povstání proti EU a NATO a jako návrat Georgescua k moci. Takové podání je ale zavádějící.
Pravdivé jádro příspěvku spočívá v tom, že rumunská vláda premiéra Ilieho Bolojana skutečně padla. Nestalo se tak však převratem ani „sesazením vlády dosazené Bruselem“, ale standardním parlamentním mechanismem: hlasováním o nedůvěře. Podle agentury Reuters návrh prošel 5. května 2026 v rumunském parlamentu 281 hlasy, tedy výrazně nad potřebnou hranicí 233 hlasů. Bolojanova menšinová proevropská vláda následně zůstala v dočasném režimu s omezenými pravomocemi, dokud nebude jmenována vláda nová.
Zcela nepodložená je naopak formulace, že šlo o vládu „dosazenou Evropskou unií a NATO“. Rumunsko je sice členem EU i NATO, ale jeho vláda vzniká z domácích ústavních a parlamentních procesů. V tomto případě šlo o důsledek rumunské politické krize: vláda ztratila podporu po odchodu sociálních demokratů z koalice a návrh na vyslovení nedůvěry podali sociální demokraté spolu s krajně pravicovou opozicí. Reuters už před hlasováním popsal, že vláda může padnout právě kvůli iniciativě domácích politických stran, nikoli kvůli zásahu zahraničních institucí.
Zavádějící je také tvrzení, že „Georgescu je zpět“. Călin Georgescu byl výraznou postavou rumunské politické krize po anulovaných prezidentských volbách z roku 2024. Rumunská ústřední volební autorita mu ale v březnu 2025 zakázala kandidovat v opakovaných prezidentských volbách; Reuters výslovně ověřoval i nepravdivé tvrzení, že ho z voleb vyřadila Evropská unie. Ve skutečnosti rozhodovala rumunská volební autorita, nikoli EU.
Prezidentské volby v roce 2025 nakonec nevyhrál Georgescu, ale proevropský nezávislý kandidát Nicușor Dan. Ve druhém kole porazil kandidáta krajně pravicové AUR George Simiona. AP popsala výsledek jako vítězství proevropského kandidáta nad nacionalistickým soupeřem v silně polarizovaných volbách, které následovaly po anulování předchozího hlasování kvůli podezření z ruského vměšování.
Samotná demonstrace na videu tedy není vymyšlená. V Rumunsku skutečně probíhaly protesty příznivců Georgescua, AUR a dalších nacionalistických proudů. Rumunská média opakovaně zaznamenala hesla jako „Turul 2 înapoi“ — tedy požadavek na návrat druhého kola —, „Georgescu președinte“ nebo „Jos Guvernul“, tedy „Pryč s vládou“. Například Radio Free Europe Romania už v únoru 2025 popsalo shromáždění Georgescuových podporovatelů, kde se tato hesla objevovala.
To ale neznamená, že dav „vrátil Georgescua k moci“, ani že vláda padla kvůli přímému zásahu demonstrantů. Příspěvek používá reálný obraz protestu jako emocionální kulisu pro politický výklad, který neodpovídá faktům. Rumunská vláda padla parlamentním hlasováním, Georgescu prezidentem není a tvrzení o „vládě dosazené EU a NATO“ je konspirační interpretace bez opory v dostupných informacích.
Kontext rumunské krize je složitější. Rumunský Ústavní soud v prosinci 2024 anuloval první kolo prezidentských voleb poté, co byly zveřejněny zpravodajské informace o podezření z koordinované zahraniční, zejména ruské, vlivové kampaně ve prospěch Georgescua. AP tehdy popsala rozhodnutí soudu jako mimořádný krok po zprávách o manipulaci na sociálních sítích a zahraničním vměšování. Právě toto rozhodnutí se stalo základem narativu Georgescuových příznivců o „ukradených volbách“ a „druhém kole zpět“.
Výsledkem tedy není potvrzení virálního tvrzení, ale typický příklad manipulace: vezme se skutečná událost — pád vlády a masové protesty — a zasadí se do konspiračního rámce o EU, NATO a „návratu“ zakázaného kandidáta. Fakticky platí, že rumunská vláda padla po hlasování o nedůvěře. Neplatí, že ji dosadila EU či NATO. A neplatí ani to, že by se Călin Georgescu vrátil do prezidentského úřadu nebo k výkonu moci.
Verdikt: Zavádějící. Příspěvek pracuje s pravdivým základem — pádem rumunské vlády a existencí protestů —, ale doplňuje ho nepravdivým a konspiračním výkladem o „vládě dosazené EU a NATO“ a o návratu Călina Georgescua.