Na kursu právnické němčiny konaném v Kroměříži na přelomu letošního července a srpna proslovil své přednášky Dr. iur. Oliver Harry Gerson, právník, vyučující na univerzitě v Hamburku (jeho dřívějšími působišti byly univerzity v Pasově a Berlíně) se specializací na trestní právo procesní, právní sociologii a právní filozofii, policii a bezpečnostní složky. Dr. Gerson je vedle toho v celém německojazyčném prostoru jedním ze dvou specialistů na výklad a komentování otázek genocidy. Akce byla organizována Komorou soudních tlumočníků ČR.
Ve svých přednáškách na zmíněném kursu se věnoval otázkám komunikace s přihlédnutím k právu.
Náš spolupracovník Miloš Kadlec požádal dr. Gersona o interview k otázce genocidy.
Otázka
Pane Gersone, ve své přednášce o vnímání a eristických technikách, jako je priming, framing a labelling, jste se mimo jiné zmínil o válce Hamásu proti Izraeli (o válce Ruska proti Ukrajině), kdy mimo jiné mnoho Palestinců a jejich podporovatelů (a Rusko Ukrajinu) obviňují z genocidy. Zejména propaganda Hamásu ovlivňuje veřejný diskurs na Západě. Jak to vidí mezinárodní právo? Kdo se na Blízkém Východě dopouští genocidy, kdo páchá zločiny proti lidskosti?
Dr. Gerson
Na tuto otázku nelze jednoduše odpovědět, protože musíme rozlišovat jednak mezi politickým pojmem slova genocida a jeho použitím a jednak právním pojmem, především významem slova zejména z pohledu mezinárodního trestního práva. Čistě z hlediska mezinárodního trestního práva se věc má tak, že genocida se týká specifické vnitřní stránky činu, totiž genocidního záměru. Jde přitom o úmysl (částečného) zničení specifické skupiny skrze usmrcování nebo jiné druhy týrání. Genocidní úmysl je jednotlivému pachateli třeba dokázat. Podíváme-li se nyní, abych konkrétně odpověděl na vaši otázku, na konflikt mezi Izraelem a Gazou, pak musíme rozlišit dva případy: jednak útok Hamásu na Izrael v říjnu 2023. Máme tam jednání naplňující skutkovou podstatu genocidy podle stanov Mezinárodního trestního soudu, totiž usmrcování a hromadné zraňování členů skupiny (izraelských) Židů. Navíc se ukazují silné indicie pro konání s úmyslem zničit skupinu (izraelských) Židů. Jak jsem dospěl k tomuto hodnocení? Jak Hamás sám coby teroristické uskupení jako celek, tak i vedoucí činitelé Hamásu vyhlásili jako politickou agendu úmysl zničit zcela nebo z velké části stát Izrael a právě i občany Izraele, zejména židovské obyvatelstvo. Konali-li jednotliví pachatelé tohoto atentátu při páchání skutků i v náležitém úmyslu zničit část nebo skupinu (izraelských Židů) jako celek, pak útok Hamásu na Izrael v říjnu 2023 představuje genocidu.
Jinak tomu je v případě vojenské ofenzívy Izraele proti Gaze. Zde z hlediska skutkové podstaty sice také dochází k usmrcování, ke zraněním a také k bombardování i civilních cílů, jen není dodnes doloženo a dokázáno, že politické a vojenské vedení Izraele konalo v odpovídajícím úmyslu zničení skupiny. Izrael koná z mnoha motivů, mimo jiné s cílem zajištění vlastní bezpečnosti, vydání rukojmích, možná i „zničení Hamásu“, ale to je rozhodující bod. Uvedené motivy právě netvoří úmysl zničit skupinu k újmě skupiny Palestinců. A dokonce výrok, že chtějí usmrtit každého člena Hamásu, tedy každého jednotlivého člověka, který se hlásí k Hamásu, k teroristickému útoku nebo tomuto uskupení (ani to nebylo, alespoň podle toho, co mi je dosud známo, v této podobě šířeno), by nepotvrzoval genocidní úmysl, protože Hamás není chráněnou skupinou ve smyslu skutkové podstaty genocidy podle mezinárodního trestního práva. Shrnuto to znamená, že atentát Hamásu na Izrael s vysokou pravděpodobností jak objektivně, tak i ve vztahu ke subjektivní stránce činu naplňuje skutkovou podstatu genocidy; chování izraelské vlády vůči palestinské vládě v pásmu Gazy zejména z hlediska chybějící existence, a tím i důkazu vnitřní stránky činu nenaplňuje skutkovou podstatu genocidy podle mezinárodního trestního práva. Do jaké míry bude možné podat závěrečné hodnocení možných zločinů proti lidskosti nebo válečných zločinů z obou stran, nelze ještě předvídat. Vyžadovalo by to nezávislé vyšetření skutečných okolností a jednotlivých osob odpovědných za tyto činy. To je vyhrazeno soudnímu objasnění.
Otázka
Kde leží hranice sebeobrany?
Dr. Gerson
I to je velmi obtížná otázka, jejíž zodpovězení je podle kontextu dynamické. Mezinárodní právo stanovuje, že stát se smí bránit proti ozbrojenému útoku. Ozbrojený útok mohou podniknout jak státní, tak i nestátní aktéři, to vyplývá z článku 51 Charty OSN. To znamená, že i útok teroristické skupiny, Hamásu, představuje takový útok, který aktivuje právo státu Izrael na sebeobranu. Izrael proto smí, stejně jako kterýkoli jiný stát, který byl napaden, vykonávat sebeobranu. Ta může probíhat i v podobě vojenské ofenzívy. Při ní je třeba dodržovat všechna další pravidla mezinárodního válečného práva, toho není zproštěn žádný stát. Dokud přetrvává ozbrojený útok, přetrvává i právo na sebeobranu. Protože stále ještě nebyla propuštěn všechna rukojmí, lze dobře zdůvodnit, že přetrvává ozbrojený útok, dokonce i kdyby se jinak nedohrávaly žádné další skutečné útoky Hamásu. Je důležité ještě zdůraznit, že v případě práva na sebeobranu nejde o trestní sankci a o formu odplaty, nýbrž o opatření k zajištění bezpečnosti s cílem zabránit dalším útokům.
Otázka
Jak si vysvětlujete úspěch prohamásovské propagandy? Lze dospět k závěru, že vše bylo připraveno dávno dopředu?
Dr. Gerson
Zda to bylo připraveno dávno dopředu, o tom lze pouze spekulovat. Lze ovšem říci, že velký úspěch prohamásovské agitace spočívá zejména v tom, že díky moci obrazů a rozsahu digitální komunikace lze dosáhnout značného propagandistického pokroku. Když se podíváme na to, v jak krátké době začalo kolovat extrémně mnoho, v tomto případě prohamásovských a protiizraelských obrazů, mimo jiné na platformách Instagram a Tik-Tok a jak značný byl stupeň jejich šíření, desetitisíce, statisíce, milióny zhlédnutí, pak lze jasně rozpoznat, že ještě výrazněji než v dřívějších konfliktech tím prvním, co v této válce zemřelo, je pravda.
Otázka
Není nebezpečné, že právě mladí lidé na univerzitách si osvojují antisemitismus, prazdroj všech moderních spikleneckých teorií, a propagandu Hamásu, a tím vlastně i oslavují genocidu?
Dr. Gerson
Zde musíme postupovat diferencovaně. Za žádných okolností nemůžeme říci, že všichni studenti jednají takto nereflektovaně nebo že celkově nedochází k jasnému rozlišování mezi absolutně přípustným postojem kritickým k Izraeli a nereflektovanou a současně nebezpečnou antisemitskou ideologií. Je ovšem nápadné, že právě na základě pomíjivosti internetové komunikace a také častokrát chybějící validity zdrojů je velmi mnoho mladých lidí – a mezi nimi právě i studentů – vystaveno riziku, že zbrkle přejmou i velmi dalekosáhlé a z pohledu mezinárodního práva navýsost sporné názory předpojatých aktérů. Absolutně jsem ovšem s vámi zajedno v názoru ohledně okolnosti, že jakákoli forma antisemitských konspirací je nebezpečná nejen pro konkrétní konflikt, nýbrž pro demokracii jako celek, protože působí rozkladným způsobem a štěpí.
Otázka
Bylo by na místě označit Hamás a Rusko jako anticivilizační entity, nebo toto tvrzení zachází příliš daleko?
Dr. Gerson
Řekl bych, že toto tvrzení zachází příliš daleko proto, protože vždy musíme nikoli nutně pouze právně, ale i lidsky rozlišovat mezi vládnoucím režimem, to znamená nositeli politické odpovědnosti, a lidem či obyvatelstvem. A řekl bych, že navíc je nutné rozlišovat ještě dále, protože Hamás a Rusko nelze stavět na roveň. Rusko je stát s velmi vysokou hustotou obyvatelstva a velmi rozmanitým obyvatelstvem, naproti tomu Hamás je teroristickou organizací. Začněme teroristickou organizací. Aniž bychom se museli věnovat detailům Hamásu a jeho strukturování a charty, lze konstatovat, že sdružení, které si skutečně napíše do agendy zničení jiného státu, koná anticivilizačně, protože moderní podobu střetu nepředstavuje a také by nikdy neměla představovat negace práva jiných národů na existenci. Ohledně Ruska – s výše uvedeným předpokladem, že budeme rozlišovat mezi politickým vedením a režimem a také obyvatelstvem – bych řekl, že teze o anticivilizační entitě zachází příliš daleko, protože to by vyžadovalo, že by každý jednotlivý občan musel mít možnost sdílet, rozvíjet a ovlivňovat tuto politiku. Tak tomu prostě není.
Otázka
Pane Gersone, děkuji vám za rozhovor.
Dr. Gerson
Rádo se stalo.
Komentář
Na základě rozhovoru lze konstatovat, že ti, kdo u nás bezhlavě obviňují Izrael z genocidy a požadují ukončení války proti palestinským teroristům, jsou ve skutečnosti přisluhovači anticivilizace. A není to jen extrémně levicové „studenstvo“, ale mnohem známější propalestinští aktéři.