Český rozhlas zveřejnil 16. října rozhovor s publicistou žijícím v USA Dušanem Neumanem. Předmětem rozhovoru byly americké prezidentské volby a jak si stoji kandidáti. Republikán Donald Trump prezidentský post obhajuje a jeho vyzyvatelem je Joe Biden z demokratické strany.

V úvodu je tématem vliv nakažení Donalda Trumpa koronavirem na volby samotné a zda mu to může pomoci nebo uškodit. Podle Neumana mu to spíš pomůže, protože Trump sám na sobě testuje experimentální léčbu. Dále zmiňuje rozdílné vedení kampaně a druhou debatu prezidentských kandidátů, která sice byla zrušena, ale Trumpovi by pomohla jen kdyby se na ni velmi dobře připravil. Neuman také rozebere jak probíhala první debata, své výhrady k moderátorovi a agresivní taktiku Joe Bidena.

V čase 6:25 zazní Neumanova slova ‘Podle mne je a bude rozhodující v těch volbách taková ta mlčící většina, kterou žádný z těch výzkumů nedokáže zatím podchytit’. Jak dopadnou samotné volby se dozvíme asi za dva týdny, už v červnu ale napsal Washington Post analýzu, že Trumpem zmiňovaná mlčící většina je ve skutečnosti velmi hlasitá menšina. Ona mlčící většina nerozhodla ani volby v roce 2016, kde Hillary Clinton získala téměř o 3 milionu víc hlasů a stejně volby prohrála.
Přes Neumanův pohled na výtržnosti při oslavě Kolumbova dne v Portlandu a protestní hlasy pro Trumpa se dostáváme k dotazu moderátorky, zda voliči znechucení výtržnostmi nemohou spíš hlasovat pro Bidena. Neuman reaguje ‘To jo, ale tam je daleko větší strach z Kamaly Harrisové, protože ta je teda velmi radikální. Dokonce se předpokládá, že Joe Biden, který opravdu má kognitivní problémy, že by po třech, čtyřech měsících nebo po půl roce mohl odstoupit a tím pádem funkci prezidenta by přejala Kamala Harrisová’.
Je potřeba říct, že Kamala Harrisová je vystudovaná právnička a celou řadu let pracovala na ministerstvu spravedlnosti státu Kalifornie a šest let dokonce jako ministryně spravedlnosti tohoto státu. Není tedy jasné na základě čeho ji Neuman označuje za radikální a proč by voliči měli strach z její osoby ve vztahu k protestům. Ostatně jak Biden tak Harrisová odsoudili výtržnosti a násilí, které se udály při protestech proti rasové nerovnosti po smrti George Floyda na konci května tohoto roku. Odpůrci Bidena se snaží zpochybňovat jeho duševní zdraví a schopnost vykonávat úřad prezidenta, podobně jako pan Neuman zmínkami o kognitivních problémech. Že by měl Biden pár měsíců po vítězných volbách odstoupit, jsou jen teorie z říše snů.

Neuman pokračuje ‘Co mluví proti Bidenovi a velice silně a co dnes dokáži sdělovací prostředky velice snadno, že on má za sebou 47 let funkce v tom senátu, kde v podstatě nic nedokázal. Za ním jsou dva návrhy nějakých zákonů, které si nikdo nepamatuje samozřejmě’
Neuman Bidenovu kariéru nezná a neříká pravdu. Na webu Kongresu USA není obtížné zjistit, že Biden je hlavní autor u 28 návrhů zákonů, které vešly v platnost, dalších 320 připravoval jako spoluautor. Celkem se podílel na téměř 4.500 návrzích zákonů, z nichž se podařilo 348 schválit.

Rozhovor se dostává k ekologii a že Biden podporuje Green New Deal ‘aby přitáhl radikální levici, tak poslední, dalo by se říct celý rok, vystupoval jako velký obhájce toho Zeleného údělu (Green New Deal), té zelené radikální politiky – zlikvidujeme fosilní paliva’
To není pravda. Přestože Biden říká, že Green New Deal nabízí některé zásadní postupy v boji proti klimatické krizi, tak samotný kandidát má vlastní ekologický plán na boj proti globálnímu oteplování. V prezidentské debatě konané 29. září Biden přímo popřel, že by Green New Deal podporoval.
Neuman jakýkoli smyl bojovat proti emisím oxidu uhličitého, které způsobují globální oteplování odmítá ‘Podívejte se, když platíte za benzín 14 korun za litr proti 40ti korunám jako za Obamy v Kalifornii, tak ta zelená politika se Vám promítne přes nádrž Vašeho auta a tím pádem i přes to, co máte v ledničce.’
Podle statistiky cen benzínu v Kalifornii zjistíme, že nejdražší byl benzín v týdnu kolem 8. října 2012 a galon prémiového benzínu stál průměrně 4.871 dolarů. Dolar stál tehdy určitě pod 20,30 Kč a galon je 3,78 litru. Po výpočtu 4,871 / 3,78 * 20,30 nám vyjde asi 26,16 Kč na jeden litr prémiového benzínu v Kalifornii za nejdražší cenu, co byl Obama americkým prezidentem. Což je hluboko pod deklarovanými čtyřiceti korunami. Třeba v Texasu stál ve stejném období benzín průmerně 3,337 dolarů na galon, což je asi 17,90 Kč na litr. Je otázka, zda vůbec někde v USA prodávali tou dobou benzín v přepočtu za 14 korun na litr.

Neuman pokračuje o ekologii v USA ‘Vzhledem k tomu, že ekologická politika ve spojených státech, přezevšechno, co se tvrdí, tak je velmi úspěšná. Dneska je ve spojených státech třeba daleko víc lesů než bylo před sto lety, asi o třetinu. A já když jsem přijel do Pensylvánie, to to vypadalo jako Mostecko, dneska jsou tam pstruzi v potocích a je to tam úplně jiné’
To co zde říká Dušan Neuman je pravda, příroda v USA se díky regulacím na ochranu životního prostředí výrazně zlepšila. Co je potřeba dodat, že Trumpova administrativa pracuje na rušení těchto regulací, třeba právě ochranu potoků a mokřadů. Celkem už vláda Donalda Trumpa zrušila a nebo připravuje zrušení 99 ekologických regulací. Neuman téma ekologie zakončí tvrzením, že téma globálního oteplování v USA většinu lidí nezajímá. Podle letošního průzkumu PEW Research to však není pravda.

Téma se přesouvá k předvolebním průzkumům a náskoku asi 7%, které má Joe Biden na Trumpa na národní úrovni. Neuman reaguje ‘Já teda musím říct, že osobně všem temhletěm průzkumům nevěřím. Mně jsou velmi podezřelé a účelové, když se podíváte, kdo všechno ty průzkumy dělá, tak je několik společností, které jsou daleko víc důvěryhodnější, než všechny ty, které to dělají pro noviny a televizní stanice. Rasmussen a Emerson – tam jsou skoro stejně. Biden tam mírně vede, ale my tam neznáme tu metodologii úplnou. Nedávno jsem někde četl zase takový průzkum, že více lidí se hlásí k demokratické straně, tak v tom vzorku reprezentativním je víc voličů, kteří volili demokraty. Ale kde jsou ti Reaganovi demokrati?’
Podle analýzy jednotlivých společností z dílny portálu fivethirtyeight.com, které dělají průzkumy, si dělají třeba Washington Post, New York Times nebo CNN přesnější průzkumy preferencí než agentura Rasmussen. Rasmussen straní konzervativcům a přestože dobře odhadl prezidentské volby v roce 2016, tak o 4 roky dříve neměl moc přesné průzkumy, podobně jako u voleb do Kongresu USA v roce 2018. Emerson dával v průzkumu konaném 7. října Bidenovi náskok 5% v Pensylvánii.

Neuman říká, že si netroufne odhadnout, jak dopadnou volby v Pensylvánii, kde žije. Zásadní roli bude mít Filadelfie, kde žije 5,5 milionu lidí, a pokud by volily venkovské oblasti mimo velká města, tak by vyhrál Donald Trump. Pokračuje ‘Pensylvánie je stát, který produkuje energii ve velké míře, jak frakováním proti kterému vystupoval až donedávna, teprve když zjistil, že ty pensylváňany tím nezíská, tak teď jako že proti frakování nic nemá’.
Tady je Neuman nepřesný, Biden sice v debatě během březnových demokratických primárek říkal, že frakování nepodporuje, jeho energetický plán však chce omezit frakování jen na federální půdě, nikoli jej zakázat v celých USA.

Neuman popisuje, jak s volebními preferencemi Trumpa zamíchal koronavirus ‘V té Filadelfii, tam záleží hodně na černošské populaci, protože ta je tam velmi silná, a tam až do tohoto koronárního neštěstí získával hodně černošských voličů. Bylo to naprosto neskutečné, protože v podstatě nikdy nevolilo bílého prezidenta víc než nějakých 8% z těchto rasových menšin.’
Zde není obtížné říci, že Neuman neříká pravdu, protože všichni prezidenti USA kromě Baracka Obamy byli běloši. Afroameričané pro ně hlasovali a určitě někdo z nich dostal přes 8% hlasů afroamerické menšiny. I kdyby myslel republikánské prezidenty, tak neříká pravdu, protože třeba George Bush mladší získal 11% hlasů černochů v roce 2004. Také lze snadno ověřit, že pro Johna Kerryho stejný rok hlasovalo 88% afroameričanů.

Dalším tématem je Nejvyšší soud, protože týden před volbami se má hlasovat o nové konzervativní soudkyni navržené Trumpem ‘Pokud se tam tedy podaří přetáhnout tu většinu soudců jaksi na tu kozervativní stranu, tak to bude znamenat, že bude stále existovat jakási bariéra mezi tím jakobínstvím, ta poslední v té instituci nejvyššího soudu. I kdyby přišli republikáni o většinu jak v Senátu, tak v Kongresu (správně má být Sněmovně reprezentantů), tak už není nic, co by zastavilo nějakou tu balkanizaci nebo venezuelizaci Spojených států.’
Výrok o balkanizaci a venezuelizaci dokládá, jak je Dušan Neuman předpojatý proti politikům demokratické strany, že si musí pomáhat tako přestřelenými výrazy.

Debata o Nejvyšším soudu pak ještě pokračuje, než moderátorka přejde na další téma, jímž je korespondenční hlasování a případné odmítnutí výsledků voleb Donaldem Trumpem, pokud by prohrál. Neuman odpovídá ‘Určitě mají připravené strategické nebo taktické možná i podpásovky a oni jim v tom pomáhají i ti hloupí levičáci, protože když někde najdete zahozený balík korespondenčních lístků, který poslali z nějaké jednotky vojenské a tam se ví, že vojáci volí hlavně Trumpa, když to někde najdete zahozený.. Bylo jim jenom 97, ale to jsou ty které se našly.’
Moderátorka se ptá ‘Vy si myslíte, že se lidé, kteří voli Joe Bidena, snaží zmanipulovat korespondenční volbu?’
Neuman reaguje ‘Někteří, nemůžete generalizovat. Ale vetme si to, že pošťáci jsou státní zaměstnanci na státu závislí, mají odborovou organizaci a americké odborové organizace zejména ty státní, jako jsou učitelské a podobné’
Moderátorka se opět ptá ‘A to máte potvrzené, toj sou důkazy na to, že demokrate a jejich příznivci se snaži zmanipulovat korespondenční volbu prezidenta?’
Neuman na to říká ‘Prosím Vas, našli toho pošťáka, který to zahodil těch 97 hlasů, bylo to minulý týden někde, hrozí mu asi 15 let v kriminále.’
Dušan Neuman zde neříká pravdu. V Pensylvánii bylo nalezeno 9 zahozených ale nerozbalených obálek s korespondenční volbou. Tyto hlasy byly z vojenské základny a ukázalo se, že 7 z nich bylo pro prezidenta Trumpa. Tedy žádných 97 korespondenčních hlasů. Navíc už 30. září bylo oznámeno, že zahození těchto devíti hlasovacích lístků byla chyba a nikoli pokus o volební podvod. Tedy žádní ‘hloupí levičáci’, žádných ’15 let v kriminále’.

Závěr rozhovoru patří podpoře americké vlády lidem, kteří jsou poznamenání ekonomickým úpadkem během koronavirové krize a na konci padnou Neumanova slova ‘To je právě to, že docházíme k takové absurdní situaci, že vlastně mezi takovou tou podnikatelskou individualistickou konzervativní Amerikou a tou budoucí vizionářskou trockisticko-jakobínskou, stojí jeden magor a jeden senilní člověk. To se do hlavy skoro nevejde.’

Volebním dnem je v Americe letos 3. listopad, tedy volby jsou za méně než dva týdny.


Profilový obrázek

wpseo_editor