Režisér, výtvarník, scénárista a producent animovaných filmů Jan Tománek se na sociální síti Facebook pustil do prorektora Univerzity Karlovy Jana Konvalinky a osočil ho z nepravd a dezinformací. Ve skutečnosti se ovšem zavádějících tvrzení dopouští i Tománek.

Naše hodnocení: zavádějící

Podrobnosti: Jan Tománek Konvalinkovi vyčítá, že se dopustil nepravdy, když tvrdil, že v ČR zemřelo nejvíce lidí od druhé světové války. Je pravdou, že například v 80. letech umíralo pravděpodobně ještě lehce více lidí jak v roce 2020. Úmrtnost se tehdy pohybovalo lehce nad 130 tisíci úmrtími za rok, předběžný počet úmrtí za loňský rok hovoří o 127 tisících úmrtí. Jedná se o neobvyklý nárůst zhruba 14 % oproti roku 2019.

Do této chvilky by byl status v pořádku. Jan Tománek však ze svých poznatků dělá nesmyslné závěry. „A to jsou přesně ty manipulace – když některá média napíší šokující nadpis “Největší úmrtnost za 20 let” – vypadá to strašlivě a skvěle to zapadá do médii šířené apokalypsy, ale když se prostě podíváte 30 let zpět, je realita jiná a když se podíváte 70 let zpět, je pak zase úplně jiná,“ píše Tománek.

A proč tedy srovnávat úmrtnost před 30 let nebo dokonce 70 lety je špatně? Protože v té době byla také úplně jiná délka dožití. Zatím co v roce 2016 se muži dožívali průměru 76,2 roků a ženy se dokonce dožívaly 82,1 let, v letech, které srovnává Tománek, byla situace úplně jiná. V 40. letech zemřelo v Česku i 180 tisíc lidí, ale průměrně se tehdy muži dožívali 51 let a ženy 59 let. V 80. letech pak muži 67,5 let a ženy 74,7 let. Pokud se narodí zhruba stejně lidí a zkrátíme jim život, přirozeně nastane to, že úmrtnost v jednotlivých letech se zvýší. Rozdíl situace před 70 lety je téměř jedna generace (lidé se dožívají přibližně o 30% delšího věku), rozdíl 30 let zpět je zhruba 12,5% delší dožití. Pokud tedy chceme srovnávat úmrtnost, musíme ji srovnávat za dobu, kde je přibližně stejný průměrný věk dožití. Srovnávat úmrtnost před 70 lety a dnes je velmi zavádějící. V některých článcích jsme psali, že korelace ne vždy nutně implikuje kauzalitu. Ovšem vzhledem k tomu, že se počet obyvatel v Česku za zmíněné období příliš nezměnil (pohybuje se od 9,5 do 10,5 milionů), vztah mezi porodností, úmrtností a středovou délkou života je v tomto případě kauzální. Delší délka života vede k nižší úmrtnosti, zároveň však vyšší kvalita života snižuje i nutnost rodit větší množství dětí.

Pokud tedy od roku 2008 do roku 2019 vzrostl počet úmrtí z 104 tisíc na 112 tisíc (tedy o 9% za 11 let) a o rok později vzrostl na 127 tisíc úmrtí (tedy o 14%), data jednoznačně dokazují, že ten rok se stalo něco neobvyklého. V našem případě přišla pandemie COVID-19.

Jan Tománek tedy v příspěvku chce dokázat, že nic zvláštního se vloni nestalo. Dostupná data však hovoří o opaku. Z demografického hlediska byla loňská úmrtnost bezprecedentní. To, že umírají silné ročníky je argument, který neobstojí. Kdyby se jednalo o běžný nárůst úmrtí, úmrtí by byla rozložená do celého roku a ne jen po podzimu a zimy.


Jan Cemper

administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Své mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem. e-mail: cemper@manipulatori.cz, jan.cemper@gmail.com