Do e-mailových schránek je řetězově posílán i text, který zveřejnil v srpnu web Krajské listy.

Text hoaxu:

„Před dvěma roky se zřítila lávka v Tróji. Dva roky trvalo, než se papaláši usnesli na tom, že postaví novou. A další rok bude trvat, než ji postaví. To jsou tři roky. Tři roky než se postaví lávka. Ozval se nám stavař, který to vidí z odborného hlediska. Přenecháváme mu tedy slovo…

„V tisku jsem se dočetl, že za spadlou lávku v Troji se postaví nová. Jen projekt vyjde snad na sedm, nebo osm milionů. Celá stavba je plánována na příští: ‘čtyřletku, nebo šestiletku‘? Rád bych připomněl, jak se stavělo před sto lety. Bez počítačů.

Sjezdový palác – začátek – květen 1890. Odevzdání a schválení projektu 10. července1890. Do konce roku 1890 stavba kromě kopule hotova. Dokončení a předání 1. května 1891. (To navíc v září byla povodeň. Výstaviště bylo zatopeno.)

Navíc, v této době zhotovili za pouhé čtyři týdny petřínskou rozhlednu. A za jeden měsíc, od 11. května do poloviny června 1891 ji postavili. Práci zahájilo 10 tesařů a 15 dělníků. Dokončili ji 34 montéři, 9 tesařů a 35 pomocných dělníků. V době nejpilnějších prací stavělo tohoto obra pouhých 78 dělníků. Váha rozhledny: 1700 q. Na dům, přibližně 10×10 metrů jednopatrový, tenkrát bez elektřiny, stačil jeden výkres asi velikosti A1. Dům stojí v pohodě dodnes.

Jestliže by měl magistrát Prahy mezi zaměstnanci jediného stavebního technika, tak ten by mohl do počítače zadat: délku lávky, předpokládanou nosnost, ukotvení v březích, přikázané materiály na stavbu lávky. Najet si ve stavbařském programu hotové dostupné lávky a vybrat si. Jako celoživotní konstruktér odhaduji, že projekt by potom vyšel na mzdě technika asi tak na dva tisíce korun českých. Hrubého. Proto to trvá léta, než se dohodnou: kdo, kolik z těch milionů uloží do svého kufru. Druhá lávka, snad projekt za dvacet pět milionů, je kšeft snů. Snad pro zastupitele Prahy, celým spektrem. Nikdo z nich se sebeméně neozval proti. Na obranu: snad ani jeden nemá minimální stavební kvalifikaci. Samí právníci. Ti znají výhradně jenom – palmáre. Nic jiného.

Železné díly pro rozhlednu se vyráběly v dílnách naproti ulice Ocelářská u Balabenky. ‘U Prášilů‘. Před kontrarevolucí, (revoluce je vždy vlevo), se tam dělaly generálky soustruhů a frézek. Po nástupu Klausohavlistů, nejprve se neznámo kam, vypařily z fabriky všechny obráběcí stroje a z provozu se stala benzinová pumpa a krám se zahraničními bytovými doplňky. Asi třicet špičkových nástrojařů a soustružníků se překvalifikovalo na skladníky a pomocné dělníky zahraničních skladů. Na tři směny i o sobotách a nedělích. S tím pomohli i předáci odborů, jako Falbr a Štech. A další. Na projekt by bylo snad lze použít i závěrečnou práci nějakého maturanta stavební průmyslovky. Nebo práci studenta stavební fakulty.“

Svět se nám očividně zrychluje. Letí raketovou rychlostí, nikdo nestíhá ten příval dat, informací. Nestíhá natolik, až se nám stavba jedné lávky protáhne na tři roky. To je přinejmenším trochu zvláštní. Tři roky na stavbu lávky. Slyšíte to? Tři roky, než se probojuje projekt přes byrokracii, mnohé kapsy, které chtějí nasypat z veřejného rozpočtu. Není to trochu zvláštní? Troufám si tvrdit, že na takové záležitosti by to chtělo nějakého dalšího tajemného jedince, který nejen smyje graffity, ale postaví i lávku, opraví hroutící se pohraničí a vypráská to z radnic, parlamentu a dalších úřadoven. Tři roky, to je moc, milí soudruzi.“

Odpověď Český elfů:

Magistrát schválil vyhlášení výběrového řízení, v němž stavební firma získá veškerá povolení a provede i samotnou stavbu. Ta by podle předkládaného dokumentu měla trvat 10 měsíců. Rozpočet počítá s částkou 106 milionů korun. Životnost lávky bude 100 let, na šířku má měřit 4 metry. Bude tedy o metr širší než stará lávka. Pracovníci ji natřou světlou barvou a osadí ji osvětlením. Kvůli povodním se také počítá s hlouběji zakotvenými pilíři, které budou delší než u původní lávky. Oproti původní lávce nebude zevnitř korodovat a její stav bude možno účinně kontrolovat. Stavba by měla být hotova v druhé polovině roku 2020.

Nejkontroverznější část článku je ta, kde pisatel „celoživotní konstruktér“ navrhuje, že lze navrhnout regulérní mostní konstrukci o délce 256 metrů tak, že stavební technik (ani ne projektant!?!) „si najede ve stavbařském programu na hotové dostupné lávky a vybere si“. Případně, že „na projekt by bylo snad lze použít i závěrečnou práci nějakého maturanta stavební průmyslovky“.

Pokud by byl ten člověk opravdu stavař, mluvil by o stavařském (nikoli o stavbařském programu). A tyto věty snad ani nelze vážně komentovat. Lávka o délce 256 m není třímetrová lávka přes potok. Jenom problematika zakládání! Ten člověk o tom má úplně zkreslené představy.

Pan „celoživotní konstruktér“ pro jistotu neuvádí své jméno, kvalifikaci, ani přehled realizovaných projektů. Spíše se jedná o zastydlého věčného stěžovatele a milovníka starých pořádků, pro něhož se Průmyslový palác stále nazývá Sjezdový (mezi lety 1952–1990 mu ho dali komunisté).

A dále ještě píše: „Na obranu: snad ani jeden (ze zastupitelů) nemá minimální stavební kvalifikaci. Samí právníci. Ti znají výhradně jenom – palmáre. Nic jiného.“

Realita je taková, že minimálně titul Ing. arch. u zastupitelky Lenky Burgerové napovídá, že má stavařské vzdělání. A z 29 členů zastupitelstva Prahy 7 je pouze jeden právník!


Čeští Elfové

Elfové je v českém internetovém prostředí sebeprezentační název anonymní aktivistické skupiny, která si vzala za cíl „boj s internetovými trolly, kteří šíří dezinformace a proruskou propagandu“. Skupina se zformovala v roce 2018 po vzoru obdobných skupin v pobaltských státech, například Litvy, kde podobná aktivita vznikla asi o pět let dříve. Přijala od nich také označení za elfy.