Jindřich Rajchl 25. března na Facebooku napsal, že při návštěvě Budapešti „nenarazil na jediného Ukrajince“ a že se tam tedy bez nich obejdou, takže totéž by podle něj zvládla i česká ekonomika. Takový argument je ale postavený na osobním dojmu z krátké návštěvy jednoho města, nikoli na datech o trhu práce. Už Deník.cz upozornil, že realita maďarského hospodářství je jiná a že bez zahraničních pracovníků, včetně Ukrajinců, se maďarská ekonomika neobejde.
Je pravda, že Maďarsko přijalo výrazně méně lidí s dočasnou ochranou než například Česko nebo Polsko. Eurostat uvedl, že ke konci ledna 2026 bylo v celé EU pod dočasnou ochranou 4,38 milionu lidí prchajících z Ukrajiny, přičemž nejvyšší poměr na počet obyvatel měly Česko, Polsko a Slovensko. Maďarsko tedy skutečně nepatří mezi země, kde by byl podíl ukrajinských uprchlíků nejvyšší. To ale ještě neznamená, že jsou pro jeho ekonomiku bezvýznamní.
Dostupná maďarská data a vyjádření z tamního pracovního trhu naopak ukazují, že ukrajinští pracovníci v Maďarsku hrají podstatnou roli. Portfolio i Pénzcentrum opakovaně uvádějí, že v Maďarsku pracuje zhruba 120 tisíc zahraničních pracovníků, z toho asi 40 tisíc tvoří Ukrajinci jako největší skupinu. Starší data maďarského statistického úřadu, převzatá ekonomickými médii, zároveň ukazovala, že už v roce 2023 byli Ukrajinci nejpočetnější skupinou zahraničních pracovníků v zemi. Není tedy pravda, že by šlo o zanedbatelný nebo okrajový jev.
Že maďarská ekonomika dál stojí na potřebě dodatečné pracovní síly, potvrzují i širší ukazatele. Maďarský statistický úřad ve své souhrnné zprávě za rok 2024 uvádí průměrně 69 tisíc volných pracovních míst. Eurofound zároveň shrnuje, že v roce 2024 bylo v Maďarsku podáno 69 025 žádostí o pracovní povolení, z toho 24 067 pro guest workers, a že kvóta pro povolení pro občany třetích zemí a hostující pracovníky byla pro rok 2025 nastavena na 35 tisíc. Stát, který by se bez zahraniční práce pohodlně obešel, by podobné mechanismy v takovém rozsahu nepotřeboval.
Do stejného obrazu zapadá i širší středoevropský kontext. Reuters letos v lednu napsal, že ukrajinští pracovníci pomohli rychlému růstu průmyslových a exportně orientovaných ekonomik střední a východní Evropy a že jejich případný odchod by mohl tamní pracovní trhy citelně zasáhnout. Maďarsko je součástí právě tohoto regionu. Nejde tedy jen o otázku pohostinství nebo taxikářů v centru Budapešti, ale hlavně o výrobu, průmysl a další odvětví, kde se nedostatek pracovní síly dlouhodobě řeší náborem cizinců.
Zajímavé navíc je, že sama Orbánova vláda v minulosti příchod ukrajinských pracovníků usnadňovala. Maďarský fact-checkový web Lakmusz připomněl, že už v roce 2016 vláda měnila pravidla právě kvůli nedostatku pracovních sil a umožnila Ukrajincům snazší vstup do nedostatkových profesí. Současné politické řeči o tom, že se země bez Ukrajinců obejde, tak narážejí i na vlastní starší kroky maďarské vlády.
Rajchlův výrok je proto přinejmenším zavádějící. Ano, Maďarsko má jinou strukturu migrace než Česko a ukrajinská přítomnost je tam méně viditelná. To ale není důkaz, že by maďarská ekonomika ukrajinskou pracovní sílu nepotřebovala. Dostupná data ukazují spíš opak: Ukrajinci patří mezi nejdůležitější skupiny zahraničních pracovníků v zemi a maďarský pracovní trh se bez cizinců zjevně neobejd