Lídr SPD v Moravskoslezském kraji a předseda hnutí PRO Jindřich Rajchl přišel s šokujícím návrhem: podle něj by Maďarsko a Slovensko měly požádat o aktivaci článku 5 Severoatlantické smlouvy a NATO by mělo vojensky zasáhnout proti Ukrajině. Reagoval tak na ukrajinský útok na ropovod Družba, který dosud zásoboval ropou právě Maďary a Slováky. Rajchl označil akci za „brutální vydírání“ a tvrdí, že s „vyděrači je třeba nemilosrdně zatočit“.
Problém je, že článek 5 NATO je určen k obraně členských států proti vnějšímu napadení – typicky například v případě teroristických útoků či vojenské agrese. Ukrajina však není agresorem, nýbrž obětí ruské invaze, kterou alianční země od roku 2022 vojensky a ekonomicky podporují. Rajchl tedy volá po zcela absurdní interpretaci smlouvy, která by fakticky znamenala, že NATO má zaútočit na stát, jenž se brání ruské agresi.
Výroky Rajchla navíc ignorují realitu energetické politiky. Slovensko i Maďarsko zůstaly vědomě závislé na dovozu ropy a plynu z Ruska a odmítaly diverzifikovat své zdroje. Ukrajina dlouhodobě varovala, že výnosy z ropy a plynu financují ruskou válku, a letos otevřeně oznámila, že přepravu ruských surovin ukončí. Orbán ani Fico přesto neudělali nic, aby své země připravili na tuto situaci. Obviňovat z jejich neschopnosti Kyjev je proto čistou manipulací.
Rajchlovo tvrzení také přehlíží zásadní fakt: válku rozpoutalo Rusko a to denně podniká útoky proti civilní infrastruktuře i obyvatelstvu Ukrajiny. Mluvit o „vydírání“ ze strany Zelenského je proto převrácení reality naruby. Ve skutečnosti platí jednoduché pravidlo: kdyby ruská vojska opustila Ukrajinu, žádné útoky na ropovod Družba by se nekonaly.
Podobně jako Viktor Orbán nebo Robert Fico, i Rajchl šíří proruské narativy, které mají za cíl svalit vinu na oběť agrese a zamlčet skutečné příčiny války. Fakta jsou přitom jasná – Ukrajina se i po třech letech brání, kontroluje více území než v roce 2022, její ekonomika roste, zatímco Rusko se potýká s vysokou inflací a závislostí na Číně. Rajchlovo volání po vojenském zásahu NATO proti Ukrajině tak není jen nebezpečné, ale také v přímém rozporu s realitou i základní logikou obranné aliance.