V Rusku dnes vyrůstá generace, která se učí vnímat válku jako běžnou součást vlastenectví. Státní propaganda proniká nejen do škol, ale už i do mateřských školek. Podle investigativního média Verstka vznikly takzvané „kadetské skupiny“ v nejméně 57 okresech napříč 26 regiony Ruské federace. Děti ve věku od čtyř do sedmi let tam pochodují v uniformách, učí se skládat hlášení, zpívat vojenské písně a napodobují vojenský výcvik. Učitelé na sociálních sítích zveřejňují fotografie a videa z „patriotických dnů“, kde předškoláci salutují u vlajky, pronášejí přísahy a dostávají odznaky malých vojáků.
Ruský stát tyto aktivity neorganizuje nahodile. Už od roku 2022 se školství stalo jedním z hlavních nástrojů ideologické mobilizace. Ministerstvo školství vydalo sérii programů, které mají pěstovat „lásku k vlasti a prezidentovi“. Každé pondělí se ve školách konají „Rozhovory o důležitých věcech“, během nichž se děti učí, že „Rusko nikdy nezačíná války, pouze je vyhrává“. V učebnicích dějepisu přibyly kapitoly o „speciální vojenské operaci“, které vykreslují invazi na Ukrajinu jako obranný čin proti „neonacistům“ a „západní hrozbě“.
Patriotické organizace jako Junarmija (Mládežnická armáda) nebo Hnutí prvních se aktivně zapojují i do výchovy nejmenších. V některých městech, například v Kursku nebo Syktyvkaru, fungují mateřské školy s „pohraničním“ či „policejním“ profilem. Děti se zde setkávají s vojáky, vyrábějí maskovací sítě a účastní se pochodů s vojenskou tematikou. Podle ruských médií mají tyto „kadetské“ programy připravit „personální elitu pro státní a vojenskou službu“. Na léto 2025 je dokonce oznámen zákon, který zavede jednotná pravidla pro kadetskou výchovu po celé zemi – včetně předškolních zařízení.
Indoktrinace ale nekončí u školních aktivit. Na ruské státní televizi se objevují pořady, v nichž děti soutěží ve znalostech o válce, recitují verše o „hrdinech Donbasu“ a děkují vojákům „za ochranu vlasti před Západem“. V mnoha rodinách je tak propaganda přítomna v každodenním životě – od pohádek po dětské písničky, které oslavují „odvahu ruského vojáka“.
Nezávislí pedagogové a psychologové varují, že takto systematická ideologická výchova může mít dlouhodobé následky. Děti, které od nejútlejšího věku slyší, že umírat za vlast je čest, ztrácejí schopnost kriticky uvažovat a empatii vůči obětem války. Namísto otevřené společnosti vzniká poslušná generace, která vnímá militarismus jako přirozenou součást národní identity.
Pro demokratické země může být ruský příklad varováním, kam až může dojít propojení vzdělávání a státní ideologie. Jakmile stát začne diktovat, co je „správná pravda“, a učí děti pochodovat dřív, než umějí číst, stává se školství zbraní. A zbraně, které cílí na mysl dětí, zanechávají nejhlubší jizvy.