Tisíce sdílení má příspěvek, který kritizuje vybíjení chovů drůbeže kvůli výskytu ptačí chřipky. Příspěvek nejprve zpochybňuje závažnost onemocnění, následně za vybíjení chovů viní EU. „Ptačí chřipka je nejspíš jen podvrh, aby se mohly husy, kachny, kuřata i vejce a také veškerá drůbež na chov, vozit za draho z EU, hlavně z okolních států, kde se chová veškerá drůbež ve velkém tolik, aby se dovážela a prodávala u nás mnohem dráž! Je zajímavé, že nikde v Německu či Rakousku, Francii či Španělsku v příhraničních obcích, se takové nájezdy veterinářů a bitky drůbeže,“ píše se v příspěvku.
Ve skutečnosti se však jedná o nesmysl. Ohniska ptačí chřipky najdeme po celé Evropě. Všude tam dochází k vybíjení chovů. „Ptačí chřipka v chovu je prokázána nebo vyloučena laboratorním vyšetřením. V případě pozitivního výsledku je třeba urychleně zabránit dalšímu šíření ptačí chřipky, a proto se všechna drůbež, která se dostala do kontaktu s pozitivními ptáky, považuje za rizikovou. Pokud jsou laboratorní výsledky na ptačí chřipku negativní, pak je ptačí chřipka vyloučena a řeší se další možné příčiny onemocnění včetně odběru jiných vzorků jako např. krmiva, prachu, stěrů z prostředí aj. dle indikace a dále veterinární inspektoři pokračují v komplexním šetření individuálního případu a hledají příčinu úhynu drůbeže,“ píše Státní veterinární správa.
„Typický virus ptačí chřipky je chřipkový virus typu A(H5N1). Poprvé se objevil u ptáků v roce 1961 v jižní Africe. Podobně jako ostatní viry cirkuluje mezi ptáky po celém světě, je pro ně velmi nakažlivý a může je zabíjet,“ konstatuje na svých webových stránkách Vakciny.net známý český vakcinolog Marek Petráš, působící v Ústavu epidemiologie a biostatistiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Tip na příspěvek nám poslal Václav Feigl