Prague Security Studies Institute vydal studii s názvem „Vnímání NATO a působení českých vojáků v Pobaltí v médiích“ popisuje, jak bylo NATO v průběhu minulého roku vykreslováno v českých médií. Autoři se obzvláště zaměřili na texty věnující se zapojení Armáda České republiky Posílené předsunuté přítomnosti NATO v Pobaltí. Na základě zjištění studie a konzultací s experty, kteří přednášeli na PSSI NATO Summer School 2018, jsou navíc v studii formulována doporučení pro nastavení strategické komunikace témat souvisejících s NATO.
A čeho si v institutu všimli? „Z průzkumů veřejného mínění prováděných agenturou STEM vyplývá, že česká populace se k NATO staví pozitivně. Okolo dvou třetin dotazovaných s členstvím v Alianci souhlasí a přibližně podobné množství lidí důvěřuje tomu, že NATO je schopna zajistit vnější bezpečnost ČR. Přestože jsou Češi v vůči NATO naladěni pozitivně, ve chvíli, kdy se výzkumníci zaměří na specifičtější otázky, se jejich postoje stávají méně čitelnými. Podle průzkumu CEVRO Institute provedeného v roce 2014 se pro podporu vysílání českých vojáků do zahraničních misí vyslovilo 58 % respondentů. V daném kontextu se však zřejmě respondenti vztahovali zejména k českému působení Afghánistánu, které podporovalo 53 % dotázaných,“ všímá si chování spousty Čechů studie Prague Security Studies Institutu.
Horší to je však již s českými médii. „Ve sledovaném období (tedy mezi květen 2017 a květnem 2018) bylo na českých zpravodajských portálech publikováno 17 197 textů zmiňujících NATO. Tematické rámování jednotlivých textů však nebylo omezeno pouze na české reálie. Rozbor slov obsažených v titulcích textů ukazuje, že se v nich často byla objevovaly také odkazy zahraniční témata. Texty zmiňující NATO měly v svých titulcích v 2 734 případech odkazy na Rusko.17 Dále byly v titulcích významně zastoupeny odkazy na USA, které se objevily v 2 210 případech. NATO bylo tak často vykreslováno v kontextu globální politiky a také v souvislosti s možným zhoršováním bezpečnostní situace – podstatné jméno válka se objevilo v titulcích 588 textů a stal se tak desátým nejčastěji zmiňovaným pojmem,“ píše o výsledcích studie Jonáš Syrovátka.
NATO je podle institutu také terčem dezinformačních webů. „Mezi weby, které zmiňovaly NATO nejčastěji, převládají ty, jež jsou známé šířením dezinformací a zkreslených zpráv a obecně nedodržováním pravidel novinářské etiky. Nejčastěji NATO ve svých textech zmiňoval zpravodajský portál EuroZprávy (1 243 textů), který podle slovenského webu Konšpirátori, zabývajícího se mapováním stránek se sporným obsahem, patří do tzv. „šedé zóny“ (tedy webů, k nimž je doporučováno přistupovat ostražitě). Další tři weby zmiňující NATO nejčastěji – Parlamentní listy (1 123 textů), Sputnik CZ (890 textů) a Nová Republika (854 textů) – patří podle webu Konšpirátori mezi stránky šířící sporný obsah a dezinformace. Portály propojené s velkými tištěnými deníky – iDNES, IHNED a Novinky – publikovaly každý okolo 550 textů věnujících se tomuto tématu. Čtenáři webů šířících dezinformace se tak o NATO mohli dočíst výrazně často než čtenáři mainstreamových médií,“ píše se na závěr obecné části studie.
VNÍMÁNÍ ZAPOJENÍ ČESKÝCH VOJÁKŮ DO NATO ENHANCED FORWARD PRESENCE (eFP) V POBALTÍ
Jedním ze závěrů NATO summitu ve Varšavě v roce 2016 bylo ustavení předsunuté vojenské přítomnosti v Pobaltí (Enhanced Forward Presence – eFP). Česká armáda se zapojila v červnu 2018 vysláním 290 vojáků do Litvy a Lotyšska.
Konkrétně lze sledovat nárůst textů zmiňujících se nasazení vojáků v Pobaltí v návaznosti na následující události:
- vyslání vojáků do Pobaltí schváleno vládou (květen 2017)
- projednávání nasazení vojáků v Poslanecké sněmovně a Senátu (červenec 2017)
- nasazení vojáků v Pobaltí je zmíněno v programovém prohlášení vlády (prosinec 2017)
- jednání vlády o navýšení české účasti v zahraničních misích (duben 2018)
- KSČM podmiňuje podporu vznikající vlády nenavýšením účasti v zahraničních misích (květen 2018)
„Nejvíce textů (184 textů) zmiňujících nasazení vojáků v Pobaltí bylo publikováno v mainstreamových médiích. Na webech šířících dezinformace bylo publikováno 151 textů. Ne všechny z nich jsou však originální, jelikož tyto weby často přebírají články původně publikované na jiné (většinou podobně názorově profilované) platformě. Texty zmiňující nasazení vojáků v Pobaltí nejčastěji publikovaly weby Nová republika (39 textů), Parlamentní Listy (32 textů) a Rukojmí (14 textů). V drtivé většině se jednalo o texty vůči misi kritické a používající manipulativní argumenty nebo dezinformace. Na zpravodajských webech patřících do „šedé zóny“ bylo publikováno 49 textů – nejvíce na webu EuroZprávy. Web AČR za sledované období zveřejnil 16 textů informujících o přípravách nasazení vojáků v Pobaltí. Zprávy zmiňující nasazení vojáků v Pobaltí nejčastěji publikovali následující autoři – režisér a redaktor Václav Dvořák (20 textů) a exministr zdravotnictví Ivan David (18 textů) spojení s webem Nová Republika, kteří však pouze zveřejňovali převzaté texty bez úprav. Dále na různé weby šířící dezinformace svými (často manipulativní) komentáři přispívala Eva Novotná (11 textů), mluvčí hnutí „NE Základnám“, a spisovatel Lubomír Man (9 textů). Na mainstreamových médiích o NATO nejčastěji psali fotoreportér projektu Natoaktual.cz Lubomír Světnička (13 textů) z iDNES a redaktor Pavel Otto (5 textů) z E15,“ konstatuje studie v souvislosti s vysláním našich vojáků do Pobaltí.
A co Prague Security Studies Institute doporučuje? „Vzhledem k těmto skutečnostem je třeba začít vést diskuzi o mechanismech strategické komunikace, kterými bude moci český stát vysvětlovat prosazování svých strategických zájmů (nejen) v souvislosti s působením v NATO. V současnosti totiž státní instituce tyto kapacity z velké části postrádají. Oblasti strategické komunikace není věnována dostatečná pozornost a je na ní často pohlíženo s podezřením kvůli zkušenostem z doby, kdy stát zneužíval propagandu pro udržení kontroly nad obyvatelstvem. Není také nijak institucionalizována a je proto závislá na ad hoc rozhodnutích a aktivitách jednotlivců či jednotlivých institucí. Není proto divu, že strategická komunikace bývá reaktivní a neschopná efektivně hájit a posilovat hodnoty, na kterých je ČR založena,“ píše v závěru.
„Vzhledem ke komplexnosti strategické komunikace není možné, aby v této oblasti byla aktivní pouze jedna instituce – jak se bohužel stalo u mise v Pobaltí, kdy ze strany státu komunikoval primárně jen ministr obrany. Vzhledem k dlouhodobosti a komplexitě strategické komunikace je však vhodné, aby za ni odpovídala co nejautoritativnější instituce vytvářející obecný rámec komunikace. V českém případě se nabízí vytvořit novou sekci na Úřadu vlády, která by koordinovala činnosti další státních institucí zabývajících se bezpečností (včetně zpravodajských služeb) nejen v oblasti strategické komunikace,“ doporučují vládě.
„Témata související s NATO je nutné ve veřejném prostoru komunikovat mnohem častěji a více kontinuálně, aby byly vyváženy narativy odmítající samotné členství ČR v Alianci. Z hlediska témat by mělo být více akcentováno, že NATO není protiruskou organizací a neslouží výhradně americkým zájmům. Mnohem více pozornosti by mělo být kladeno na vysvětlování úlohy NATO v české bezpečnosti (například poukázáním na efektivnější
nancování provozu armády nebo posilování vztahů se spojenci a především zajištění obranyschopnosti ČR). Toto rámovaní komunikace by mohlo napomoci posílení pocitu sounáležitosti s dalším členy NATO,“ myslí si v Prague Security Studies Institutu.
Shrnutí studie naleznete zde: http://www.pssi.cz/download/docs/584_vnimani-nato-a-pusobeni-ceskych-vojaku-v-pobalti-v-mediich-shrnuti.pdf
Celou studii zde: http://www.pssi.cz/download/docs/586_vnimani-nato-a-pusobeni-ceskych-vojaku-v-poblati-v-mediich-analyza.pdf