Na Facebooku se opět šíří příspěvek závidící Ukrajincům válku. Paní Bulvová, velká vlastenka, ničitelka bezpráví a příznivkyně pana Ing. Andreje Babiše, si šla nakoupit do Lidlu. Tam ji ovšem přepadla ukrutná zloba, když spatřila nakupovat rodinu zřejmě ukrajinského původu. A tak začal hrdinný boj za spravedlnost v podání paní Bulvové. Danou rodinu začala tajně fotit, zaznamenala vše, co si koupili, načež paní i dítě následovala až na parkoviště, kde sledovala, do jakého vozu všichni nastoupili. Poté přišla domů a jako nefalšovaný geroj sepsala třaskavou zprávu o zločinech páchaných na našich občanech.
Že pro svá tvrzení nemá žádné důkazy? Že jí není nic do toho, co si kupují jiné osoby? To nevadí! Z hlediska vyššího principu pseudovalsteneckého je možné i lhát, jen aby se mohlo dosáhnout kýženého výsledku. A že se dostavil. Davy naštvaných (většinou postarších) slušných občanů dští vlasteneckou síru, zapalují ohně a chystají se na defenestraci pětizla, pětislepence, pětihnusu, pětikolky a vůbec, celého fialového hnusu. Rodinu by samozřejmě okamžitě vyhnali, stejně jako všechny ostatní osoby s ukrajinským pasem. Inu, socialistické uvažování v celé své kráse. Žijeme zkrátka v době postfaktické. Aneb proč se pídit po důkazech, když máme emoce, že?
Autor: Michal Mikolas