Novinářka Lenka Zlámalová z webu ECHO24 se krátce po zvolení Petra Pavla do úřadu prezidenta ČR věnovala Pavlovu „příteli po boku“, Petru Kolářovi a psala o něm v komentáři s dryáčnickým názvem „Viceprezident Petr Kolář? Nebo nový Nejedlý?“ ze 4. února 2023. V článku se uvádí:
Petr Kolář ví, proč by jako kandidát nemohl uspět. Jeho životopis je jistě prestižní, ale také kontroverzní. Není příliš zřejmé, čím se živil posledních deset let, poté, co v roce 2013 opustil diplomacii a krátké angažmá v PPF. Tvrdí o sobě, že je jako osoba samostatně výdělečně činná konzultantem pražské pobočky americké právní a lobbistické firmy Squire Patton Boggs. Přiznává, že pracuje pro Českou zbrojovku při její akvizici Coltu v Americe. Zmiňuje, že zastupuje ČEZ ve sporu o dodávky s ruským Gazpromem. O dalších klientech ale mluvit nechce. Prý jedině když budou sami ochotni zveřejnit, že pro ně pracuje. Proč by to soukromé firmy asi tak dělaly? Udělat by to měl člověk, kterého prezident sám označuje za nejbližšího rádce.
Samotná firma Squire Patton Boggs pracovala od roku 2014 do roku 2017 pro ruskou Gazprombank. Dceřinou firmu Gazpromu. Snažila se ji ochránit před západními sankcemi, které byly na ruské firmy uvaleny po anexi Krymu v roce 2014. Záznamů o tom jsou plná seriózní anglosaská média od Washington Post po Financial Times. „Tlačení agendy protivníků Spojených států je ve Washingtonu velký byznys. Obrovský rozsah těchto vztahů začal být bolestně jasný poté, co Vladimir Putin napadl Ukrajinu. Velké lobbistické firmy jako BGR, Squire Patton Boggs, The Glover Park Group a mnohé další braly miliardy od ruských oligarchů, ruských bank a čínských technologických firem, aby jim pomáhaly snížit risk západních sankcí,“ píše v komentáři z 5. října 2022 Washington Post. Squire ukončila práci pro Gazprom v roce 2017. Tři roky po anexi Krymu. Kancelář v Rusku zavřela až loni, po napadnutí Ukrajiny.
Nikdo neříká, že Petr Kolář přímo pracoval na těchto aktivitách. Pracoval ale (byť jako osoba samostatně výdělečně činná) pro firmu, která se na těchto obchodech podílela. Nosil její dres. A tím, že nechce zveřejnit jména svých klientů, vyvolává podezření, kdo to asi je. Zvlášť ve chvíli, kdy zdůrazňuje, že dnes se věnuje hlavně energetice. Geopoliticky nejcitlivějšímu oboru současnosti. Představa, že prezident má vedle sebe člověka, jehož vazby v energetice veřejnost nezná, je sama o osobě nebezpečná a jde proti Pavlově deklarovanému otevřenému prezidenství. Petr Kolář ostře kritizuje Zemanovy čínské a ruské aktivity. A sám pracoval pro firmu, která je evidentně provozovala.
Ta nezdrženlivost, s níž se dere do veřejného prostoru a zároveň nechce vysvětlovat, kdo ho platí, je pro Petra Pavla hned na startu kariéry velmi nebezpečná.
Petr Kolář odmítl na přímý dotaz autorky tohoto textu na své byznysové aktivity a roli na Hradě odpovědět se slovy, že „když má pocit, že dává příliš mnoho rozhovorů médiím, tak ona bude první, komu ten rozhovor nedá“.
Ve vzduchu zůstávají zásadní otázky. Bude mít Petr Kolář diplomatický pas? Petr Pavel už ohlásil, že sice na Hradě nebude mít svoji kancelář, ale bude moci užívat nějaké prostory. Petr Kolář má jistě velké diplomatické zásluhy, jeho aktivity posledních deseti let jsou ale silně zamlženy. Když je nechce vysvětlovat, nemůže si stěžovat, pakliže ho někdo srovnává s Martinem Nejedlým. Zvlášť když se u toho chová, jako by byl viceprezident.
[Konec citace]
Zlámalová obviňuje Koláře, že si osobuje vystupovat příliš do popředí. Spekulací o diplomatickém pasu prokazuje, že buď není informována, nebo lže (obojí budí pochyby o novinářských schopnostech). Ohledně požadavku uvést jména klientů, uvedl advokát Vojtěch Lažanský toto: „Pokud pan Kolář působí jako poradce advokátní kanceláře, vztahuje se na něj zákonná povinnost mlčenlivosti dle § 21 odst. 9 písm. a) zákona o advokacii, neboť jde o ‚jinou osobu, která se s advokátem podílí na poskytování právních služeb.‘ Zde opravdu není sdílnost na místě…“ (Možná i to by novinářka měla vědět.)
Klíčovým tvrzením Lenky Zlámalové ovšem je, že i když Petr Kolář působil jako externista pro společnost „Squire Patton Boggs“, která poskytovala právní služby Gazpromu i po roce 2014 (a z Ruska odešla až po druhé ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022), je tím i tak za onu společnost spoluzodpovědný. Ve zkrácené podobě to Zlámalová formulovala na svém twitterovém účtu, kdy nasdílela odkaz na rok starý článek, jak byla záhy upozorněna.
Moralizování Lenky Zlámalové je značně překvapivé, když si připomeneme její článek o miliardáři Petru Kellnerovi, který začal své aktivity v Rusku rozvíjet už od roku 1992. Kellnerova investiční skupina se v Rusku postupně stala jedním z nejvýznamnějších zahraničních investorů. Kellner kupoval podíly v těžebních společnostech, pojišťovnách, obchodních řetězcích, význačné postavení si postupně vydobyla jeho úvěrová firma Home Credit. Skupina PPF v Rusku samozřejmě dále působila i po první válce Ruska proti Ukrajině v roce 2014 a po okupaci Donbasu a Krymu. To ale Lence Zlámalová nebránilo, aby v červenci 2019 napsala: „Nebát se pokrokářských útoků, nepodbízet se, nenechat se vydírat a nepodvolovat se je společenská zodpovědnost hodná nejbohatšího Čecha. Kellner ukazuje, že chápe svou roli elity. Uvědomuje si, že noblesa zavazuje.“ Všechno to nevadilo, protože Kellner prohlásil, že se bude zasazovat za tradiční hodnoty a bojovat proti progresivismu (hájením tradičních hodnot se ostatně holedbá i Putin). Chybou Petra Koláře na druhou stranu jistě bylo, že Kellnerovu společnost PPF opustil v roce 2013…
V následném rozhovoru se Stanislavem Billerem vedeném Martinem Veselovským na DVTV pak Zlámalová prohlásila: „Vy považujete za nemorální, když někdo podniká v Číně? … Proč podnikatelé podnikají? Nikoli proto, aby dělali duchovní službu, ale aby vydělávali. Marže, které nabízí Čína, jsou jedny z nejvyšších na světě. Protože je tam zároveň vysoké riziko. To stejné platí o Rusku.“
(Skupina PPF byla v Rusku činná do poslední chvíle a působila tam i po Kellnerově smrti v březnu 2021. Své aktivity tam ruší až nyní …)