Na sociálních sítích, včetně českého Facebooku, se začátkem prosince začala šířit tvrzení, že masové protesty v Bulharsku měly být namířeny proti členství země v Evropské unii a že Bulharsko údajně „vypovědělo poslušnost Bruselu“. Příspěvky často doprovázela videa s davy lidí v ulicích Sofie, Plovdivu, Varny či Burgasu a emotivní komentáře hovořící o generální stávce či začátku rozpadu EU. Tento výklad je však zavádějící a neodpovídá realitě.
Protesty v Bulharsku skutečně probíhaly několik týdnů a vyvrcholily v polovině prosince, kdy po silném tlaku veřejnosti rezignovala vláda premiéra Rosena Željazkova. Kabinet, který byl u moci teprve od ledna letošního roku, neustál odpor části společnosti proti návrhu státního rozpočtu na rok 2026. Ten počítal se zvýšením odvodů na sociální pojištění, vyšším zdaněním dividend a dalšími fiskálními opatřeními, jež měla stabilizovat veřejné finance v době blížícího se vstupu do eurozóny.
Přestože se rozpočet poprvé připravoval v eurech a otázka přijetí společné měny hrála v debatě významnou roli, protesty nemířily proti členství Bulharska v Evropské unii ani proti samotnému euru jako takovému. Podle mezinárodních médií včetně agentury Reuters či BBC demonstranti kritizovali především konkrétní daňová opatření, dlouhodobou korupci a způsob vládnutí. Významná část protestujících se přitom hlásila k proevropské orientaci země a požadovala hlubší reformy justice a státní správy.
K eskalaci napětí přispěly i kroky vlády, které část společnosti vnímala jako útok na proevropskou a liberální opozici. Symbolickým se stal případ starosty Varny Blagmora Koceva, jenž strávil měsíce ve vazbě kvůli obviněním z korupce, která odmítá. Podle Reuters dosáhlo napětí v ulicích jedné z nejvyšších úrovní od pádu komunismu v roce 1989 a demonstrací se účastnily desetitisíce lidí napříč zemí.
Pád vlády však nelze vykládat jako odmítnutí Evropské unie. Naopak, politická krize přichází jen několik týdnů před plánovaným vstupem Bulharska do eurozóny a odehrává se v zemi, která se dlouhodobě potýká s nestabilitou a častými předčasnými volbami. Neexistují žádné důvěryhodné informace o přípravě referenda o vystoupení z EU. Přesto se podobné události opakovaně stávají terčem manipulativních interpretací, které se šíří i v českém prostředí a vytvářejí falešný dojem, že členské státy Evropské unie masově směřují k jejímu opuštění.