Proruské dezinformační kampaně se dlouhodobě zaměřují na zranitelné skupiny a romská komunita v České republice patří mezi jejich časté cíle. Nedávná debata na serveru Romea.cz ukázala, že proruské operace, například falešné hrozby bombovými útoky na školy, nejsou jen abstraktní hrozbou, ale mají konkrétní dopady i na romskou komunitu. Podle Zdeňka Ryšavého a Patrika Bangy se tyto útoky soustředí právě na podněcování strachu mezi Romy. Propaganda často využívá obav spojených s odebráním dětí a jejich údajným umisťováním do zahraničí, někdy dokonce do rodin homosexuálních párů. Jde o cílenou práci se stereotypy a předsudky, která má vnést chaos a posílit pocit ohrožení.

Tento jev není ojedinělý pouze v Česku. Jak upozornil Ryšavý, podobné dezinformační linky se objevují i v Bulharsku, Rumunsku nebo Španělsku. V českém prostředí se často pracuje s rozdmýcháváním napětí mezi Romy a Ukrajinci, což potvrdil i Patrik Banga. Záměrem je postavit dvě ohrožené skupiny proti sobě – a tím oslabit jejich soudržnost i solidaritu. Výsledkem bývá uzavírání lidí do informačních bublin, které posilují zkreslený obraz reality a znesnadňují kritické myšlení.

Zprávy z posledních let přitom ukazují, že tento trend má širší evropský rozměr. Evropský parlament v roce 2024 přijal rezoluci, ve které konstatoval, že romská komunita napříč Evropou je pravidelně cílem dezinformačních kampaní a fake news, často šířených právě ruskými zdroji. Tyto útoky podle europoslanců vedou k další marginalizaci Romů a posilují nenávistné nálady ve společnosti. Nejde tedy o lokální problém, ale o součást širší strategie Kremlu.

Riziko potvrzují i české bezpečnostní složky. Podle výroční zprávy policie o extremismu za rok 2024 bylo evidováno sedmnáct útoků z nenávisti proti Romům. Policie přitom upozornila, že extremistické skupiny využívají dezinformace k podněcování nenávisti a k ospravedlňování vlastních akcí. V online prostoru se šíří řetězové zprávy, manipulované fotografie a příběhy, které mají vyvolat dojem, že Romové jsou zvýhodňováni, nebo naopak že jim hrozí odebrání dětí či příchod násilí od jiných menšin.

Napětí mezi Romy a ukrajinskými uprchlíky se stalo jedním z viditelných příkladů, jak mohou dezinformace fungovat v praxi. Reportáže Euronews a České televize z roku 2023 ukázaly, že frustrace Romů byla často živena právě nepravdivými informacemi, které se rychle šířily sociálními sítěmi. Tato informační manipulace posílila pocit nespravedlnosti a přispěla k otevřeným konfliktům v některých městech. Odborníci i vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny se shodli, že právě dezinformace hrály klíčovou roli v eskalaci situace.

Na problém upozornila i Al Jazeera, která připomněla, že proruské vlivy na české nacionalistické a extremistické prostředí nejsou nové. Již v 90. letech byly patrné kontakty mezi Ruskem a některými skupinami, jež otevřeně útočily na Romy. Dnešní digitální prostředí jen poskytlo širší možnosti, jak staré stereotypy a nenávistné narativy oživit a rozšířit mezi nové publikum.

Další vrstvu problému představuje fenomén „digitálního antigypsyismu“, na který v roce 2024 upozornilo Evropské centrum pro práva Romů (ERRC). Podle jejich studie české instituce často nedokáží adekvátně reagovat na online nenávist a systematické šíření lží o romské menšině. Chybí standardizovaný postup při vyšetřování a trestání digitálních útoků a jen málo se pracuje s prevencí a vzděláváním. To vše přispívá k tomu, že dezinformační scéna má v online prostředí volnější prostor.

Proruská propaganda a extremistické skupiny tedy nacházejí v romské komunitě vhodný terč – jednak kvůli historicky zakořeněným předsudkům, jednak kvůli socioekonomické zranitelnosti části Romů. Výsledkem je situace, kdy se komunita stává obětí manipulace, ale zároveň i prostředkem k dalšímu rozdělování společnosti. Jak ukazují zkušenosti z Česka i celé Evropy, jde o nebezpečný trend, který je nutné brát vážně a čelit mu jak vzděláváním, tak systémovou ochranou před nenávistnou propagandou.


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.