Na internetu se šíří rozhovor, který byl zveřejněn 25. ledna na YouTube. Jde o rozvor mezi profesorem Jaroslavem Turánkem a Martinou Kociánovou ze Svobodného universa. Turánek je odborníkem na liposomy jako biokompatibilní nosiče. Byl pracovníkem Výzkumného ústavu veterinárního lékařství a pracoval v týmu, který vyvinul vakcínu proti borelióze učenou pro zvířata. Ústav se stamilionovým ročním příjmem získal tehdy od Evropské unie více než 350 milionů korun na projekt vývoje vakcín pojmenovaný AdmireVet. Profesor je tedy odborníkem na veterinární medicínu, nikoliv léčení lidí. Velmi zvláštní je, že Turánek, ač je profesorem, je velmi nadšeným komentátorem v diskuzích na Novinkách.cz.
Poslední dobou je slyšet o bývalé televizní a rozhlasová moderátorce Martině Kociánové. Bohužel i ona se zařadila mezi osobnosti šířící dezinformace. Sama Kociánová svůj rozchod s mainstreamovými médii vysvětluje tak, že „se jí vyrazil vlastní názor“, případně, že jí vedení v rozhlase řeklo, že „veřejnoprávní média přece musí vysílat pravdu“. Český rozhlas v roce 2016 zrušil pořad Kupředu do minulosti na Českém rozhlase Dvojka, který uváděla. Kromě široké základny fanoušků získal pořad i vědeckou anticenu Bludný balvan za „pavědecké díly“ například na téma zdraví a nemoci. Nyní pořad najdeme na internetu. V případě webu Kupředu do minulosti, respektive stejnojmenné firmy Martiny Kociánové, jsou významnými obchodními společníky bývalý komunální politik v Praze Zbyněk Passer a majitel reklamní agentury Proximity Petr Šec.
Vraťme se však k samotnému rozhovoru. Turánek v něm například tvrdí, že lidé neprávem křivdí ivermektinu. Faktem je, že ivermektin velmi brzy prokázal dobrou účinnost in vitro, tedy v laboratoři, jenže odtud je k terapeutické použitelnosti ještě daleko. Laboratorní výsledky zároveň naznačily, že k měřitelnému efektu v živém organismu by byly zapotřebí mnohonásobně vyšší dávky ivermektinu, než jaké se používají při léčbě parazitárních onemocnění – tak velké dávky, že by dozajista měly vážné vedlejší účinky. V tu chvíli mohl příběh skončit, protože takové zjištění obvykle vystaví stopku dalšímu výzkumu. Jenže během pandemie je všechno jinak, takže pokusy s ivermektinem pokračují a přinášejí nejasné výsledky. Některé studie byly odhaleny jako metodicky vadné či zmanipulované. Jiné se zatím berou víceméně vážně. Světová zdravotnická organizace na základě dosud shromážděných výsledků tento lék na covid nedoporučuje.
Turánek se také v rozhovoru snaží naznačit, že EMA, CDC a další autority nějakým způsobem protlačují firmy Pfizer, AstraZeneca, Johnson and Johnson a Modernu. Dokázat to má například neschválení vakcíny Sputnik. Faktem je, že Rusko samotné opakovaně odkládá inspekce Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), které jsou nezbytné pro registraci ruské vakcíny Sputnik V v Evropské unii. Evropská unie nedávno schválila vakcínu od firmy Novavax. Ta je založena na velmi starém principu výroby vakcín. „Tato vakcína se liší od dříve registrovaných vakcín proti covid-19, jde o takzvanou proteinovou podjednotkovou vakcínu, nejedná se tedy o očkovací látku založenou na mRNA nebo virovém vektoru,“ vysvětlila ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová. Na rozdíl od vakcín společností Pfizer/BioNTech (Comirnaty), Moderna (Spikevax), AstraZeneca (Vaxzevria) a Janssen Pharmaceutica (Janssen) pracuje s bílkovinou, tedy proteinem.
Pokud tedy Turánek tvrdí, že fandí spíše vakcínám vyráběným starým osvědčeným způsobem, právě pro tyto lidi bude určena vakcína Nuvaxovid od společnosti Novovax.
Turánek se následně věnuje tomu, že očkovací látka mRNA vakcín putuje po těle. Respektive s-protein. A má být toxinem. Spike protein neboli S protein je charakteristický protein vyskytující se na povrchu viru SARS-CoV-2. Tento protein si v roce 2020 vydobyl zvláštní pozornost, neboť proti němu jsou namířeny moderní mRNA vakcíny. Vakcína mRNA se od těch tradičních liší tím, že neobsahuje žádné mrtvé či oslabené původce nemoci, ale genetickou informaci viru, jinými slovy informaci pro tvorbu takzvaného spike proteinu, což je stejná bílkovina, jaká se vyskytuje na povrchu koronaviru způsobujícího onemocnění covid-19. „Spike protein neobíhá v těle. Krátce po první dávce vakcíny se malé množství může nacházet v krvi či v různých tkáních a orgánech, ale drtivá většina množství této bílkoviny zůstává ve svalu, do kterého byla vakcína vpíchnuta (60%), a v nedaleké mízní uzlině (30%), kde posiluje imunitní odpověď,” řekl dr. Oliver Stojković, genetik and professor na Lékařské fakultě Univerzity v Bělehradě. „Velmi malé množství spike proteinu by se mohlo nacházet (v prvních dnech po očkování) v krvi, ale poté, co protein projde játry, bude zničen enzymy a poté projde ledvinami a močí bude vyloučen z těla,” řekl vědec AFP e-mailem 13. srpna.
S tím souhlasí i Miloš Babić, molekulární biolog, neurobiolog a ředitel výzkumu v BioSpyder Technologies. „Do oběhu by se mohlo dostat extrémně malé množství spike proteinu (picogramy, které se dají zjistit jen pomocí nejcitlivějších metod, které jsou lidstvu k dispozici). Tak malé množství však ani zdaleka nedokáže vyvolat onemocnění jako Covid-19,” řekl AFP v e-mailu 14. srpna. „I kdybychom si dokázali představit, že je spike protein toxický, jeho hladiny v organismu jsou i při mírné infekci Covidem daleko vyšší, než ve vakcíně. Takže i kdyby byl toxický, bylo by rozumnější nechat se naočkovat než se nakazit,” dodal.
Jednou z posledních poplašných informací o vakcínách proti covid-19 je ta, která dává vakcíny do souvislosti s neplodností. I to se snažil naznačit profesor Turánek. Podkladem pro tuto informaci je tvrzení, že vakcíny obsahují mimo jiné i genetickou informaci vedoucí k tvorbě proteinu, který se jmenuje syncytin-1, případně tvrzení, že protilátky navozené očkováním jsou namířeny proti proteinu syncytin-1 (proteinu nutného pro tvorbu placenty). Informace virálně se šířící hlavně mezi odpůrci očkování pokračuje hypotézou, že vzniknou-li po očkování protilátky proti proteinu syncitin-1, tento protein nebude aktivní, placenta nebude funkční a výsledkem bude neplodnost. Skutečnost je ale jiná. Je pravda, že tzv. „spike“ protein, který je na povrchu viru SARS-CoV-2 a jehož genetickou informaci dostupné vakcíny obsahují, je v některých částech totožný se syncytinem-1. To ale není mezi bílkovinami vzácné a už vůbec to neznamená, že bílkoviny jsou stejné či velmi podobné. Lze to připodobnit k situaci, kdy máme dvě auta se dvěma registračními značkami, např. 2EF1234 a 2EF3456. Přestože značky jsou podobné (a mají dokonce 4 stejné znaky, z toho 3 na stejném místě), nikdo asi nebude tvrdit, že jde o stejný vůz. Stejně „podobnost“ mezi „spike“ proteinem a syncytinem-1 není dostatečná k tomu, aby vznikla tzv. zkřížená imunitní reakce, tedy stav, kdy imunitní reakce vyvolaná očkováním proti SARS-CoV-2 napadne také syncytin-1.