Senátor a profesor Jan Žaloudík (ČSSD) patří k nejhlasitějším kritikům opatření v boji s koronavirem navrhovaných vládou. Celá věc se podle něj posunula z roviny medicínské a stalo se z ní politikum. Vadí mu, že na ministerstvu zdravotnictví rozhodují jednotlivci o zásadních změnách ve společnosti, které by měl projednat parlament a za něž by se měl jasně postavit premiér a prezident. Nicméně i on se dopouští faktických nepravd. Panu senátorovi neupíráme lékařskou odbornost ani jeho názor, nicméně jeho srovnání běžných virových onemocnění a COVIDu-19 je senátor v rozporu s fakty.

O co tedy jde? Jde o výrok, který řekl například v České televizi 22. srpna, v podobném znění ho opakuje jinde. Tedy: „Tak jako v minulých letech a těch viróz je spousta a zase přijdou koncem roku a potom přijdou zase před jarem a budou tady různé vlnky, tak jako to známe z celé historie. A koronavirus je jeden z nich (myšleno sezónních onemocnění) a tento není žádná výjimka a není to nic mimořádného, jak jsme si mysleli v březnu nebo začátkem dubna.”

Dovolujeme si odcitovat projekt Demagog.cz:

„Nejčastějším srovnáním, které se ve veřejné diskuzi objevuje, je bezesporu srovnání covidu-19 a běžné sezónní chřipky (tedy nemoci způsobené chřipkovými viry typu A, B či C). O tomto srovnání jsme psali již dříve: Covid-19 byl zejména v počátcích epidemie ke chřipce často přirovnáván a teprve s postupujícím vědeckým výzkumem se ukázala odlišnost mezi oběma onemocněními. Častým argumentem při srovnávání nemocí je celkový počet úmrtí, přičemž bývá upozorňováno na to, že chřipka ročně zabije více lidí než covid-19. Takovéto srovnání je přitom problematické nejen z důvodu, že celkový počet obětí covidu-19 je již obecně vyšší než průměrný počet obětí chřipky, ale také proto, že chřipka má typicky sezónní průběh a výrazněji se šíří pouze několik měsíců v roce, zatímco nemoc covid-19 takovou sezónnost nevykazuje.

Je přitom třeba rozlišovat mezi úmrtností, tedy celkovým počtem úmrtí na nemoc v populaci, a smrtností, která vyjadřuje pravděpodobnost úmrtí, pokud již člověk onemocní. Zatímco úmrtnost chřipky je kvůli svému velkému rozšíření poměrně vysoká a celosvětově kvůli ní umírá 290 000 až 650 000 osob ročně, pravděpodobnost úmrtí na chřipku – smrtnost je ve srovnání s covidem-19 řádově nižší (Státní zdravotní ústav, SZÚ).

Obě nemoci mají podobné projevy (hlavně suchý kašel, horečka, dušnost), liší se však v podílu lidí se závažným průběhem nemoci. SZÚ: „U infekce koronavirem je 30 až 40x vyšší pravděpodobnost úmrtí, než je tomu u běžné chřipky. Toto v zásadě platí pro všechny věkové kategorie dospělých, u dětí zatím není dostatek dat pro porovnání. Podle dostupných údajů se u onemocnění COVID-19 uvádí celková smrtnost 0,5-2,8 % (…), výrazně se zvyšuje s věkem, přičemž nejvyšší je u osob nad 80 let (3,7-14,8 %). U chřipky je celková smrtnost maximálně 0,1 %.

Takzvané nemoci z nachlazení (označované také jako viróza, rýma či nachlazení) mají podobné příznaky jako chřipka, jsou však způsobeny (str. 1) celou škálou odlišných virů (nejčastěji se jedná o rhinoviry a koronaviry). Dospělý člověk onemocní nějakým typem nemoci z nachlazení dvakrát až třikrát ročně, děti ještě častěji. Nejčastěji se nemoc objevuje v chladných měsících roku (říjen až březen) a léčba virózy je vždy pouze symptomatická, nevyžaduje hospitalizaci a nezpůsobuje smrt pacienta.

Právě proto je srovnání s covid-19 nesprávné. Ačkoli počet lidí nakažených pravidelnými sezónními virózami přesahuje počty nakažených ve stávající epidemii, rozšíření viru způsobujícího nemoc z nachlazení nevede k zátěži zdravotnického systému tak, jako jej v mnoha zemích zatížil covid-19, nevyžaduje izolaci (str. 1) nakažených pacientů delší než pár dní a zejména nezpůsobuje smrt pacientů. covid-19 s sebou nese všechna uvedená rizika, navíc jde o nový typ onemocnění, jehož symptomy a dopady na pacienty jsou teprve předmětem lékařského výzkumu, včetně možných vážných neurologických následků. O to více zavádějící je srovnání s běžnými virovými onemocněními, kterým se lékařská věda věnuje dlouhodobě.

Dodejme, že jiná virová onemocnění, jako například neštovice, žloutenka či klíšťová encefalitida, s nemocí covid-19 nesrovnáváme, jelikož z kontextu výroku senátora Žaloudíka i výroku samotného vyplývá, že spíše než tyto nemoci měl na mysli běžná onemocnění se sezónním výskytem.“


Profilový obrázek

author