Profesor Beran a jeho zavádějící informace o očkování

Profesor Beran v rozhovoru pro Parlamentní listy ze dne 20. 5. 2021 kritizoval působení Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) a předložil své názory na očkování, protiepidemická opatření a výhled na vývoj situace.

Profesor Beran, který se dříve chlubil, že radí s pandemií premiérovi Babišovi prostřednictvím SMS, v rozhovoru kritizoval existenci (jiných) neformálních struktur a mylně předkládá, že v MeSES nejsou osoby s dostatečným epidemiologickým vzděláním (což není pravda minimálně u doc. Maďara, který má atestaci z epidemiologie). Dále profesor Beran kritizuje vypracovaná protiepidemická opatření PES, aniž by vzal v potaz, že je nutné rozlišovat mezi jeho částí s výpočtem Indexu rizika a oproti tomu Tabulkou opatření, která byla přímo tvořena přímo na Ministerstvu zdravotnictví (Kulveit).

Podle prof. Berana nejsou očkovaní správní lidé, jelikož osoby starší 65 let nadále přispívají ke všem úmrtím v 90 procentech. Očkovací strategie opravdu počítá s prioritami dle rizikových skupin, kde jsou další faktory kromě věku (Metodický pokyn MZ). Zastoupení starších osob na hospitalizacích a úmrtí s COVID ve skutečnosti klesá, jak se zvyšuje proočkovanost této populace (seznam). Je však pravda, že je potřeba věnovat speciální pozornost k dalšímu zvýšení proočkovanosti u vysoce rizikových skupin, které mohou být opomíjeny z různých důvodů (zdravotnickydenik). Na několika místech rozhovoru prof. Beran opakovaně opomíjí, že i nakažení bez příznaků (případně před jejich rozvinutím) mohou onemocnění šířit a tím ohrožovat své okolí – na toto ostatně již reagovalo několik verifikací jeho předchozích výroků (IS, Seznam). Dále profesor Beran v rozhovoru neuvažuje i jiné následky prodělaného onemocnění, které mohou být dlouhodobé a mít celou řadu příznaků (NZIP, Guardian, Time, Nature).

Prof. Beran zmiňuje, že v současnosti se vzhledem k proočkovanosti a promořenosti populace není třeba rozvolňování tolik obávat. Na současném případu více proočkovaných zemí (UK, Izrael) je vidět, že obzvláště s postupným uvolňováním opatření počty nákaz rostou. V současnosti se vedou diskuze ohledně pozvolnějšího nárůstu hospitalizací (a úmrtí) v těchto zemích a vlivu očkování na nižší nárůst hospitalizací oproti nakaženým – to může být v současnosti dáno kromě očkování také tím, že hospitalizované osoby jsou nyní mladší a vlivem nové varianty delta, jejíž zastoupení nyní v Evropě roste (UK, Izrael).

Profesor Beran nepravdivě uvádí, že se nesledují ukazatele opakovaných nákaz a nákaz po očkování a přesto v navazujícím výroku  přichází s (nepravdivým) tvrzením, že nákaz bylo více mezi očkovanými osobami než mezi osobami s prodělaným onemocněním. Jak vyplývá z prezentace ÚZIS a pravidelného sledování SZÚ je zastoupení reinfekcí (k 1. 7. 2021 celkem 1982 potvrzených symptomatických a 3 070 možných) a infekcí u očkovaných (k 19.6. u osob 14 dní po druhé dávce 2 013 pozitivních testů, z toho 462 pozitivních s příznaky) přinejhorším srovnatelné.

1. Kritika MeSES
   • Tvrzení

Celkem jich bylo čtrnáct a byli to oni, kteří navrhli specifické české ukazatele pro vyhodnocování dopadu epidemie a na jejích podkladech byla vypracována opatření známá jako PES. Jen připomínám, že do doby působení těchto expertů zemřelo na Covid v České republice přibližně 7 tisíc osob, po jejich zapojení pak 23 tisíc dalších. V březnu zavedla tato skupina další ukazatel – nemocní na 100 tisíc obyvatel – a vydává za něj počet pozitivně testovaných. Dnes tato skupina říká, že selhal stát a že oni zachránili mnoho lidských životů, ale podle mého názoru je to trochu jinak.

To však bylo nahrazeno skupinou aktivistů „expertů“ (Experti, Iniciativa Sníh, MeSES) = právníků, filosofů, biochemiků, demografů doplněnou lékaři se „zájmem“ o problematiku, kteří ale nikdy nesložili atestaci z epidemiologie, takže z hlediska českého zákonodárství neměli a nemají ani odbornou způsobilost vykonávat pozici epidemiologa. Určitě je nutné odejít od aktivistického modelu MeSES ke standardnímu výše popsanému institucionálnímu modelu. Experti by neměli stát mimo tuto strukturu, a pokud instituce mají o jejich práci zájem, je nutné jejich činnost institucionalizovat třeba společným projektem, grantem a financováním a podobně. Není možné, aby hlavní hygienik nebyl sám v Radě vlády pro zdravotní rizika, a není nutné, aby tam byli neinstitucionalizovaní „aktivisté“.

• Fakta

Kritika spolupráce mezi Ministerstvem zdravotnictví a odborníky ze skupin Iniciativy Sníh nebo MeSES by se dala považovat přinejmenším za pokryteckou, neboť sám profesor Beran se chlubil razením premiérovi Babišovi prostřednictvím SMS (idnes). Jelikož profesor Beran tedy radil vládě déle, než MeSES (který vznikl 15. 3. 2021 – v době, kdy souvisle počty nakažených již dále klesaly), mohl by být považován za zodpovědnějšího. Případně by bylo možné nedávat do vztahu poradní orgány, které oproti vládě neměly dostatečné pravomoci na realizaci vlastních doporučení. FB Petr Jedlička – v této grafice je nutné uvažovat, že korelace mezi vnikem MeSES a poklesem počtu případů nemusí být příčinně souvislá a jedná se pouze o ilustrativní vykreslení časových souvislostí.

Prohlášení o chybějící způsobilosti k vykonávání pozice epidemiologa je pak vyvrácené, jelikož minimálně člen skupiny MeSES děkan Lékařské fakulty Univerzity Ostrava doc. Rastislav Maďar atestaci z epidemiologie má (odkaz). MUDr. Petr Smejkal v rozhovoru pro novinky.cz pak uvádí na pravou míru, že kromě toho, že on působí na pozici nemocničního epidemiologa, na což má americkou certifikaci, tak jeho atestace je z infektologie.

Co se týká protiepidemických opatření PES, tak je nutné rozlišovat mezi jeho částí s výpočtem Indexu rizika a oproti tomu Tabulkou opatření, která byla přímo tvořena přímo na Ministerstvu zdravotnictví (Kulveit).

2. Má vůbec v nynější epidemiologické situaci v zemi ještě význam hovořit o promořování, když vezmeme v úvahu počty očkovaných a těch, co Covid-19 prodělali?
   • Tvrzení

V současnosti významné procento populace onemocnění prodělalo a významné procento je očkováno. Bohužel, nejsou očkováni ti správní lidé, protože osoby starší 65 let stále přispívají ke všem úmrtím v 90 procentech. Pokles ve struktuře zemřelých je za 4 měsíce očkování jen o pár procent, a to je špatné, protože to měly být desítky procent. Hlavním cílem všech opatření od počátku bylo to, aby osoby z vnímavé a ohrožené populace na Covid neumíraly. Nyní chtějí experti zamezit cirkulaci viru v populaci tím, že budou testovat a očkovat každého včetně dětí. Znovu připomínám, že musíme očkovat ty, kteří na Covid umírají, a protože většina z nich umírá v nemocnici, pak jejich vysoká proočkovanost sníží i počty hospitalizací. Testovat bychom měli jen osoby s příznaky, a pokud chceme jednorázově testovat osoby bez příznaků, musíme dohledat trasováním, zda to testování mělo smysl, tedy že pozitivní osoby někoho nakazily. Pokud se tak nestalo, je testování zdravých lidí jen zbytečným vyhazováním peněz.

• Fakta

Očkovací strategie opravdu počítá s prioritami dle rizikových skupin, kde jsou další faktory kromě věku (Metodický pokyn MZ). Zastoupení starších osob na hospitalizacích a úmrtí s COVID ve skutečnosti klesá, jak se zvyšuje proočkovanost této populace (seznam). Tento klesající absolutní počet však je doháněný také ostatními věkovými skupinami u kterých se možnost podání vakcíny otevřela v jednotlivých krocích. Podle ČSÚ vývoj [celkové] úmrtnosti u 80 a víceletých obyvatel potvrdil pozitivní vývoj z března, když se v dubnu úroveň úmrtnosti této seniorské kategorie již vrátila k předpandemickým hodnotám. Zlepšení bylo vidět také u sedmdesátníků, nicméně v jejich případě byla dubnová úmrtnost oproti běžné situaci z let 2015–2019 ještě stále o třetinu vyšší. Nadprůměrná úmrtnost pak přetrvávala i u mladších seniorů.“ (seznam). Odepření možnosti dobrovolného očkování osobám, pro které je vakcína schválená, a u kterých také snižuje riziko nákazy, závažnějšího průběhu a úmrtí, by bylo možné považovat za neetické a v rozporu se strategií MZ pro kontrolu pandemie. Je však pravda, že je potřeba věnovat speciální pozornost k dalšímu zvýšení proočkovanosti vysoce rizikových skupin, které mohou být opomíjeny z různých důvodů (zdravotnickydenik).

Profesor Beran dále opakovaně opomíjí, že i nakažení bez příznaků (případně před jejich rozvinutím) mohou onemocnění šířit a tím ohrožovat své okolí – na toto ostatně již reagovalo několik verifikací jeho předchozích výroků (IS, Seznam).

3. Je třeba být v něčem při rozvolňování opatrnější?
   • Tvrzení

V loňském roce značná část populace, která byla vnímavá, onemocnění neprodělala a nebyla ani očkovaná. To nyní není. Navíc Covid je respirační nákaza s vyšším výskytem v zimních měsících (a klasicky v tropech v období dešťů, jak to vidíme v jihovýchodní Asii), a tak pokles v průběhu jara a nízké počty v létě jsou očekávatelné. Na podzim se může vyskytnout více onemocnění, ale pokud budou rizikové osoby očkovány, nebo onemocnění prodělaly, pak se zvýšený výskyt nebude tolik dotýkat zátěže nemocnic. Proto bych se rozvolňování tolik neobával.

• Fakta

Na současném případu více proočkovaných zemí (UK, Izrael) je vidět, že obzvláště s postupným uvolňováním opatření počty nákaz rostou. V současnosti se vedou diskuze ohledně pozvolnějšího nárůstu hospitalizací (a úmrtí) v těchto zemích a vlivu očkování na nižší nárůst hospitalizací oproti nakaženým – to může být v současnosti dáno kromě očkování také tím, že hospitalizované osoby jsou nyní mladší a vlivem nové varianty delta, jejíž zastoupení nyní v Evropě roste (UK, Izrael). V situaci, kdy prodělání infekce má následky i pro mladší ročníky se jedná již o několikáté opakování situací, které stály za předchozími vlnami. Každopádně toto tvrzení se dá více vykládat jako „názor“.

4. Evoluční biolog Jaroslav Flegr tvrdí, že jakmile zase přijde ochlazení, infekčnost viru vzroste a „začnou se u nás šířit zlejší zimní varianty“. Dříve získaná kolektivní imunita pak už podle něj nebude stačit. Na přetřes prý přijde také otázka, zda bude očkování proti koronaviru nutné zavést jako povinné. Alternativou je pak pokračování lockdownů. Máme se zase strachovat, nebo by na tato jeho slova už dojít nemělo?
   • Tvrzení:

Myslím si, že by na slova pana profesora nemělo dojít. Máme jednoduché nástroje, které se neprezentují, neukazují veřejnosti a hlavně nevyhodnocují. Jsou to počty nových onemocnění u skupiny očkovaných osob a u osob, které onemocnění prodělaly s vykázáním přírůstku za jeden týden. To je nutné sledovat v populaci, která je „promořena“. Bez vyhodnocení těchto ukazatelů se tady může buď bezdůvodně strašit novými mutacemi, nebo se mutace podcení. Zatím to vypadá, že kumulativně za celou epidemii se druhé nákazy objevily v cca jednom procentu a že měly lehký průběh a bylo jich více mezi očkovanými osobami. Když se při vyhodnocení uvidí, že druhých infekcí přibývá v nějakém okrese, je možné udělat sekvenaci genomu vzorků viru SARS-CoV-2 z této oblasti

• Fakta:

Tvrzení, že se tyto nástroje nevyhodnocují a současně paradoxní tvrzení, že jich je více mezi očkovanými osobami, je lživé. K 19.6. se za poslední měsíc po dokončeném očkování nakazilo 211 osob (Prezentace ÚZIS). Za celou dobu sledování bylo 2 mil očkovaných nad 14 dnů po 2. dávce u 2 013 pozitivních testů, z toho 462 pozitivních s příznaky.

Za poslední měsíc od 19. 6. 2021 je oproti tomu evidováno na 201 reinfekcí (i při klesající všeobecné incidenci). státní zdravotní ústav pak eviduje za celou dobu k 1. 7. 2021 celkem 1982 potvrzených opakovaných symptomatických onemocnění (medián intervalu mezi první a druhou epizodou byl 132 dní). U dalších 959 případů validace nadále probíhá. Kromě tohoto počtu bylo identifikováno ještě 3070 případů možných reinfekcí covid-19, u nichž však minimálně jedna z epizod onemocnění proběhla bezpříznakově (SZÚ). Podíl reinfekcí a infekcí u očkovaných je tedy přinejhorším srovnatelný.

5. Jak odolné a účinné jsou vakcíny proti novým mutacím a lze třeba tu britskou považovat za ohrožující jen proto, že je nakažlivější?
   • Tvrzení:

Nejen vakcíny, ale i prodělané onemocnění jsou ve vysokém procentu zárukou, že člověk s případnou další infekcí nebude mít těžký průběh, neměl by být hospitalizován a neměl by zemřít. Musíme si zvyknout na to, že se může objevit epizoda akutního respiračního onemocnění bez hospitalizace a bez úmrtí.

• Fakta:

Toto je jen částečná odpověď na položenou otázku, jelikož se nevěnuje rizikům zvýšené nakažlivosti u osob nechráněných očkováním nebo předchozí infekcí proti dané variantě. Profesor Beran dále zcela opomíjí i jiné následky prodělaného onemocnění, které mohou být dlouhodobé a mít celou řadu příznaků (NZIP, Guardian, Time, Nature).

6. Je ta kumulace lidí při kulturních akcích navzdory velice příznivému epidemiologickému vývoji v zemi nadále takovým nebezpečím, že je nutné dodržovat opatření o vzdálenostech mezi diváky, o nošení respirátorů, o neposkytování občerstvení a podobně?
   • Tvrzení:

Myslím si, že při kumulaci většího počtu lidí bude významné procento osob již s ochranou – přirozenou nebo vakcinační – proti onemocnění Covid, a proto by se v době poklesu počtu pozitivně testovaných daly najít způsoby efektivního uplatnění kombinace očkovaných, testů a 3R doplněných rozumem. Je sice jednoduché něco zakázat, ale lze kreativně také něco vymyslet. My jsme v Česku dotáhli 3R do absurdna – dříve stačil ve světě rozestup 6 stop, tedy 180 cm pro kontakt dvou osob bez roušek. Pak jsme zavedli, že alespoň jedna osoba by měla mít roušku, aby to bylo jako na operačním sále, nakonec byla nutná vzdálenost a k tomu dvě roušky a ve finále se přikázaly respirátory. Ty si všichni doma sundali a udělali rodinnou oslavu, kde osoba s prodromy nakazila celou rodinu. Kolik lidí se nakazilo na ulici a kolik v Lidlu? Většina doma nebo od přátel, méně v práci.

• Fakta:

Jedná se spíše o hodnotový soud, než o faktické tvrzení. Obecně se dá souhlasit, že kombinace ochrany od očkovaných, testů a 3R je významný nástroj efektivních protiepidemických opatření. Konkrétní opatření však je potřeba přizpůsobit aktuální situaci v populaci a epidemiologickým faktorům.

7. Který z ukazatelů vztahující se k pandemii je nyní třeba sledovat?
   • Tvrzení:

Důležitý je počet skutečně nemocných na 100 tisíc lidí, ale to není ani počet testovaných, který se vydává za počet nakažených, protože i testy mohou být falešně pozitivní. Proto by bylo vhodné používat jako ukazatel nemocnosti počty osob, které jsou PCR pozitivní a mají příznaky nemoci. Číslo je nutné tak jako u chřipky zjišťovat buď celoplošně, kdy by ho hlásili praktičtí lékaři, nebo sentinelově, kdy by se odhadovala nemocnost na základě vzorku náhodně vybraných a PCR+ testovaných osob, kterým by se například zavolalo a zjistilo, zda mají skutečně příznaky. Další dva ukazatele jsem již zmínil a ty budou mít stále větší a větší význam v populaci, jež má ochranu proti základní variantě viru očkováním nebo proděláním nemoci – počet nových infekcí v těchto dvou skupinách. Určitě je vhodné sledovat počty hospitalizovaných a počty zemřelých s jejich základní epidemiologickou strukturou – osoba, místo, čas.

• Fakta:

K řadě opodstatněných ukazatelů profesor Beran stále opomíjí, že i nakažení bez příznaků (případně před jejich rozvinutím) mohou onemocnění šířit a tím ohrožovat své okolí – na toto ostatně již reagovalo několik verifikací jeho předchozích výroků (IS, Seznam).

8. Jak vidíte vývoj v dalších měsících?
   • Tvrzení:

Jak jsem již uvedl, jde o respirační nákazu se sezónním výskytem, a tak budeme pozorovat pokles počtu pozitivně testovaných osob a zase na podzim mírný vzestup. Zátěž nemocnic a počty úmrtí jsou závislé na tom, jak se do té doby vypořádáme s očkováním ohrožené skupiny starší 60 let. Stále zbývá proočkovat desítky procent v této skupině a bez její ochrany to nepůjde. K tomu nám nepomůže očkovat mladší, a děti už vůbec ne.

• Fakta:

S tímto tvrzením lze částečně souhlasit a proto očkovací strategie opravdu počítá s prioritami dle rizikových skupin (Metodický pokyn MZ). To však není omezeno pouze na věk (ať už starší 60 let nebo v jiné hranici), ale také další rizikové faktory jako např. přidružená onemocnění. Očkování navíc prokazatelně snižuje přenos infekce (NEJM, Gandhi), tudíž neočkovat mladší ročníky by bylo nejen neetické (i u nich dochází ke snížení rizika závažného průběhu), ale také by nevedlo k potřebnému vyvinutí ochrany společnosti.