Když Deník N zveřejnil archiv “smazaných” příspěvků Filipa Turka, vyvolalo to okamžitě otázky: jak může příspěvek z roku 2010 mít dnes novou profilovou fotku? Pro mnohé to zní jako důkaz manipulace nebo padělku. Ve skutečnosti jde o běžný technický jev spojený s tím, jak Facebook ukládá a zobrazuje data — a jak novinářské archivy fungují.

Facebook nemá každý příspěvek “uzamčený” s fixní podobou profilu, jak vypadal tehdy. Každý komentář, status i štítek je uložen jako samostatný objekt se svým časovým razítkem, ale zobrazení profilové fotky, jména nebo aktuálního avataru se při načítání stránky skládá dynamicky — z aktuálního stavu profilu. To znamená, že když uživatel změní svůj profilový obrázek, tato změna se automaticky projeví i u všech (nesmazaných) starších příspěvků. Takže i komentář z roku 2012 může dnes při zobrazení nést fotku, kterou dotyčný použil v roce 2024.

To ovšem neznamená, že příspěvek vznikl nově nebo byl upraven. Pokud však byl příspěvek již smazán z aktivního profilu, už běžný uživatel ho neuvidí — ale může existovat ve formě archivní kopie, screenshotu nebo výstupu z archivních nástrojů. Novináři často využívají nástroje pro sledování sociálních sítí (monitoring), databáze archivů nebo vlastní exporty profilů. Pokud byl takový archiv pořízen někdy před smazáním, uchovává i obsah, který dnes na aktivním profilu chybí.

V praxi to mohlo proběhnout takto: Filip Turek při vstupu do politiky (cca 2021) zahájil čistku svého profilu a začal mazat kontroverzní příspěvky. Ale v tu dobu už část z nich byla dlouho archivována — buď novináři, nebo monitoringem sítí — včetně textu, datového razítka a interního ID. Pokud se archiv načte dnes, může v něm být vizuální podobnost profilu tamtéž: nová profilová fotka, jméno, případně změněné zobrazení profilu. Ale jde jen o způsob vizualizace — nikoli důkaz, že byl původní obsah padělán po letech.

Druhá část problému spočívá v tom, že Turek některé sporné příspěvky skutečně nepromazal a dodnes jsou přístupné na jeho účtech nebo souvisejících sítích. Deník N i další média uvádějí příklady: například na síti X (dříve Twitter) označuje masakr muslimů v mešitách na Novém Zélandu jako “úklid”, používá frázi „pozdrav z orlího hnízda“ a na svých profilových stránkách stále nechává některé výroky bez odstranění.

Ve svých veřejných reakcích Turek odmítá, že by příspěvky byly autentické, a označuje zveřejnění archivu za snahu ho zdiskreditovat. Hnutí Motoristé dokonce avizovalo, že podá trestní oznámení na Deník N za údajné poškozování dobré pověsti. Zároveň je však fakt, že archiv obsahuje původní url adresy, datová razítka a texty, které odpovídají stylu a tématům, jež Turek v minulosti veřejně prezentoval. Policie již podle médií začala kauzu výroků zkoumat. Faktem také je, že Turek v minulosti popíral i kauzu kolem fotografií z české dálnice, kdy se řítil po české dálnici rychlostí kolem 200 km/h. Po měsíci musel nakonec přiznat, že fotografie z české dálnice pocházejí.

Výrok „nová profilovka = důkaz podvrhu“ je tedy neudržitelný. Je mnohem pravděpodobnější, že archiv obsahuje staré příspěvky zaznamenané před masivním mazáním, ale zobrazené vizuálně dle stavu profilu, který následoval později. Přitom současné existence některých kontroverzních výroků na jeho účtech ukazují, že Turek mazal nekompletně — a že argument, že vše bylo výmysl, stojí na slabém základě.


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.