Lukáš Houdek z projektu Hate Free Culture nějakou dobu pobýval v Jihoafrické republice (JAR) a tak sám zjišťoval, jak je to s údajnou genocidou bílých farmářů v zemi. Pravicové extremisty to pobouřilo natolik, že po Facebooku šíří vymyšlený fact-check od ogranizace Demagog.cz. Jde samozřejmě o nepovedenou napodobeninu jejich grafiky. Organizace Demagog.cz zkoumá vždy konkrétní výroky politiků a v grafice píšou, kdo výrok řekl.

A probíhá tedy v Jihoafrické republice genocida bílých farmářů? BBC například uvádí, že od dubna 2016 do března 2017 bylo 74 vražd na farmách z 19 000 vražd na celostátní úrovni. 74 lidí byl celkový počet bez ohledu na etnický (či rasový) původ farmářů a i černí farmáři jsou obětmi násilných útoků (1,2). BBC tedy uvádí, že neexistují spolehlivé údaje, které by naznačovaly, že zemědělci jsou více ohroženi zavražděním, než je průměr v Jihoafrické republice.

Údaje zveřejněné jihoafrickou vládou v roce 2018 ukázaly, že počet útoků na farmy mezi lety 2012 a 2018 vzrostl, ale počet vražd na farmách se během období snížil. Během téhož roku zemědělská organizace AgriSA informovala o policejních statistikách které naznačují, že míra vražd v zemědělských podnicích klesla na nejnižší úroveň za 20 let na třetinu úrovně zaznamenané v roce 1998. Jihoafrická vláda věří, že hlavním motivem útoků je loupež.

Lukáš Houdek se rozhodl oslovit i adminstrátora stránky, která šíří konspirační teorie o bílé genocidě. „Narativ o bílé genocidě v JAR se šíří zejména skrz zahraniční alternativní weby nebo sociální sítě. Jen na Facebooku se mu věnuje hned několik stránek. Jednou z nich je Stop White South African Genocide, jíž sleduje přes 35 tisíc lidí. Stránka sdílí nejrůznější materiál od článků z konspiračních i zpravodajských webů přes fotografie brutálně znetvořených obětí útoků po videa rozzuřených davů černochů ničících cizí majetek. Posty bývají opatřené emotivními komentáři a probíhá pod nimi živá diskuse. A tak stránce několik měsíců před svým odjezdem píšu zprávu s žádostí o rozhovor. Admin souhlasí, osobní setkání v JAR však odmítá.“ Z korespondence také vyplývá, že administrátor osobně nezná nikoho, koho se útok osobně týkal.

„Šířící se narativ o bílé genocidě se zdaleka netýká jen sociálních sítí, jeho celosvětovému šíření ale značně napomáhají. Podle Jana Charváta vzniká narativ zejména v samotné JAR, ani tam však nejde o nový jev. Ve skutečnosti se objevuje už od pádu apartheidu v roce 1994. Na jedné straně podle něj stojí reálně konzervativní pohled, který je k aktuálnímu vývoji skeptický a upozorňuje na utiskování bílé menšiny. „Někdy to přechází až do exaltovaného vystoupení, kdy zaznívá, že jsou běloši v podstatě vybíjeni,” zmiňuje politolog Jan Charvát, který se specializuje na politický extremismus. Na straně druhé pak jde o narativ šířený jihoafrickou krajní pravicí napojenou na mezinárodní neonacistickou scénu, která od jednoho z tamních extremistických hnutí kolem postavy Eugena Terre’Blanche převzala také symboliku. Včetně neonacistů z České republiky. „Tvrdí, že soužití černochů a bělochů není možné, protože černoši bělochy zabíjejí. A nejen, že je zabíjejí, oni je také bestiálně mučí. A to je narativ, který je s touto představou velmi silně spojen. Černoši podle něj nejsou jen obyčejní vrazi, ale jsou to zvířata, která si to vraždění užívají. Je to tedy jen potvrzení jejich přesvědčení, že černoši nejsou lidé jako my, nýbrž zvířata nejen v přeneseném slova smyslu,” vysvětluje český politolog východiska extremistů. Ta jsou často doplněna o tvrzení, že média i celý svět tuto kritickou situaci přehlížejí.

Na vývozu příběhu o cílených útocích na bílou menšinu mají podle četných odborníků, s nimiž jsem měl možnost na toto téma hovořit, podíl zejména dvě organizace. Jednou z nich je mainstreamové AfriForum, které se narativu o bílé genocidě úpěnlivě vyhýbá (více o něm v samostatném textu zde). Zastupuje zájmy afrikánské menšiny a v posledních letech se velmi orientuje právě na hájení zájmů farmářů a jejich bezpečnosti. Druhou je krajně pravicová skupina Suidlanders (více o ní v samostatném textu zde), která je ve svých vyjádřeních emotivnější a přímočařejší. Obě však spojuje jedna věc – jejich pravidelné cesty do zámoří, kde se snaží na téma útoků na farmáře a situaci bílé menšiny obecně upozorňovat. „Setkávají se tam s krajní pravicí, ukazují ta příšerná videa, která obsahují výpovědi obětí, a vytvářejí narativ. Proto si to téma získává mezinárodní pozornost,” říká Gareth Newham z respektovaného Institutu pro bezpečnostní studia.

Propočty, které pravidelně aktualizuje a zveřejňuje AfriForum, dlouhodobě kritizuje profesorka z jihoafrické North-West University Elmien du Plessis. AfriForum i další totiž pracují s počtem registrovaných komerčních farmářů, které vydávají za kompletní farmářskou populaci. Registrovaných je asi 32 tisíc farmářů. „Pokud bychom zahrnuli do statistiky i rodinné členy 32 tisíc farmářů a pracovníky těchto farem, dostaneme dost odlišné číslo,” je přesvědčena profesorka du Plessis. V počtu farmářů, které policejní statistiky uvádějí, jsou totiž zahrnuty také oběti z řad příslušníků rodin farmářů nebo (z většiny černošských) dělníků.

Podle politologa Charváta se narativ šíří i do Česka, a to zejména přes takzvané alternativní nebo konspirační weby, případně kanály neonacistických hnutí. „Výrazným způsobem s ním pracoval Filip Vávra, zakladatel Národního odporu, na svém webu Středoevropan. Druhým médiem, které to téma komunikuje, je Pravý prostor. Částečně se objevuje na Protiproudu, pracují s ním některé z dezinformačních webů a jsou také konkrétní lidé, kteří to téma přijali za své,” rozkrývá situaci.


Jan Cemper

administrator

Autor je šéfredaktorem webu Manipulátoři.cz a rovněž zakladatel iniciativy Proti projevům nenávisti e-mail: cemper@manipulatori.cz, jan.cemper@gmail.com