Sociálními sítěmi se stále šíří příspěvky upozorňující na nepořádek, který údajně vzniká po lidech z Ukrajiny. V některých případech se skutečně může jednat o fotografii z hranic Polska a Ukrajiny. Ale jde nutné také znát kontext. „V prvních dnech a týdnech byl na polských hranicích hrozný chaos. Mísili se tu uprchlíci a lidé, kteří chtěli pomoci. Lidé přiváželi pomoc na divoko v krabicích. Převážně se jednalo o oblečení. Pokud si má člověk vybrat svou velikost, tak je třeba, aby to oblečení bylo na věšácích, a to tam chybělo. No a když lidé se v oblečení z krabic přehrabují, tak vzniká nepořádek. Další věc je, že některé oblečení bylo opravdu nevhodné. Viděl jsem v krabicích například i plesové šaty nebo pracovní oblečení,“ řekl nám Martin Mádl, který na hranicích pomáhá. Lidé například z centra Šatník v Pražské tržnici tvrdí, že lidé z Ukrajiny si k nim chodí i pro obnošené oblečení, pokud je přehledně srovnáno na věšácích.
Příspěvky pak vytváří narativ, že lidé z Ukrajiny si ničeho neváží, chtějí jen značkové oblečení a podobně. To však není pravda. „Ukrajinští občané jsou vděční za každé bezpečné útočiště, kde mohou přečkat válku a následně se vrátit do své vlasti,“ popisuje zkušenost slovenská policie. Značkové oblečení, které mají uprchlíci na sobě je navíc v mnoha případech falsifikátem. Česká obchodní inspekce čas od času dělá zátahy na tržnice a snaží zabránit obchodu s falsifikáty a pašovaným zbožím. Na Ukrajině se příliš tomuto černému obchodu nebránilo. Jednat se také může o zboží nižší jakosti nebo několik let staré oblečení, kterého se výrobci zbavují téměř zadarmo. I v české republice jsou obchody s takovým zbožím.
Přestože je Ukrajina cizím státem, sousedí se Slovenskem a rozhodně není od České republiky daleko. Mnozí Češi si ovšem zároveň neuvědomují, že lidé, kteří prchají před válkou, nemusejí být úplně chudí. Mohou mít značkové oblečení, šperky a klidně i dost peněz na účtu nebo v hotovosti. Ať už ovšem patří k bohatším, nebo k chudším Ukrajincům, spojuje uprchlíky zásadní skutečnost – prožili velké trauma. Prchají před válkou, bojí se o životy své i svých blízkých a utíkají do neznáma. Prožité hrůzy mohou způsobit, že se uprchlíci po příchodu do cizí země chovají z našeho pohledu nelogicky. Lidé, kteří je kupříkladu ubytovávají, mohou považovat některé jejich činy za nepochopitelné, neadekvátní k situaci apod. Samozřejmě nelze ospravedlňovat veškeré nevhodné chování, ale osoby s prožitým traumatem je přeci jen třeba soudit trochu mírněji.