Lidé z The Prague Security Studies Institute se rozhodli, že kromě parlamentní voleb se ve svém projektu budou věnovat i dění okolo prezidentských voleb. Cílem projektu je analyzovat chování webů šířících dezinformace během kampaně před prezidentskými volbami v lednu 2018. Projekt nese opět název České volby v éře dezinformací a nyní zveřejnil zprávu za prosinec 2017. Projekt sledoval dezinformační servery AC24, Protiproud, Sputnik CZ, Aeronet.cz, Českoaktuálně, Světkolemnás, Czechfreepress, Bezpolitické korektnosti a Vlastenecké noviny. Rovněž sledoval facebookovou stránku Zprávy.cz, která se přejmenovala z původního názvu We Are Here At Home.com a má přes 80 tisíc sledujících.

„V první polovině prosince se objevily dvě dezinformace týkající se prezidentských voleb. Obě dezinformace byly publikovány na webu Aeronet. Dezinformace, dle níž George Soros a Karel Schwarzenberg budou financovat protikandidáty Miloše Zemana, byla publikována 8. 12.1 Posléze se začala objevovat v diskuzích pod články na Parlamentních listech a Novinkách. Poté, co na ni upozornily Hospodářské noviny (12. 12.), informoval o ní i text publikovaný na webu Eurozprávy.cz (14. 12.). Posléze se objevila na webech NWOO, Svobodné noviny a Protiproud (18. 12.). V posledním prosincovém týdnu se tato dezinformace již objevovala minimálně (viz graf č. 5) Dezinformace z obviňující státní orgány (Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost) z přípravy informační kampaně proti prezidentu Miloši Zemanovi, publikovaná 12. 12., se na žádném dalším webu neobjevila. Miloši Zemanovi vyjádřil podporu web Aeronet, který napsal, že Zeman je (spolu s Petrem Hannigem) jediný „pronárodní kandidát“, a šéfredaktor Protiproudu Petr Hájek, který doporučil jeho volbu,“ píše se v analýze.

Servery, které jde nazvat dezinformačními se v průběhu prosince podle The Prague Security Studies Institute chovali poměrně vyvážně co se týče počtu pozitivního a negativního vyznění. Mnohem více článku se však věnovalo Milošovi Zemanovi. Zatímco Miloš zeman byl zmiňován v 362 textech, druhý nejvíce zmiňovaný kandidát, Jiří Drahoš, pouze v 156 textech. „Nejčastěji zmiňovaným kandidátem byl Miloš Zeman (celkem v 362 textech). Pokud by se však počítaly pouze případy, kdy byl zmiňován v souvislosti s volbami a nikoli s výkonem prezidentské funkce, sníží se toto číslo na 156 textů. I s tímto skóre však Zeman zůstává nejčastěji zmiňovaným kandidátem. Následuje Jiří Drahoš (135 textů), Mirek Topolánek (114 textů) a Michal Horáček (86 textů). Se značným odstupem následují Pavel Fischer (45 textů), Marek Hilšer, Petr Hannig (shodně 32 textů), Jiří Hynek (30 textů) a Vratislav Kulhánek (29 textů), kteří jsou však většinou zmiňováni v textech věnujících se všem kandidátům (typicky zprávy o předvolebních průzkumech),“ píše se ve zprávě za prosince.

Snímek obrazovky 45

„Web Protiproud publikoval šest textů, přičemž většina z nich obsahovala pozitivní (ve dvou případech Miloš Zeman, v jednom Petr Hannig a Jiří Hynek) či negativní zmínku (ve třech případech Jiří Drahoš, ve dvou případech Michal Horáček a Pavel Fischer) o některém z kandidátů. Web Aeronet v jednom ze tří publikovaných textů v pozitivních konotacích zmínil Miloše Zemana a Petra Hanniga. Přestože ostatní kandidáti byli zmiňováni bez negativního či pozitivního sentimentu, z kontextu (zejména dezinformace související se zapojení George Sorose do prezidentské kampaně, která je popsána dále) byla zřejmá snaha o jejich očernění. Na webu Sputnik CZ vyšlo 15 textů, které o kandidátech referovaly bez negativních či pozitivních konotací. Na tomto webu vyšel rozhovor s Petrem Hannigem. Web AC24 a FB stránka Zprávy.cz se o jednotlivých kandidátech téměř nevyjadřovaly,“ dodává analýza.

Snímek obrazovky 46

The Prague Security Studies Institute také zveřejnil pohled prezidenských kandidátů na dezinformace.

Zpracoval: Jan Cemper

administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.