V mediálním prostoru stále probíhá diskuze, kterou rozvířil prezidentský kandidát Jaroslav Bašta, který slibuje, že pokud zvítězí, tak odvolá vládu. Podle významných ústavních právníků nic takového však není možné. Opačné stanovisko má například Zdeněk Koudelka z Trikolory.
„Kandidát SPD na prezidenta Jaroslav Bašta jako jediný řekl, že v případě zvolení odvolá Fialovu vládu. Podpořte Jaroslava Baštu! Nikdo jiný z kandidátů včetně Andreje Babiše odvolat Fialovu vládu nechce,“ napsal na facebookovém profilu poslanec a předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Jaroslav Bašta serveru iROZHLAS.cz potvrdil, že slib plánuje dodržet. Že by tuto kompetenci jako prezident měl, mu podle jeho slov potvrdili „jeho právníci“. Jmenoval při tom Zdeňka Koudelku, který do Senátu kandidoval v trojkoalici Trikolora, SPD a Moravanů, Pavla Hassenkopfa nebo Jana Kudrnu. O devět let starý výrok posledního jmenovaného právníka opírá argumentaci i Okamura.
Server iROZHLAS.cz právníka kontaktoval. Podle něj je ale výrok vytržený z kontextu a je podle něj zřejmé, že prezident ze své vůle vládu odvolat nemůže. „Je to pravomoc, kterou může prezident využít jen v krajním případě. Nemůže to udělat jen proto, že si to politicky usmyslí, že se mu konkrétní premiér nebo vláda osobně nelíbí,“ rozporuje ústavní právník Kudrna Okamurův příspěvek s tím, že je význam jeho slov překroucený.
Ústavní právník Jan Kysela například v médiích uvádí, že prezident tuto kompetenci zkrátka bez dalšího nemá. Dle ústavního právníka Marka Antoše pak článek 75 uvádí, že prezident republiky odvolá vládu, která nepodá demisi, ačkoliv ji byla povinna podat, tím je dle Antoše jeho pravomoc vyčerpaná. Žádné další případy Ústava nezná a ze systematického výkladu ani další nalézt nelze. Jde tedy o jediný případ, kdy prezident může odvolat vládu, která nepodala demisi. Kysela dále dodává, že pokud pan Bašta říká to, co říká, a co Tomio Okamura velmi propaguje na sítích, pak jde o slib protiústavního jednání, které se dá kvalifikovat přinejmenším jako puč. Možný budoucí prezident nám totiž slibuje, že protiústavně svrhne vládu, která má důvěru Sněmovny volené lidmi.
Dle tohoto ustanovení tedy prezident premiéra také jmenuje do funkce. Ten v ní setrvává až do té doby, dokud za vládu nepodá demisi v důsledku vyslovení nedůvěry vládě Poslaneckou sněmovnou, začátku volebního období nově zvolené Poslanecké sněmovny, nebo z vlastního uvážení. V situaci, kdy by vláda sama nepodala demisi, ač by ji byla povinna podat (vyslovení nedůvěry, začátek volebního období), prezident může vládu odvolat jako celek. Na všechny tyto možnost Ústava pamatuje v dalších ustanoveních, žádnou další možnost odvolání, natož pak odvolání bez jakýchkoliv podmínek, ale Ústava vyjma čl. 62 nezmiňuje.
Autoři komentáře k Ústavě (J. Filip a spol., Linde, 2010) k písm. a) čl. 62 uvádí: „Spojení ‚jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády‘ naznačuje, že čtvrtou možností z něj plynoucí by mělo být i odvolání předsedy vlády. Takovou možnost však Ústava ČR nezná a ústavodárce se tak patrně jen pokusil slohově lépe, ovšem právně poněkud zavádějícím způsobem zestručnit spojení ‚jmenuje předsedu vlády a jmenuje a odvolává členy vlády‘. (…) Samostatné odvolání předsedy vlády však náš ústavní systém nezná a odvolán může být jedině s vládou jako celkem, opačné řešení je nanejvýš ‚předmětem vášnivých debat v anarchistických kruzích‘.“