Na sociálních sítích se šíří údajný citát mluvčí Bílého domu, že „USA a Ukrajina bojovaly proti Hitlerovi a Stalinovi společně.“ Ve skutečnosti se však jednalo o „deepfake“ video a Karine Jean-Pierreová nic takové neřekla.
V této souvislosti se však šíří ještě jeden podobný příspěvek informující o reportáži odvysílané na Ukrajině. Tentokrát se jedná o skutečné video. „Ukrajina oficiálně odmítla 9. květen a uznala Den vítězství za “kult Kremlu”. Podle ukrajinských historiků rozpoutal druhou světovou válku SSSR s Německem a válku vyhrály kolektivní síly Evropy,“ píše se v příspěvku.
Reportáž ukrajinské televize je však pravdivá. Druhou světovou válku rozpoutalo nacistické Německo, ale Sovětský svaz byl v prvních letech spojencem nacistického Německa. Pakt Ribbentrop–Molotov byla smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a Svazem sovětských socialistických republik, podepsaná v Moskvě 23. srpna 1939. Pojmenování paktu vzniklo z příjmení dvou vyjednavačů: Hitlerova ministra zahraničních věcí Joachima von Ribbentropa a Vjačeslava Molotova, který byl lidovým komisařem (ministrem) zahraničí v stalinském Sovětském svazu. Ve smlouvě se obě strany zavázaly, že nepoužijí vojenskou sílu proti druhé straně a nespojí se s jejími nepřáteli. Smlouva znamenala zásadní obrat ve vztazích obou zemí a byla v podstatě dodržována až do 22. června 1941, kdy nacistické Německo napadlo Sovětský svaz (operace Barbarossa). 1. září 1939 Německo zaútočilo na Polsko. Sovětský svaz zahájil invazi o 17 dní později, den po dohodě o klidu zbraní s Japonskem. Jedenáct dní po sovětské invazi byl tajným dodatkem pakt upraven na Německo-sovětskou smlouvu o přátelství a spolupráci. Německu připadla větší část Polska, než bylo dohodnuto, a naopak Litva (s výjimkou levého břehu řeky Scheschupe (Šešupė) přešla do sovětské zóny. Ve Lvově a Brestu se konaly společné vojenské přehlídky. SSSR poté začal naplňovat další body tajného dodatku smlouvy. Výsledkem sovětského útoku proti Finsku, kde plány na obsazení celého území zhatil nečekaně silný odpor Finů, se stal tzv. Moskevský mír z března 1940, v němž bylo Finsko nuceno vzdát se Karelské šíje a části východní Karélie. Finsko si ale udrželo nezávislost, i když omezenou. Pobaltské země, Estonsko, Lotyšsko a Litva nedostaly jinou možnost, než podepsat tzv. Smlouvu o obraně a vzájemné pomoci, která povolila Sovětskému svazu umístění vojenských základen na jejich území. V roce 1940 SSSR postupně anektoval pobaltské státy.
Pravdou i je, že 2. světovou válku vyhrály kolektivní síly Evropy a nutno dodat také USA. Kromě SSSR se na osvobození celé západní Evropy podílela Velká Británie, Francie a USA. Na začátku války, 1. září 1939, se spojenci skládali z Francie, Polska a Spojeného království a jejich současných, nebo dřívějších kolonií. Ke spojencům se po zahájení německé invaze do severní Evropy připojily Nizozemsko, Belgie, Řecko a Jugoslávie. Poté, co byl Sovětský svaz napaden Německem, mu byla nabídnuta vojenská pomoc od Spojeného království a vstoupil do koalice Spojenců, později mu pomoc nabídly také USA. Spojené státy po celou dobu poskytovaly Spojencům válečný materiál a peníze a oficiálně se připojily v prosinci 1941 po japonském útoku na Pearl Harbor. Čína již dříve byla ve válce s Japonskem od incidentu na mostě Marca Pola v roce 1937, ale oficiálně se připojila ke Spojencům až v roce 1941.