Na sociální síti Facebook je šířen názor právníka Pavla Hasenkopfa, podle kterého jednotlivé strany koalic nemají právo založit samostatný poslanecký klub. Řeč je o koalici Spolu a PirStan a dotčenými stranami tedy mají být ODS, KDU-ČSL, TOP09, Piráti a Starostové a nezávislí. Opírá se o ustanovení § 77 odst. 5 zákona č. 90/1995 Sb.: „K ustavení poslaneckého klubu na začátku nového volebního období jsou oprávněni poslanci zvolení do Sněmovny za samostatně kandidující politickou stranu. K ustavení klubu podle věty první je třeba nejméně tří poslanců.“ Nesmysl šíří i například Parlamentní listy.
Jedná se totiž o špatnou interpretaci. V zákoně se myslí slovo samostatně ve smyslu, že nekandiduje na volebním lístku někoho jiného. Ne, že nekandiduje v koalici. Tedy ODS, TOP09, KDU-ČSL, Piráti a STAN jsou ve smyslu zákona samostatně kandidující strany, na rozdíl třeba od Trikolory, která vzala pod svá křídla i Svobodné a Soukromníky, ale nekandidovali jako koalice. Oficiální koalice totiž riskovaly, že se do sněmovny vůbec nedostanou. Dvoučlenné volební koalice ke vstupu do sněmovny potřebují alespoň osm procent hlasů, vícečetné koalice 11 procent. Na hlasovacích lístcích bylo od počátku uvedeno, za kterou stranu který kandidát kandiduje.
V této věci nejvíce napoví jednací řád sněmovny.
| Co se píše v jednacím řádu? |
| § 77 |
| (1) Poslanci se mohou sdružovat v poslaneckých klubech, a to podle příslušnosti k politickým stranám a politickým hnutím (dále jen “politická strana”), za něž kandidovali ve volbách. Poslanci příslušející k jedné politické straně mohou vytvořit pouze jeden poslanecký klub. Slučování klubů je přípustné. |
| (2) V průběhu volebního období může být ustaven nový poslanecký klub, složený z poslanců příslušných k jiné politické straně, než za jakou byli zvoleni ve volbách, nebo nový klub poslanců, kteří se v průběhu volebního období stali nezávislými poslanci. K ustavení klubu podle věty první je třeba nejméně deseti poslanců. Na takto ustavený klub se nevztahují ustanovení § 78 odst. 2 a 3. Klesne-li během volebního období počet členů klubu pod tuto hranici, klub se ruší. Poslanci, kteří byli členy zrušeného klubu, se mohou stát členy jiného klubu nebo zůstat bez členství v poslaneckém klubu. |
Vytvoření poslanecké frakce přináší pro strany jak politické, tak finanční výhody. Předsedové klubů totiž mají přednostní právo vystoupení, což znamená, že mohou na plénu promluvit kdykoliv. Stejně tak mohou dva kluby vetovat např. zařazení nového bodu na jednání dolní komory, program mimořádné schůze nebo zkracování různých zákonných lhůt. K založení klubu přitom stačí tři členové. Původně sice zákon o jednacím řádu Sněmovny stanovil počet na deset, ale v roce 2006 kvůli Straně zelených, která získala jen šest křesel, poslanci zákon změnili.