Porno versus fakta: Extra a Reflex vydaly pochybný text o sexualitě Jana Husa


Bulvární web Extra si připomněl památku Jana Husa tvrzením, že kazatel a církevní reformátor byl sexuální maniak, který měl nejméně 118 milenek. Extra ve svém obscénním materiálu čerpá výhradně z devět let starého textu, který na webu Reflexu zveřejnil Jan Berwid – Buquoy.

Berwid – Buquoy, autor článku, který bez uvedení zdroje opsali na web Extra, je v mediálním světě známý jako muž, na jehož schopnost a vůli korektně pracovat s faktografickým materiálem se ne vždy dá úplně spolehnout. V jednom ze svých článků například vložil Miladě Horákové do úst výrok “Zatočili jsme se šlechtou, zatočíme s církvemi.” Potíž je, že Horáková se takového výroku prokazatelně nedopustila. Naopak prokazatelné je, že s tímto výrokem jako první přišel česko – americký autor řetězových mailů Ross Hedvicek a dále ho ve svém časopisu otiskla Ivana Hasligerová. V jiných (1, 2, 3) svých textech se Berwid – Buquoy zabývá například teoriemi o tom, že Milada Horáková nebyla popravena, ale dožila ve Spojených státech, či o údajných vládních programech na zkoumání UFO. Tvrdí o sobě, že byl agentem britských tajných služeb.

Článek, kterým Berwid – Buquoy v Reflexu věnoval údajné sexuální apetenci Jana Husa (a řekněme si rovnou, že i kdyby Hus měl milenek kolik chtěl, jeho odkaz to nijak neumenšuje), vychází z ne zcela korektní interpretace starých textů. V nich jsou skutečně zmínky o tom, že Hus někoho miloval, nebo že k němu někdo vzplál velkou láskou. Potíž ovšem je, že středověk býval v popisu vznešených citů velmi exaltovaný, zatímco o skutečných intimnostech se zmiňoval, jen když skutečně nebylo vyhnutí.

Například Karel IV. se ve svém životopisu vyznává k vášnivé lásce hned několika mužů, mezi nimi strýce, francouzského krále Karla, či Pierra de Rosiéres, budoucího papeže Klimenta Šestého. Když nicméně Karel popisuje svou vlastní promiskuitu, říká prostě “byl jsem sveden na cestu hříchu těla.” Jinak řečeno, že Hus vášnivě miloval Katku nebo její matku, ani zdaleka neznamená, že s ní měl fyzický kontakt milostného typu.

Takto nekorektním výkladem se není snadné dostat až k pornografickým popisům Husa, který jezdí oddávat snoubence, aby mohl využít práva první noci. Buquoy mimochodem nepravdivě uvádí, že taková praxe byla běžná a že se sex s knězem nepovažoval za hřích.

Buquoy se odvolává na práci německého filologa Ortwina Kuhna z univerzity v Hamburku, který na toto téma údajně napsal jakousi práci. Potíž je, že se nedaří potvrdit existenci zmíněného akademika. Existuje filolog jménem Ortwin Beisbart, který je spoluautorem knihy Einführung in die Didaktik der Deutschen Sprache und Literatur, rozhodně ale ne čehokoliv o sexuálním životě Jana Husa. Druhým filologem s příjmením Kuhn je Wilfried, autor studie Untersuchungen zum Problem der seriellen Verben. Jediným Ortwinem Kuhnem s akademickým titulem tak zůstává zubař z Thierhauptenu ve Schwalenbergu.

Existuje německý autor jménem Ortwin Kühn. Ten byl skutečně literárně činný. Napsal například oceňovanou práci Mythos – Neuplatonismus – Mystik. Studien zur Gestaltung des Alkestosstoffes bei Hugo von Hofmannsthal, T. S. Eliot und Thornton Wilder či Bayern in England: Studien zur Wirkung eines partiellen Deutschlandbildes von den irischen Frühmisiion bis Ende des dreißigjährigen Krieges auf die englische Romanliteratur des 18 und 19 Jahrhunderts.

Pan Kühn již zemřel, tudíž se k celé věci nemůže vyjádřit. Ani opravdu důkladné hledání v otevřených zdrojích nicméně neukázalo, že by se během svého života věnoval osobnosti českého kazatele.

Podtrženo a sečteno: Hus mohl mít bohatý sexuální život. Neexistuje ale relevantní podklad, který by redakce Reflexu a Extra opravňoval bez korekce zveřejnit (v případě Reflexu) nebo opsat (v případě Extra) text Jana Berwida – Buquoye.

 
Ondřej Fér