Pokračující (ne)úspěšný boj Facebooku s koronavirem

Minulý týden představil Facebook nová opatření v boji s nepravdivými informacemi o koronaviru. Navazují na sérii předchozích kroků, jako například zřízení informačního centra o koronaviru nebo nabídka bezplatných reklam pro Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) a jiné zdravotnické instituce.

Společnost zvýšila finanční prostředky pro organizace zabývající se fact-checkingem v mnoha částech světa. Facebook zároveň rozšířil spolupráci na více než 60 organizací. Díky tomu funguje fact-checking ve více než 50 jazycích.

V případě, že fact-checker označí nějakou zprávu za klamavou, Facebook sníží její viditelnost a zároveň ji označí varovným štítkem. Díky tomu se například během března podařilo takto označit až 40 milionů příspěvků. Jak Facebook dále informuje, až 95 % uživatelů se rozhodlo neotevřít zprávu, na níž se nacházelo varovné označení.

Facebook bude navíc nyní upozorňovat lidi, kteří nějakým způsobem reagovali na dezinformační zprávu, že příspěvek obsahoval nepravdivé informace a byl smazán. Zároveň budou tito lidé nasměrován na zprávy WHO .

Jak je to ve skutečnosti?

Facebooku se však stále nedaří vyhrát boj nad dezinformacemi. Společnost Avaaz zjistila, že miliony lidí jsou stále vystaveny hoaxům a výmyslům. Podle zveřejněné analýzy velké množství zpráv zůstává na Facebooku bez adekvátního označení i přesto, že je fact-checkeři odhalili jako nepravdivé. Navíc Facebook reaguje příliš pomalu, někdy trvá až 22 dní, než společnost označí zprávu varovným štítkem. Za tento čas se však informace dokáže dostat k velkému množství lidí.

V neposlední řadě, Facebooku se nedaří zachytit dezinformace, které se objevují ve skupinách na sociální síti. Problém se týká veřejných i soukromých skupin. I přesto, že společnost slíbila, že takové stránky bude odhalovat a rušit, sociální sítě jsou stále plné medicínských hoaxů, které dokáží ohrozit životy.

Jako problém se navíc jeví fact-checking, který funguje i na Slovensku . Od února tohoto roku je sice aktivní tato služba i u nás a v Česku ve spolupráci s francouzskou tiskovou agenturou Agence France Presse, ale obě země mají však pouze po jednom specialistovi. Fact-checker na Slovensku je Róbert Barca. Jeden člověk na hodnocení příspěvků v celé zemi je však velmi málo. Není proto překvapením, že se v slovenském prostředí nedaří odhalit velké množství nepravdivých nebo zkreslených informací o koronaviru.

Článek napsala Katerína Dřevěná, článek vyšel původně na webu antipropaganda.sk