Na českém Facebooku se v posledních dnech začaly objevovat příspěvky, které vypadají jako zprávy z velkých médií, například iDNES. Tyto příspěvky tvrdí, že manželky českých politiků vlastní luxusní byty za desítky milionů, jachty, sbírky šperků a utrácejí astronomické částky za nákupy v zahraničí. Konkrétně je zmiňován například byt za 80 milionů korun, jachta za 65 milionů nebo soukromé lety do Milána. Texty tvrdí, že tyto majetky patří manželkám bývalých předsedů či premiérů a že ženy údajně odmítají odpovídat novinářům.

Další příspěvky zobrazují fotky známých političek nebo jejich partnerek a doplňují je titulky jako „Tajné převody, luxusní výdaje – co skrývají manželky politiků?“ nebo „Manželky politiků utrácejí miliony: kdo financuje jejich nákupy?“. V některých variantách se objevuje i nizozemský politik Ruud Verkuijlen, což je zcela nesmyslné v českém kontextu.

Na první pohled mohou tyto příspěvky působit důvěryhodně – používají totiž loga skutečných médií, typografii i fotografie známých osobností. Ve skutečnosti však nejde o články iDNES ani jiného zavedeného média. Kliknutí na odkaz přesměruje uživatele na podvodné stránky, jejichž cílem je nejčastěji vylákat osobní údaje, peníze, nebo nalákat k registraci na pochybné investiční platformy.

Konkrétní tvrzení o bytech, jachtách nebo špercích nejsou ničím doložená a objevují se v téměř totožné podobě i v zahraničí – jen s jinými jmény politiků. Jde o univerzální podvodný formát, který se překládá do různých jazyků. Použití jména nizozemského poslance v české reklamě jasně ukazuje, že texty nevznikají v Česku a s českou politikou nemají nic společného.

Zajímavé je i načasování. Podvodná kampaň se objevuje jen několik týdnů před volbami. Tématem je zpochybňování poctivosti politiků a jejich rodin, apel na závist a nedůvěru. I když jde o očividný podvod, některé uživatele může ovlivnit a přispět k celkové atmosféře nedůvěry vůči politice jako takové.


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.