V posledních měsících se čím dál častěji objevují výzvy některých politiků, například Tomia Okamury ze strany SPD, k ukončení podpory uprchlíkům z Ukrajiny a k přesunu veškeré pozornosti výhradně na potřeby českých občanů. Výrok „Je potřeba okamžitě ukončit podporu Ukrajincům a podpořit potřeby českých občanů“ se však neopírá o realitu, ale o zjednodušený a zavádějící pohled na složitou situaci, ve které se Česko i Evropa nacházejí.
Tvrdit, že pomoc Ukrajincům je na úkor českých občanů, je falešné dilema. Ve skutečnosti podpora Ukrajiny nejenže není v rozporu se zájmy České republiky, ale ve střednědobém i dlouhodobém horizontu je s nimi hluboce provázaná. Český stát má z přítomnosti ukrajinských uprchlíků a pracovníků měřitelné přínosy – podle údajů Ministerstva financí a Hospodářské komory za rok 2023 a 2024 odvádějí Ukrajinci na daních, odvodech a DPH víc, než kolik stát vydává na jejich podporu. Fiskální přebytek dosahuje miliard korun ročně. Většina příchozích Ukrajinců se navíc aktivně zapojuje do pracovního trhu, často v odvětvích, kde dlouhodobě chybí pracovní síla – ve stavebnictví, průmyslu, dopravě nebo zdravotnictví.
Nezanedbatelný je i demografický přínos. Česká populace stárne a bez mladých přistěhovalců by bylo čím dál obtížnější udržet důchodový systém. Pracující Ukrajinci přispívají do systému a pomáhají tak nepřímo i českým důchodcům. Podle Českého statistického úřadu tvoří ukrajinští občané výrazný podíl nejen mezi zaměstnanci, ale i mezi novými podnikateli.
Kromě ekonomického hlediska je ale klíčová i bezpečnostní rovina. Rusko vede proti Ukrajině brutální útočnou válku, která není jen konfliktem dvou států, ale střetem dvou světů – demokratického a autoritářského. Ruský režim dává opakovaně najevo, že se nehodlá zastavit na hranicích Ukrajiny. Česká republika byla už v roce 2021 oficiálně zařazena na ruský seznam „nikoli přátelských států“. Rusko na našem území vedlo operace, při kterých došlo k výbuchům muničních skladů (Vrbětice), a jeho propagandistické aktivity pokračují dodnes. Česká podpora Ukrajině je v tomto kontextu obranou naší vlastní bezpečnosti, suverenity a demokracie. Pomoc Ukrajině není charita – je to strategická investice do stability Evropy, ze které Česko dlouhodobě těží.
Tvářit se, že musíme volit mezi pomocí Ukrajincům a pomocí českým občanům, je politicky výhodné, ale věcně nepravdivé. Česká republika má prostředky i schopnosti zvládnout obojí, pokud je správně spravuje. Skutečným ohrožením pro českou společnost není pomoc lidem prchajícím před válkou, ale šíření strachu, nenávisti a manipulativních tvrzení, která staví jedny proti druhým. Podpora Ukrajiny není v rozporu s českým národním zájmem – je jeho součástí.