Českem proletělo video vystoupení Pavla Novotného na prvním programu ruské státní televize Rossija. Jeho vystoupení lze asi nejlépe ohodnotit jako „trolling“. V přímém přenosu debatoval o svém záměru postavit pomník padlým vlasovcům. Během vysílání Rusům připomněl, že nemají právo hovořit o zabíjení v Polsku po tom, co sami udělali v Katyni. Katyňský masakr z dob druhé světové války je pro Rusko citlivé téma – dlouhá léta se snažili zatajit, že polské důstojníky a inteligenci povraždila sovětská armáda. „My se tady tomu v Česku normálně smějeme. Podle našeho názoru melete naprosté nesmysly. Nikoho váš názor v Česku nezajímá, protože je zkreslený,” reagoval s úsměvem starosta Řeporyjí. Ruští účastníci diskuse Novotného častovali urážkami jako „hlupák a darebák“, Novotný je zase označoval za „opilé a zfetované“. To bezesporu nepřispěje k dobrým vztahům na poli diplomacie.

Po vystoupení Pavla Novotného se však začaly z úst moderátorky a jednoho z hostů ozývat nestoudné lži. Například o tom, že vlasovci byli odsouzeni v Norimberských procesech. To však není pravda. Vlasovci se nikdy spravedlivých procesů nedočkali. Popravy vojáků ROA probíhaly již krátce po jejich zatčení na území Československa, tedy po 12. květnu 1945. Často se však jednalo o zběsilé vraždění i zraněných přímo v nemocnicích. Mnoho vojáků bylo odehnáno na Olšanské hřbitovy, tam zastřeleno a naházeno do dvou jam. Další příslušníci ROA byli popraveni v Sovětském svazu.

Připomeňme, že takzvaní vlasovci byli občané Sovětského svazu, kteří se během druhé světové války v německém zajetí nechali naverbovat do Ruské osvobozenecké armády (ROA) generála Andreje Vlasova. Během Pražského povstání v květnu 1945 přišli vlasovci Praze a špatně vyzbrojeným bojovníkům ve městě nečekaně pomohli proti nacistickým okupantům. První divize ROA o síle 23.000 mužů, nacházející se jižně od Berouna, začala 5. května postupovat k Praze. Ve večerních hodinách byl předsunutý oddíl 300 mužů, dvou tanků a čtyř obrněných vozů na jižním okraji města. První pluk postupoval 6. května ve směru Chuchle-Smíchov, čtvrtý na Jinonice-Motol a třetí zaujal pozice ve směru Řepy-Bílá Hora. Jednotky z těchto pluků zasáhly 6. a 7. května do bojů na straně povstalců. Zpevnily obranu Prahy na jižních přístupech k městu, tedy na linii Modřany-Podolí-Pankrác a v prostoru Hrdlořezy-Strašnice. V bojích o Pankrác, Vinohrady, Smíchov a Ruzyni přišlo o život na 300 vlasovců. V České národní radě (ČNR) se 7. května uskutečnilo jednání, při němž ČNR poděkovala Vlasovově armádě za pomoc, odmítla ji ale z obavy před reakcí Sovětského svazu uznat za spojence a také ROA odmítla poskytnout azyl. Pro Rusko představují vlasovci kolaborantskou ozbrojenou formaci vytvořenou nacistickým Německem. Komunistická propaganda o vlasovcích po válce mlčela. Vlasov byl sovětský generál, kterého zajali nacisté. Po skončení války jej Sověti 2. srpna 1946 popravili mimo jiné za vlastizradu. Návrh na jeho rehabilitaci odmítlo v roce 2001 Vojenské kolegium ruského Nejvyššího soudu. Nutno také dodat, že v létě 1944 vznikla 29. granátnická divize SS (1. ruská), která se pod vedením Bronislava Kaminského zapojila do bojů během Varšavského povstání, kde spáchala mnoho zločinů proti lidskosti. Divize byla poté rozpuštěna a její mužstvo bylo včleněno do Ruské osvobozenecké armády (ROA) generála Vlasova.

Ovšem zpět k vystoupení v ruské televizi. Jeden z vystupujících začal také urážet Čechy. „Běločeši, kteří trvají na vztyčování památníků sobě tady v Rusku a posílají nám oficiální dopisy, tito běločeši byli takovými provokatéry. Také byli detonátorem, kterým spustili v naší zemi v roce 1918 občanskou válku. (…) Mluvím o Češích, kteří u nás rozpoutali jednu občanskou válku, a teď takoví pošuci se snaží ukázat, že u nás byla jakoby ještě jedna občanská válka v době 2. světové války,“ tvdil jeden z hostů. „Ještě si připomeneme, že Češi ukradli naše zlato, takže vše při starém,“ poznamenal jeden z moderátorů. Až následně další z hostů připomněl, že Češi bojovali za Rusy i v době 1. světové války a že umírali po boku Rusů.

Připomeňme tedy, že Československé legie je označení používané pro jednotky dobrovolnického zahraničního vojenského odboje Čechů a Slováků za první světové války (a ruské občanské války). V Rusku se zúčastnili několika vítězných bitev, včetně bitev u Zborova a Bachmače, proti ústředním mocnostem. Československá střelecká brigáda o síle asi 3500 mužů například v bitvě u Zborova dosáhla úspěchu na vedlejším směru v rámci Kerenského ofenzívy, když prorazila přes čtyři linie rakousko-uherské armády až do hloubky asi 5 km a získala velký počet zajatců a válečného materiálu. Proti Československé střelecké brigádě zde stály část 86. pěšího pluku a 6. pěšího pluku 32. uherské pěší divize a rakouské pěší pluky č. 35 (Plzeňský) a č. 75 (Jindřichohradecký) z 19. pěší divize o síle asi 5500 mužů, dobře vystrojených a výborně vyzbrojených. Oproti tomu měla Čs. střelecká brigáda velmi slabou výzbroj, nedostatek kulometů a zcela nedostatečná byla i výstroj vojáků. Ztráty Čs. střelecké brigády při této bitvě byly 185 padlých a zemřelých následkem zranění a asi 700 zraněných. Krvavý byl zvláště polední boj o Mogilu, opevněné návrší držené maďarským plukem. Tam padla většina českých a slovenských legionářů.

Českoslovenští vojáci nebyli nepřítelem Rusů, ale nově vznikající bolševické revoluce. Byli zapojeni do ruské občanské války proti bolševikům. V jeden čas kontrolovali celou transsibřskou železnici a většinu velkých měst Sibiře. Například v bitvě u obce Lipjaky oddíl 1 600 legionářů doslova převálcoval čtyřtisícovou skupinu Rudé armády, čeští historici udávají až 1 800 mrtvých a 2 000 zajatých, zatímco ztráty legií činily třicet mužů. Stejně úspěšný nájezd podnikli legionáři na Samaru, dokonce se prý seriózně chovali k bolševikům, kteří se vzdali. „Obestoupili je a dovedli je do vězení navzdory výzvám k lynčování, takže místní komunisté vyvázli. Až poté, co na Sibiři tito lidé zorganizovali povstání proti admirálu Kolčakovi, jeho obávaná rozvědka je popravila,“ řekl pro Aktuálně.cz místní historik Alexandr Zavalnyj. Dnes je přitom Samara snad nejvíce problematickým místem ohledně uctění památky legionářů. Pomník je hotový šest let a válí se ve skladu.


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.