Po nedělním rozhovoru prezidenta Petra Pavla na CNN Prima NEWS se na sociálních sítích objevily pobouřené reakce. Prezidentova slova komentovali například poslanec Jiří Mašek, Petra Prokšanová nebo Radim Fiala. Z příspěvků vzniká dojem, že prezident jednoduše prohlásil, že Česko má příliš mnoho nemocnic a některé by se proto měly zrušit.
Výrok má pravdivé jádro. Pavel skutečně řekl, že máme příliš mnoho nemocnic, a později připustil i možné zrušení některé okresní nemocnice. Příspěvky však většinou vynechávají, v jaké souvislosti jeho slova zazněla, jakými podmínkami je doplnil a především to, že neoznamoval žádné konkrétní rozhodnutí.
Co prezident skutečně řekl
V celém záznamu pořadu Partie Terezie Tománkové se téma zdravotnictví objevilo během debaty o státním rozpočtu, strukturálním deficitu a oblastech, které by podle prezidenta potřebovaly hlubší reformu. Petr Pavel jako strategické priority zmínil bezpečnost a právě zdravotnictví.
Podle prezidenta do českého zdravotnictví proudí stále více peněz, aniž by tomu odpovídalo výrazné zvyšování kvality péče. Za jeden z problémů označil nevhodnou strukturu lůžek. Česko má podle něj příliš mnoho lůžek urgentní či akutní péče a naopak málo kapacit pro dlouhodobou péči.
Následovala věta, která se nyní šíří po sociálních sítích: „Máme příliš mnoho nemocnic na počet obyvatel a na rozlohu naší země.“ Pavel kritizoval také podle něj neefektivní investice do drahé techniky. Jako příklad uvedl magnetické rezonance, jejichž provoz může být kvůli způsobu financování omezen jen na část dne. Podle něj by dávalo větší smysl mít méně přístrojů, ale využívat je intenzivněji.
Nešlo přitom pouze o formulaci vloženou prezidentovi do úst moderátorkou. Tvrzení o příliš velkém počtu nemocnic pronesl Pavel sám. Moderátorka následně upozornila, že pro politika je velmi citlivé říci lidem, že jejich místní nemocnice je neefektivní a má být zrušena. Pavel poté připustil, že reforma může krátkodobě bolet například tím, že bude zrušena některá okresní nemocnice.
Tím však jeho vyjádření nekončilo. Současně požadoval, aby cenou za takovou změnu byla kvalitnější péče v dostupné vzdálenosti. Jako možné doprovodné opatření zmínil například příspěvky na dopravu pro starší občany, kteří by museli cestovat do vzdálenější nemocnice. Zdůraznil také potřebu dlouhodobé přípravy, využití dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky a srozumitelného vysvětlení veřejnosti.
Prezident neoznámil žádný plán rušení nemocnic
Petr Pavel nejmenoval jedinou nemocnici, která by se měla zavřít. Nepředstavil seznam zařízení, harmonogram ani konkrétní podobu reformy. Na konci této části rozhovoru navíc výslovně řekl, že nechce nahrazovat vládu. Jeho rolí má být podle něj spojování odborníků a předkládání možných řešení premiérovi a ministrům.
Prezident ostatně o existenci jednotlivých nemocnic sám nerozhoduje. Zřizovateli jsou stát, kraje, města nebo soukromé subjekty a zásadní roli hrají také smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Pavlova slova proto nelze vydávat za oznámení již schváleného rušení nemocnic.
Stejně nepřesné by ovšem bylo tvrdit opačný extrém – že Pavel o rušení nemocnic vůbec nemluvil a kritici si jeho slova kompletně vymysleli. Nemluvili. Prezident takovou možnost výslovně připustil, byť pouze jako možný výsledek budoucí reformy.
Co ukazují dostupná data
Pavlova kritika počtu lůžek má určitou oporu v mezinárodním srovnání. Podle OECD má Česko 6,4 nemocničního lůžka na tisíc obyvatel, zatímco průměr členských zemí je 4,2 lůžka. Česká hodnota je tedy přibližně o polovinu vyšší.
Samotný počet lůžek však ještě nedokazuje, že je v zemi příliš mnoho nemocnic. Pro posouzení konkrétního zařízení jsou důležité jeho vytíženost, personální situace, skladba výkonů, vzdálenost od jiných nemocnic i dojezdové časy. Z vysokého počtu lůžek proto nelze automaticky odvodit, která nemocnice by měla být zrušena.
Opatrnost je namístě také u magnetických rezonancí. Česko má podle OECD dohromady 32 přístrojů CT, MRI a PET na milion obyvatel, zatímco průměr OECD činí 51. OECD zároveň upozorňuje, že neexistuje obecně platný ideální počet těchto přístrojů. Rozhodující může být jejich skutečné využívání, dostupnost a čekací doby. Pavlův příklad přístroje fungujícího dvě hodiny denně byl formulován jako hypotetická ukázka, nikoli jako doložená statistika platná pro všechny české nemocnice.
Verdikt: Zavádějící
Tvrzení, že Petr Pavel řekl, že má Česko příliš mnoho nemocnic a že některá okresní nemocnice může být zrušena, je pravdivé. Zavádějící je však prezentovat jeho slova jako oznámení konkrétního plánu na rušení nemocnic nebo jako snahu připravit občany o dostupnou zdravotní péči.
Prezident mluvil o možné datově podložené reformě, změně struktury lůžkové péče a lepším využívání peněz i přístrojů. Případné omezení sítě nemocnic podmínil zachováním kvalitnější péče v dostupné vzdálenosti a zajištěním dopravy pro zranitelné pacienty.
Sociální příspěvky tedy nevycházejí z vymyšleného výroku. Pracují ale pouze s jeho nejcitlivější částí a vypouštějí podmínky, vysvětlení i skutečnost, že nešlo o rozhodnutí prezidenta ani vlády. Pravdivé jádro tak dostává vyhrocený a neúplný rámec.
