Petr Drulák zpochybňuje ruské válečné zločiny na Ukrajině

O Petru Drulákovi, pracovníkovi Ústavu mezinárodních vztahů při Ministerstvu zahraničí ČR a rovněž pedagogovi na Západočeské univerzitě, bylo možné se dočíst v září 2022 v souvislosti s vytýkacími dopisy ředitele ústavu Ondřeje Ditrycha. Ten Drulákovi vyčítal porušování etického kodexu a ohrožování dobré pověsti ústavu zejména v souvislost s Drulákovými vyjádřením k Ukrajině. Etická komise, která se případem zabývala, se Druláka zastala.

O tomto případu psal například Daniel Kaiser v Echu24 v článku Kauza Petr Drulák. „Jaký píšeme rok?“ z 20. září 2022. V textu se Druláka vehementně zastává, zpochybňuje obvinění z konspirací („kterážto výtka je hitem našeho mainstreamu už několik let“). Kaiser Druláka označuje jako „nonkonformního akademika“ [sic!].

Drulák také dostal prostor na celé straně MF Dnes v rozhovoru „To už se zase vyhazuje z práce kvůli názorům?“ ze 4. října 2022. V dalším článku „Konspirační teorie, svobodný názor? Druláka se zastali Stropnický či Zaorálek“ v iDnes ze 17. října 2022 bylo citováno i Ditrychovo vyjádření:

„Ze strany ÚMV jako zaměstnavatele Petr Drulák umlčován nebyl a není. Byl pouze opakovaně upozorněn na to, že jeho výroky vztahující se k zahraniční politice by, jako u každého jiného výzkumníka renomované instituce, která se zahraniční politikou zabývá, neměly obsahovat nedoložené konspirační narativy, překračovat jisté meze korektnosti, zatemňovat a účelově zobecňovat.“

Druláka na ČRo Plus hájila i Kateřina Perknerová (kandidátka tajné spolupráce StB) v příspěvku „Dezinformace a názory. To je rozdíl“ zveřejněném 20. října 2022 v pořadu Názoru a argumenty na ČRo Plus, odvolávajíc se na výše zmíněný otevřený dopis, který vedle Stropnického a Zaorálka podepsala obdivovatelka chávesovské ekonomiky Ilona Švihlíková, bývalý mluvčí prokremelské iniciativy Ne základnám a obdivovatel masového vraha a teroristy Trockého Jan Májíček, exagent StB Jan Kavan nebo slovenský šiřitel odporných prokremelských lží Eduard Chmelár.

Autor tohoto textu se domnívá, že kritika, které se dostává Petru Drulákovi, je ještě příliš mírná. Drulák totiž soustavně používá kremelskou rétoriku a šíří putinovské lži, nikoli jakési názory. Tak například v článku „Na východě Ukrajiny klid? Rusko ví, že své invazí nezíská“ z MF Dnes z 31. ledna 2022 píše, používaje ruské pojmosloví: „Anglosasové sice o Ukrajinu nikdy nepovedou válku s Ruskem, ale cynickou hrou s ukrajinskými emocemi mohou Moskvu zaměstnat.“

Vyvrcholením Drulákových lží a poklonkování Putinovi je ovšem jeho článek zveřejněný v MF Dnes v sobotu 19. listopadu 2022 pod názvem „Kyjev v moci jestřábů a holubic“. Odrazovým můstkem mu byl dopad rakety v Polsku. V článku Drulák mj. píše: „První interpretace, o ruských raketách, směřovala k nové světové válce, ta následující, o ukrajinské raketě, pouze stvrzuje známou realitu rusko-ukrajinského konfliktu. Boj o interpretaci událostí na Ukrajině se vede mezi Západem a Ruskem přinejmenším od roku 2014. Vede se i uvnitř Západu a Ruska. Ruské represe i západní boj s dezinformacemi mají za cíl upevnit v rukách vlád interpretační svrchovanost, která jim umožňuje prosadit vlastní interpretaci jako jedinou možnou. Polský incident ukazuje, že Západ i Ukrajina jsou pod interpretační svrchovaností Washingtonu a že uvnitř Washingtonu probíhá interpretační spor.“

Drulák zde jednoznačně šíří nesmysly. Prvním z nich je snaha vykreslit Západ a Rusko jako jednoho za osmnáct a druhého za bez dvou za dvacet. Blábol je „boj o interpretaci událostí na Ukrajině“. Rusko jednoznačně v roce 2014 zaútočilo na Ukrajinu a ukradlo jí území na východě a Krym. Není o čem diskutovat. Navíc je naprosto nesmyslné tvrzení, že by se v Rusku vedl nějaký spor o tuto interpretaci. Zde se Drulák snaží ukázat Rusko jako normálně fungující stát, nikoli jako federaci gangsterských band, kterou ve skutečnosti je. Autorem zmiňovaná „interpretační svrchovanost Washingtonu“ jen opakuje ruskou lež, že USA ovládají západní Evropu i Ukrajinu.

V předposledním odstavci Drulák píše: „USA ukrajinské dezinformace dosud nevyvracely. Když šlo o údajné masakry v Buči, Mariupolu, vraždu Duginové či ostřelování záporožské elektrárny, buď potvrzovaly ukrajinskou verzi, nebo odkazovaly na další šetření, případně s časovým odstupem opatrně pouštěly svoji verzi. Zelenskyj tím získal pocit interpretační svrchovanosti. Proto se cítí zmaten. Pochopil, že i když ho Boris Johnson a jiní tlačili do války s Ruskem, neuznamená to, že on sám na oplátku může totéž dělat jim.“

V tomto případě už jde z Drulákovy strany o popírání válečných zločinů. V Buči i jinde došlo k masakrům, je to doložené i šetřením OSN. A když známe ruské genocidní praktiky z Buči a Izjumu, nejinak tomu bude i v Mariupolu. O vraždě Duginové se příliš neví – proč ostatně Druláka nenapadlo, že to mohla být ruská divadelní inscenace, když nepřímo naznačuje svůj příklon k ruským tvrzením, že v Buči šlo o herce? (V rakvi přece Duginová vypadala náramně zachovale.) Co se týče ostřelování elektrárny, jediným zločincem je opět Rusko, zde se Drulák dostává na inferiorní úroveň Daniela Kaisera aMartina Chmely. Jak může věřit Rusku, které lže, jakmile někdo z jeho představitelů otevře ústa? Vrcholem sprostoty je tvrzení, že Ukrajina byla tlačena do války s Ruskem – ne Rusko věrolomně napadlo Ukrajinu.

Petr Drulák tedy svými vývody jasně dokázal, že stoprocentně stojí na pozicích Kremlu a šíří jeho lži, tedy podporuje genocidu a válečné zločiny Kremlu. Je tedy jen s podivem, že si takovou osobu vydržuje ministerstvo zahraničí i Západočeská univerzita (skandál s právnickou fakultou jí asi nestačil).