Nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger má záznamy ve složkách bývalé Státní bezpečnosti (StB) jako takzvaný KTS. Informaci o tom přinesl například europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který ho nazval „estebákem“. Nový ministr zdravotnictví první den ve funkci řekl, že před rokem 1989 byl členem Komunistické strany Československa, spolupráci s StB však odmítl. „Před rokem 89 jsem byl členem KSČ. Ale pojďme se bavit o těch zbylých 80 procentech mého života, kdy členem nejsem. Spolupracovníkem Státní bezpečnosti jsem nebyl. Mám čisté lustrační osvědčení, které jsem opakovaně používal při různých funkcích, které jsem vykonával,“ odpověděl Arenberger, který 7. dubna 2021 ve funkci vystřídal ministra Jana Blatného.
Petr Arenberger byl ve složkách bývalé Státní bezpečnosti veden jako takzvaný KTS. Tato zkratka označuje kandidáty na agenty, které se StB snaží získat, avšak dotyčný o jejich záměrech nemusí nic vědět. Historik Petr Blažek zdůrazňuje, že právě proto Ústavní soud v roce 1993 rozhodl, že KTS nebudou do lustračního zákona zahrnuti. „Estébáci dali novému ministrovi zdravotnictví v září 1989 při jeho údajném získávání ke spolupráci krycí jméno KŮŽE. Podrobnosti neznáme, svazek vedený 3. oddělením 12. odboru Hlavní správy kontrarozvědky SNB (krycím názvem II. správa SNB, příslušné oddělení tohoto centrálního útvaru StB se věnovalo stážistům, stipendistům, ochraně mírového a ekologického hnutí) v kategorii kandidát tajné spolupráce (KTS) byl zanedlouho v prosinci 1989 zničen. V registru svazků je jako důstojník StB, který svazek vedl, uveden mjr. JUDr. Vladimír Šedina (jeho osobní evidenční karta je dostupná zde, původním povoláním zeměměřič. Zmíněná kategorie KTS byla ovšem přechodná a zdůrazňuji proto, že dotyčný nemusel s tajnou policí reálně vůbec spolupracovat. Proto Ústavní soud ČR rozhodl již v roce 1993, že nebude nadále zahrnuta do lustračního zákona. Krycí jméno patrně odkazovalo na povolání pana profesora, který je dermatolog. Píšu to zde proto, že mi volalo již několik novinářů, abych to nemusel opakovat,“ uvedl historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Kandidát agenta byl jedinec, kterého chtěla StB získat za tajného spolupracovníka, ale spolupracovníkem nebyl a ke spolupráci se nijak nezavázal. Na KTS byl ale veden osobní spis, který zahrnoval krycí jméno, registrační číslo atd. Ve spisu bylo uvedeno také zda je vhodný na určitou funkci, pro jaký obor, byla vložena dokumentace různých prověrek. Kandidát většinou o své evidenci jako KTS nevěděl, a pokud se mu příslušníci StB nepředstavili, nemusel ani tušit, že jedná s rozvědkou StB. K 30. 6. 1989 bylo evidováno 3.816 spisů KTS, ještě v roce 1989 jich bylo ukončeno 1.251 a 411 získáno ke spolupráci. Koncem roku 1989 byla většina svazku KTS zničena. Pokud složka KTS nebyla převedena na svazek tajného spolupracovníka, k tajné spolupráci nedošlo.