MUDr. Soňa Peková zveřejnila dopis adresovaný ruskému prezidentovi Vladimir Putin, v němž jej žádá o stanovisko k případu německého právníka Reiner Füllmich. Füllmicha označuje za „klíčovou osobu celosvětové snahy odhalovat pozadí pandemie COVID-19“ a jeho trestní stíhání za případ nesoucí znaky „zpolitizované a účelově zmanipulované kauzy“. Text dopisu pracuje s výrazně hodnotovým jazykem o „návratu práva a spravedlnosti“ a implicitně staví ruského prezidenta do role morální autority.
Faktický kontext případu je však jiný, než jak jej prezentují podporovatelé Füllmicha. Německé orgány jej nestíhají za názory na covidová opatření, ale kvůli podezření ze zpronevěry finančních prostředků vybraných v rámci projektu „Corona Ausschuss“. Podle obžaloby měly být statisíce eur použity pro soukromé účely. Jde tedy o majetkovou trestnou činnost projednávanou v rámci standardního soudního řízení v demokratickém právním státě, nikoli o politický proces za „nepohodlné názory“.
Narativ o „politickém vězni pandemie“ je přesto dlouhodobě šířen v prostředí antivaxerských a konspiračních komunit. Typickým znakem je přesun pozornosti od konkrétních obvinění k obecné tezi o „globálním bezpráví“, „umlčování kritiků“ či „útoku systému na pravdu“. Dopis MUDr. Pekové tuto rámcovou interpretaci přejímá: místo věcného rozboru obvinění pracuje s moralizující výzvou k „návratu práva do lidské společnosti“.
Symbolická rovina adresáta je přitom zásadní. Obracet se s žádostí o podporu na prezidenta státu, který je mezinárodně kritizován za potlačování opozice, omezení svobody médií a perzekuci politických oponentů, působí minimálně paradoxně. V kontextu ruské agrese proti Ukrajině a dlouhodobé informační strategie Kremlu vůči EU má takové gesto výrazný politický podtext.
V českém prostředí se MUDr. Peková opakovaně objevuje po boku politických subjektů, jako je PRO nebo SPD, které rovněž pracují s rétorikou o „zmanipulovaných procesech“, „diktátu Bruselu“ či „selhání liberální demokracie“. Nejde nutně o formální koordinaci, ale o ideový průnik: kritika pandemických opatření, nedůvěra k západním institucím a relativizace autoritářského charakteru Ruska.
Dopis Vladimiru Putinovi tak není jen osobním vyjádřením solidarity s obviněným právníkem. Zapadá do širšího narativního rámce, v němž jsou demokratické instituce líčeny jako nástroje útlaku, zatímco autoritářský režim je prezentován jako potenciální garant „spravedlnosti“. Právě tento posun – nikoli samotný akt odeslání dopisu – je z hlediska veřejné debaty klíčový.