Oprávněnou kritiku vzbudil výrok maďarského premiéra Viktora Orbána z minulé soboty. Orbán v projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije početná maďarská menšina, tvrdě odmítl “multietnickou” společnost. Tvrdil, že země, kde spolu žijí evropské a mimoevropské národy, “už nejsou národy, ale konglomeráty národů”. Maďaři podle něj nechtějí být “míšenci smíšenými s Neevropany”.
„Orbán ve skutečnosti neříká, že rasy se nemají míchat, nebo že Maďaři jsou rasově čistý národ, jak se mu podsouvá. Spíše se snaží nějak vysvětlit, že podle něj existují dva druhy etnického míšení obyvatel. To jedno se odehrálo i v Karpatské kotlině, tedy zhruba v dnešním Maďarsku, nevzývá tedy žádný čistý maďarský národ. K tomu druhému typu míšení dochází na západě kontinentu a je naopak nežádoucí. Podstatu tohoto rozdílu se mi nepodařilo tak docela pochopit, ale jisté je, že Orbán nevidí budoucnost západu kontinentu dobře, protože už se v těchto zemích nebude jednat o skutečný národ tak, jak jsme ho dosud znali, spojený společnou kulturou. Z kontextu lze také vyrozumět, že potíž spočívá v neevropském původu části těch, kdo v Evropě žijí nebo budou žít. Jde tedy spíš o součást Orbánovy antiimigrační ideologie,” zanalyzoval jeho projev publicista Jan Fingerland.
Tak či onak, dělení lidí na evropské a neevropské je hloupé a pavědecké. „Na naší planetě žije mnoho různých druhů. Ale na této Zemi žije pouze jeden druh, který (chodí) na dvou nohách, pracuje, mluví a někdy i přemýšlí: Homo sapiens sapiens. Tato rasa je jedna a nedělitelná,” uvedl maďarský vrchní rabín Róbert Frölich.
Místopředseda osvětimského výboru Christoph Heubner Orbánův projev označil za „hloupý a nebezpečný“. Přeživším holokaustu podle něj připomíná „temné časy jejich vlastního vyloučení a pronásledování“, zareagoval.
Viktor Orbán také prohlásil, že míšení mezi Evropany je přijatelné, ale míšení Evropanů s „Neevropany“ vytváří lidi „smíšené rasy“. „Jsme ochotni se vzájemně mísit, ale nechceme se stát národy smíšené rasy,“ řekl maďarský premiér při návštěvě části Rumunska, kde žije maďarská menšina. Orbán už kvůli svým výrokům přišel v úterý o svou dlouholetou spolupracovnici, poradkyni Zsuzsu Hegedűsovou. Ta jeho projev označila za čistě nacistický a hodný Josepha Goebbelse, ministra propagandy nacistického Německa.
Rasy neexistují
Moderní genetická analýza pak ukázala, že mezi jednotlivými fenotypy lidí zpravidla existují plynulé přechody a míšení, a že tudíž není možné objektivně stanovit definice ras. Již v padesátých letech píše sociální antropolog Claude Lévi-Strauss v brožuře Rasa a dějiny následující řádky: ,,Odvoláváme-li se (…) na příspěvky lidských ras k civilizaci, nechceme tím říci, že kulturní přínosy Asie nebo Evropy, Afriky nebo Ameriky čerpají jakoukoli originalitu z faktu, že tyto kontinenty jsou z velké míry obydleny lidmi rozdílného rasového původu. Pokud taková originalita existuje – a nelze o ní pochybovat – pak vyplývá z geografických, historických a sociologických okolností, nikoli z odlišných vloh, vázaných anatomickou nebo fyziologickou konstitucí lidí černé, žluté nebo bílé pleti.“
Redaktor vědeckých pořadů společnosti BBC Alan Rutherford jde ještě dál. „Neexistuje žádná genetická základna, která by odpovídala nějaké konkrétní skupině lidí. Neexistuje žádná esencialistická DNA černých lidí, bílých lidí, nebo nějaké jiné etnické skupiny. Existují genetické charakteristiky, které mají vazby na určité populace, avšak žádná z nich není exkluzivní, ani neodpovídá jedinečným způsobem žádné jediné skupině, na niž by se hodil rasový popis. Regionální genetické adaptace jsou reálné, avšak ty mají tendenci vyjadřovat rozdíly uvnitř takzvaných ras, nikoliv mezi nimi. Srpkovitá anémie postihuje lidi všech barev kůže, protože se vyvinula v oblastech, kde je běžná malárie. Tibeťané jsou geneticky přizpůsobeni velkým horským výškám, a tak obyvatelé Pekingu jsou podobnější Evropanům než svým zdánlivě podobným tibetským sousedům. Tay-Sachsova choroba, o níž si vědci kdysi mysleli, že je to choroba židovského obyvatelstva, je stejným způsobem rozšířena mezi francouzskými Kanaďany a Cajuny,“ píše v článku The Guardian.
„Analyzujeme tisíce lidských genomů každý týden. Britská vláda zahájila projekt 100 000 genomů ve snaze identifikovat genetickou základnu mnoha chorob, ale v rámci té kořisti zjišťujeme také mnoho o tajné historii našeho biologického druhu, o naší DNA, která je smíšená prostřednictvím nekonečného sexu a neustálé migrace. Jsme příliš nadržení a příliš pohybliví na to, abychom byli schopni zůstat ve své vlastní původní skupině,“ dodává.
Jakýmkoliv debatám však nemůže prospět předsudečnost rasismu založeném na falešném předpokladu existence ras. Je tak přípustné mluvit pouze o rozmanitosti kultur, ptát se, čím nás tak šokují, a co je naopak stejné. Mluvíme-li pouze o rozdílnosti kultur, nikoliv lidí, nutně tím opouštíme implicitní dehumanizaci odlišných skupin. V textu Lévi-Strausse k tomu nalezneme další oporu: ,,Odmítáme-li připustit, že ti, kteří se jeví jako nejvíce ,divošští‘ nebo ,nejbarbarštější‘ představitelé jiných kultur a jiných zvyků, jsou rovněž lidmi, jen od nich přejímáme jeden z jejich typických postojů. Barbar je především ten člověk, který v barbarství věří,“ uvádí v knize Rasa a dějiny Lévi-Strauss.
Kromě antropologie byla a dosud je fyzická lidská typologie také důležitou politickou otázkou. Jako rasismus se označují ideologie, které z příslušnosti k rase odvozují politické důsledky, nejčastěji ve smyslu, že některé lidské rasy jsou hodnotnější než jiné a mají právo či povinnost „méněcenné“ rasy ovládat či dokonce jejich příslušníky hubit. Tato teorie vychází z dnes vyvrácené domněnky, že jednotlivé rasy mají odlišné předky, tzv. teorie polygenetického vzniku ras. Rasismus založený na údajně vědeckých teoriích byl populární v 19. a první polovině 20. století, zdiskreditoval se však zejména v podobě nacistické ideologie. Dnes je obvykle považován za nevědecký, nesprávný a nemorální, v řadě států včetně České republiky je hlásání rasové nenávisti dokonce trestným činem.