Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ve sporu, který proti spolku Manipulátoři.cz vedl Mgr. David Šubík. Žalobce se domáhal odstranění, respektive zákazu dalšího šíření článku „Portál a údajná neexistence důkazu o existenci COVID-19“, písemné omluvy a zaplacení 50 tisíc korun. Soud prvního stupně žalobu zamítl a odvolací soud nyní tento rozsudek potvrdil. Žalobce má navíc uhradit náklady odvolacího řízení.
Spor se týkal článku, který kritizoval text publikovaný na portálu Resetheus pod titulkem „Ministerstvo zdravotnictví nemá důkaz o tom, že virus SARS-CoV-2 reálně existuje“. Podstatou sporu nebylo to, zda smí žalobce veřejně publikovat své názory na pandemii, ale zda Manipulátoři.cz překročili meze přípustné kritiky, když tento text označili za dezinformační a věcně polemizovali s jeho závěry. Odvolací soud výslovně uvedl, že právo žalobce zveřejnit názor mu nikdo neupíral. Stejně tak ale právo na svobodu projevu náleží i žalovanému, tedy Manipulátoři.cz. Soud proto zkoumal, zda měla kritika racionální jádro a zda její forma nebyla nepřiměřená nebo zbytečně poškozující.
Klíčový závěr rozsudku je pro fact-checking důležitý: soud potvrdil, že označení „dezinformace“ bylo v daném kontextu hodnotícím soudem s pravdivostním základem. Nešlo o osobní útok na žalobce jako člověka, ale o kritiku konkrétního veřejně publikovaného obsahu. Odvolací soud připomněl, že článek Manipulátoři.cz kritizoval zpochybňování vědeckých prací o existenci viru SARS-CoV-2 a upozorňoval na to, že žalobce nepřinesl konkrétní argumenty vyvracející studie, na které odkazovalo Ministerstvo zdravotnictví.
Soud se ztotožnil i se závěrem, že kritický článek zůstal v mezích věcné polemiky. Podle rozsudku obsahoval pravdivá tvrzení, neútočil na žalobce osobně a označení „dezinformace“ mířilo na obsah článku, nikoli na žalobce jako osobu. To je podstatné: soud tím potvrdil rozdíl mezi nepřípustným nálepkováním člověka a oprávněnou kritikou veřejně šířeného tvrzení, které má podle soudu nepravdivý základ.
Odvolací soud také potvrdil, že v době publikace původního textu již existovaly jednoznačné důkazy reálné existence viru SARS-CoV-2 a jeho příčinné souvislosti s nemocí COVID-19. Nepravdivost žalobcova názoru vzal soud za prokázanou mimo jiné na základě odborného stanoviska týmu Adély Šimkové, Ph.D., z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Soud zároveň uvedl, že další odborné otázky — například obecné hodnocení pandemických opatření, testování nebo vakcinace — nebyly pro rozhodnutí v této věci podstatné. Předmětem řízení totiž nebyla celková obhajoba pandemické politiky státu, ale otázka, zda kritický článek Manipulátoři.cz neoprávněně zasáhl do osobnostních práv žalobce.
Důležité je i to, že soud odmítl tvrzení o závažné újmě. Už soud prvního stupně konstatoval, že žalobce nadále publikuje, má podporu spolku Resetheus, čtenářů i dalších osob. Odvolací soud se s tímto závěrem ztotožnil. Jinými slovy: žalobce neprokázal, že by kritický článek Manipulátoři.cz způsobil takový zásah do jeho osobnostních práv, který by odůvodňoval omluvu, zákaz šíření článku nebo finanční satisfakci.
Rozsudek je přitom férový i v tom, že odvolací soud korigoval jednu část úvah soudu prvního stupně. Nepřisvědčil závěru, že by bylo prokázáno, že žalobce jednal se záměrem vyvolat paniku, odpor k opatřením nebo zabránit vynakládání veřejných peněz na testování a vakcíny. Podle odvolacího soudu nebyl takový záměr prokázán a žalobci jej nelze podsouvat. To ale na výsledku sporu nic nezměnilo. Soud zároveň uvedl, že lze hodnotit důsledky takového článku bez ohledu na motivaci autora — tedy například riziko, že čtenáři přijmou nepodložené domněnky jako fakta.
Odvolací soud tak potvrdil podstatné principy: veřejně činná osoba, která vstoupí do veřejné debaty o odborném a společensky významném tématu, musí snést i ostrou kritiku svých publikovaných názorů. Kritika ale musí mít racionální jádro a nesmí být samoúčelným osobním útokem. V tomto případě soud dospěl k závěru, že článek Manipulátoři.cz tyto meze nepřekročil.
Výsledek sporu je proto významný nejen pro Manipulátoři.cz, ale obecně pro fact-checking a veřejnou debatu. Soud potvrdil, že upozornění na nepravdivý nebo manipulativní obsah není samo o sobě neoprávněným zásahem do osobnostních práv. Pokud je kritika věcná, přiměřená a má pravdivostní základ, požívá ochrany svobody projevu — zvlášť tehdy, když se týká veřejně šířených tvrzení o zdraví, vědě a pandemii.