Na sociálních sítích se šíří grafika nazvaná „Kriminální historie ODS“, která má představovat chronologický přehled nejvýznamnějších korupčních, kriminálních a politických skandálů spojených s Občanskou demokratickou stranou od 90. let do současnosti. Sdílela ji například Petra Rédová, která zároveň uvedla, že jí materiál přišel přes Messenger. Právě to odpovídá klasickému způsobu šíření politických řetězových materiálů: grafika působí přehledně a úderně, ale neobsahuje zdroje, nerozlišuje typy kauz a pracuje s velmi silným rámcem.
Je důležité říct hned na začátku: ODS rozhodně není strana bez problematické minulosti. Některé kauzy v seznamu jsou skutečné a některé skončily pravomocnými rozsudky. Platí to například pro případ bývalého senátora a starosty Chomutova Alexandra Nováka, který byl odsouzen kvůli úplatku v řádu desítek milionů korun, nebo pro Romana Pekárka, bývalého kolínského místostarostu a poslance, který dostal pravomocně pět let vězení za přijetí úplatku a zneužití pravomoci.
Reálný základ má i připomínka kauzy fiktivních sponzorů ODS z roku 1997. Jména Lajos Bács a Radjiv M. Sinha, případně Bambara/Sinha podle různých dobových zápisů, se stala symbolem skandálu s neprůhledným financováním ODS, který přispěl k pádu Klausovy vlády. Také kauza Pandur a Marek Dalík patří mezi reálné případy: Dalík byl pravomocně potrestán v souvislosti s požadavkem 18 milionů eur při nákupu obrněnců Pandur, byť právní kvalifikace a vývoj případu byly složitější, než jak je často zkratkovitě podáváno.
Seznam dále připomíná také politické aféry, které sice měly vážné dopady, ale nelze je jednoduše stavět na roveň pravomocným odsouzením za korupci. Příkladem je kauza Pavla Drobila na Státním fondu životního prostředí, po níž ministr rezignoval, nebo aféra kolem Jany Nagyové, později Nečasové, která přispěla k pádu vlády Petra Nečase. U Nečasové soudy potvrdily tresty v části týkající se zneužití Vojenského zpravodajství, zatímco jiné části celé politické kauzy byly právně mnohem komplikovanější.
Právě v tom je hlavní problém sdílené grafiky. Pod jeden dramatický nadpis „kriminální historie“ řadí případy různých kategorií. Vedle pravomocně odsouzených osob uvádí politické skandály, mediální kauzy, podezření, kauzy bez obvinění konkrétní osoby i kauzy, které stále běží. To je pro čtenáře zavádějící, protože z grafiky může vzniknout dojem, že každý uvedený případ je uzavřenou trestní kauzou ODS jako celku. Tak to ale není.
Typickým příkladem je zmínka o Petru Fialovi a Podnikatelské družstevní záložně. Premiér skutečně ve svém majetkovém přiznání neuvedl podíl/vklad v PDZ a sám to vysvětloval jako pochybení. Média uváděla, že mu za chybu mohla hrozit pokuta. Nešlo však o pravomocně prokázaný trestný čin premiéra, a proto není korektní klást tuto věc do stejné roviny jako případy odsouzených politiků za úplatky.
Podobně opatrně je třeba pracovat s bitcoinovou kauzou spojenou s Pavlem Blažkem. Jde o mimořádně vážnou a politicky devastující kauzu, v níž ministerstvo spravedlnosti přijalo bitcoiny od odsouzeného muže a Blažek kvůli ní odešel z vlády i z ODS. Podle aktuálních zpráv byl exministr v roce 2026 obviněn a proti stíhání podal stížnost. To je zásadní posun, ale stále platí presumpce neviny: obvinění není totéž co odsouzení.
Tendenčnost materiálu je patrná i z vizuálního zpracování. Grafika používá temnou estetiku, policejní motivy, červená varování a formulace typu „historie se opakuje“. Nejde tedy o neutrální přehled kauz, ale o politický plakát. Navíc obsahuje překlepy a nepřirozené prvky, což může naznačovat amatérskou koláž nebo použití generativních nástrojů. Samotná Rédová navíc uvedla, že jí obsah přišel přes Messenger, takže nejde o dohledatelně autorský analytický materiál, ale spíše o řetězově šířený politický obrázek.
Korektní závěr proto není, že je seznam celý smyšlený. Není. Řada uvedených kauz skutečně patří do politické historie ODS a některé z nich skončily pravomocnými tresty. Korektní závěr ale také není, že jde o přesný seznam „kriminální historie ODS“. Přesnější by bylo říct, že jde o tendenční výběr reálných kauz, politických afér, podezření a otevřených případů, který je sestaven tak, aby vyvolal co nejsilnější negativní dojem.
Shrnutí: Sdílená grafika pracuje s reálnými kauzami, ale manipuluje rámcem. ODS má za sebou vážné korupční a politické skandály, včetně případů pravomocně odsouzených politiků. Zároveň však seznam nerozlišuje mezi odsouzením, podezřením, politickou odpovědností, přestupkem a dosud neukončeným trestním řízením. Jako faktický přehled je proto nepřesný; jako politický řetězák je typicky úderný, selektivní a zavádějící.