České bojovníky proti politické korektnosti trápí v posledních dnech skandál, kdy vítězka soutěže Miss Michigan 2019 byla diskvalifikována a titul jí byl odebrán.
Pojďme si shrnout, co se vlastně stalo?
Kathy Zhu je americká studentka narozená v Číně, je politicky angažovaná, propaguje konzervativní postoje a podporuje prezidenta Donalda Trumpa. 14. července zvítězila v soutěži Miss krásy ve státě Michigan pod hlavičkou společnosti Miss World.
O několik dní později však Kathy Zhu dostala od Miss World dopis, ve kterém jí bylo sděleno, že její historické komentáře na sociální síti Twitter byly necitlivé k islámu a rasistické. Proto jí společnost organizující soutěž krásy titul Miss odebírá a nedovolí jí soutěžit o titul nejkrásnější ženy Ameriky.
Miss World má v pravidlech, že soutěžící ženy musejí splňovat pravidlo ‘dobrého charakteru’ a podle organizátorů Kathy Zhu toto pravidlo dvakrát porušila. Na podzim roku 2017 v reakci na tweet inspirovaný hnutím Black Life Matter napsala ‘Věděli jste, že většina úmrtí černochů je je způsobena jinými černochy? Napřed si vyřešte problémy ve vlastní komunitě, než začnete vinit ostatní.’
Black Life Matter je hnutí v USA, které bojuje proti systémovému rasismu namířeném na afro-americkou komunitu. Kořeny má v 80. letech 20. století a do širšího povědomí se dostává od roku 2014 jako reakce na policejní brutalitu a těžko pochopitelná postřelení nebo úmrtí neozbrojených afro-američanů při policejních zásazích. Reakce Zhu ignoruje, že policie má zcela jinou funkci a způsob práce než gangy. Její poslání je udržovat pořádek a chránit všechny obyvatele. V hypotetickém případě by podle tweetu Zhu mohla policie beztrestně střílet členy minorit a nikdo by si nemohl stěžovat pokud by gangy způsobily více obětí.
Druhý Tweet napsala Zhu v únoru 2018, když ji na univerzitě nabídla jiná studentka vyzkoušet si hidžáb v rámci Světového dne hidžábu. ‘Takže mi chcete říct, že nyní je to jen módní doplněk a nikoli náboženská věc? A nebo jen prostě zkoušíte, aby si ženy zvykly na utlačování islámem?’
Oba tyto příspěvky na twitteru Zho v průběhu času vymazala, ale přes webové archívy se dají kdysi zveřejněné komentáře najít.
V českém rybníce bojovníků s politickou korektností zpráva o odebrání titulu ženě, která se se dopustila ‘údajného’ rasismu a necitlivě mluvila o islámu, vzbudila pobouření.
Tomio Okamura zareagoval takto:
Podobně píše v článku na dezinformačním webu Parlamentní listy Lubomír Volný, že prý jí byl titul sebrán protože si odmítla nasadit hidžáb.
Tématu se ujala i ruská propaganda, server Samizdat2016 vyvěsil na svůj FB tento příspěvek.
Nejvíce ale překvapila reakce portálu iDNES, který vydal článek, který se tváří jako zpravodajství. Že jde o komentář je zmíněno pouze v perexu, do titulku se zařazení článku nedostalo. Autor Milan Vodička v něm popouští uzdu svým představám o levicovém spiknutí a píše o tom ‘jak progresivní úderky odstraňují lidi, kteří jim nevyhovují’ nebo ‘Něco takového zní dnes v USA stejně zlověstně jako kdysi v SSSR předvolání k soudružskému pohovoru.’ V jedné části článku použil dezinformační taktiku slaměného panáka, tedy vymyšlení falešných argumentů, které přiřkne oponentům a následně tyto vymyšlené postoje napadne. ‘Celý případ je ukázkový příklad schizofrenie amerických pokrokářů. Na jedné straně je hidžáb nástrojem útlaku, protože ho ženy v Saúdské Arábii, Íránu či Afghánistánu musejí nosit, čímž jsou dotčena jejich práva, takže je třeba proti tomu bojovat.
Na druhé straně, když ho nosí muslimka na Západě, je to krásný příklad diverzity a když se někdo snad ozve, je to diskriminace, takže je proti tomu třeba taky bojovat. Být proti hidžábu jako nástroji omezování a současně být pro hidžáb jako rozšiřování svobod – v tom je koncentrována absurdita dnešního radikálního předělávání světa.’
Autor si neuvědomuje, že pointa není v samotné pokrývce hlavy a nebo zahalování muslimských žen, ale v tom, když islámská diktatura takové zahalování vyžaduje a jeho absenci přímo trestá. Má tedy smysl bojovat za svobodu, aby si ženy mohly nosit, co ony samy uznají za vhodné. Autor je přitom snaží předstírat, že ti údajní ‘američtí pokrokáři’ se snaží úplně zakázat zahalování žen v zemích, které se řídí islámskými zákony a současně ho podporovat v demokratických státech.
Nakonec mluví o své představě, že údajné ‘kompro’ byly na Zho připravené, protože své tweety už dříve smazala.
Zajímavé je, že Milan Vodička už jeden komentář o politice v USA napsal. Jde o článek o vyšetřování ruského vměšování do prezidentských voleb a obsahuje nepravdy o snadno dohledatelných faktech. Tak třeba Rusy si prý vymyslela Clinton, aby ne ně svedla svůj volební neúspěch. Dále si vymýšlí, že soukromé vyšetřování Trumpových vazeb na Rusko zvané ‘Steele Dossier’ byla celá ‘vycucaná z prstu’. Kontrola faktů potvrzuje, že celá řada informací z tohoto vyšetřování, byla pravdivá. Pan Vodička předstírá, že Trumpova kampaň se Rusy nespolupracovala. Používá k tomu techniku, že vždy mluví výhradně o Trumpovi a nikoli jeho kampani, přestože už byly dávno známy desitky setkaní Trumpových podřízených s Rusy. Dále se ukazuje, že autor netuší, proč byl vyhozen z úřadu ředitel FBI James Comey a mluví o spiknutí v FBI, které však neexistovalo. Liberální média přirovnává k sovětskému tisku. Autor dále píše nepravdu, že informace o vyšetřování unikaly od vyšetřovatelů z FBI. Ve skutečnosti byla drtivá většina úniků od Trumpových spolupracovníků.
V tomto duchu se nese celý článek je plný nepřesností a nepravd, autor se velmi snaží změnit fakta, zamlčet nepohodlné události a vykreslit pravdivé novinové zprávy o Trumpově kampani jako spiknutí médií, FBI a Demokratické strany.
iDNES tímto poskytováním prostoru předpojatým novinářům ztrácí svou věrohodnost. Je dobré si také připomenout, že v květnu portál iDNES otiskl falešnou zprávu o imigraci ve Švédsku. Tehdy selhání iDNES převzaly slovo od slova dezinformační weby infovojna.sk a hlavné správy. Z tohoto článku na iDNES čerpal i český prokremelský web ac24.cz.
Pokud jde o bývalou Miss z Michiganu, tak iDNES dodala munici ‘jen’ senzacechtivým bojovníkům s politickou korektností. Samotna ex-Misska dlouho smutná nezůstala, po pár dnech se připojila k týmu za znovuzvolení Trumpa prezidentem USA.