Předseda KSČM a koalicí zvolený místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Vojtěch Filip se v uplynulých dnech dopustil hned několika lží, které lze považovat za vyloženě odporné. V živém vysílání televize CNN Prima News se dušoval, že prý starosta Prahy 6 Ondřej Kolář má předka, který byl členem Gestapa. Jedná se o mnohokrát vyvrácenou lež. Na tento hoax upozornil náš web jako první.

Předseda KSČM Vojtěch Filip také v pátek poskytl rozhovor pro ruský armádní deník Krasnaja zvezda. V něm mimo jiné uvedl: „Členové KSČM a další občané České republiky pozitivně vnímají skutečnost, že Ruská vláda nemá zájem na tom, aby nutila místní orgány k budování památníků těm českým legionářům, kteří v Rusku nikoho neosvobodili a neudělali nic dobrého pro tu nejskvělejší socialistickou revoluci na světě, která byla v roce 1917 v Rusku.“

Opomineme-li použitou rétoriku, jedná se opět o absolutní lež. Čeští legionáři během 1. světové války pomohli Rusku vyhrát mnoho klíčových bitev. Například bitvu u Zborova. Československá střelecká brigáda o síle asi 3500 mužů (1. střelecký pluk „Mistra Jana Husa“, 2. střelecký pluk „Jiřího z Poděbrad“, 3. střelecký pluk „Jana Žižky z Trocnova“) dosáhla úspěchu na vedlejším směru v rámci Kerenského ofenzívy, když prorazila přes čtyři linie rakousko-uherské armády až do hloubky asi 5 km a získala velký počet zajatců a válečného materiálu. Proti Československé střelecké brigádě zde stály část 86. pěšího pluku a 6. pěšího pluku 32. uherské pěší divize a rakouské pěší pluky č. 35 (Plzeňský) a č. 75 (Jindřichohradecký) z 19. pěší divize o síle asi 5500 mužů, dobře vystrojených a výborně vyzbrojených. Úspěch československých jednotek byl natolik výrazný, že ruská prozatímní vláda poté zrušila veškerá omezení na formování nových jednotek z českých a slovenských zajatců.

Mezi Němci a legionáři došlo ke krvavým bojům i u Doče, kde se vyznamenali pozdější českoslovenští generálové Kadlec a Červinka, kapitán Jungr a zejména pozdější generál Stanislav Čeček, který v bitvě u Bachmače Němce porazil a donutil je uzavřít s legionáři příměří. Československé legie tedy hrály klíčovou roli v osvobození území, které se později stalo územím sovětským.

Československé legie pak bojovaly s Rudou armádou. Střet však vyprovokovali bolševici. 25. května 1918 vypukly boje – bolševici zaútočili proti čs. vlaku na stanici Marianovka nedaleko města Omsk. V noci začal protiútok Legií. Legionáři, dost často beze zbraní, zaútočili na kasárny a sklady bolševiků a po vyzbrojení převzali kontrolu nad klíčovými body Transsibiřské magistrály. Československé legie při ústupu z ruského území dobyly 30. května 1918 Penzu a Syzraň, 8. června Samaru, 23. června město Ufa, 25. července Jekatěrinburg a 6. srpna Kazaň až se probili do Vladivostoku. Vlády spojeneckých států (Francie, Velké Británie, USA) plánovaly československé legionáře ponechat na Rusi a vytvořit z nich jádro intervenčních sil, které by zasáhly proti bolševismu. Z plánované intervence nakonec však sešlo a došlo k ústupu legií dvěma cestami: z Vladivostoku lodí do Ameriky a následně Evropy a jižní cestou přes Japonsko, Hong Kong, Cejlon, Suezský průplav do italského Terstu.


Jan Cemper

administrator

Autor je šéfredaktorem webu Manipulátoři.cz a rovněž zakladatel iniciativy Proti projevům nenávisti e-mail: cemper@manipulatori.cz, jan.cemper@gmail.com