V posledních dnech se na sociálních sítích v Polsku, ale i v českém prostředí začal šířit narativ, že bývalá německá kancléřka Angela Merkel údajně „obvinila Polsko z války, kterou rozpoutal Putin“. Dezinformace vychází z titulku bulvárního deníku Bild, který nepravdivě interpretoval vyjádření Merkelové z nedávného rozhovoru pro maďarský kanál Partizán. Ve skutečnosti Merkel nikdy neřekla, že Polsko nese odpovědnost za ruskou invazi na Ukrajinu.
Rozhovor se týkal především neúspěšných pokusů o mírové řešení konfliktu na východní Ukrajině prostřednictvím tzv. minských dohod, které byly uzavřeny v roce 2015 mezi Ukrajinou, Ruskem, Německem a Francí. Merkelová vysvětlila, že tyto dohody sice konflikt neukončily, ale umožnily Ukrajině posílit své obranné schopnosti. Zároveň uvedla, že v roce 2021 chtěla spolu s Emmanuelem Macronem navrhnout nový formát jednání s Putinem jménem Evropské unie. Tento plán podle ní odmítly některé země, včetně Polska a baltských států, protože se obávaly, že EU nebude schopna prosadit jednotný postoj vůči Rusku.
Právě tato část rozhovoru se stala základem překroucené interpretace. Bild z ní totiž vyvodil, že Merkel „nepřímo obvinila Polsko z války Putina“, což následně převzaly některé polské i české účty na sociálních sítích. V samotném rozhovoru však Merkel pouze popisovala diplomatické okolnosti, nikoliv odpovědnost jednotlivých států za ruskou agresi. Její výrok „odešla jsem z úřadu, a poté začala válka“ byl vytržen z kontextu, v němž se snažila shrnout, že neexistovala společná evropská politika vůči Rusku – nikoli tvrdit, že Polsko nese vinu.
Na dezinformační verzi reagovali i polští politici. Například Mariusz Kamiński a Mateusz Morawiecki obvinili Merkelovou z „nehoráznosti“ a „škodlivosti vůči Evropě“, aniž by ověřili skutečný obsah rozhovoru. Naopak bývalý diplomat Marek Magierowski upozornil, že mezi slovy Merkelové a interpretací Bilda je „dlouhá cesta“. Podobně i ministryně Katarzyna Pełczyńska-Nałęcz zdůraznila, že jakékoliv podsouvání spoluviny Polska nahrává ruské propagandě, jejímž cílem je rozdělit evropské spojence Ukrajiny.
Případ je ukázkovým příkladem, jak snadno může nešťastný titulek či zkratka v bulvárním médiu vyvolat lavinu politických reakcí a dezinformací. Merkelová ve zmíněném rozhovoru nevinila žádný stát z války, kterou zahájilo Rusko, ale hovořila o selhání evropské diplomacie při hledání jednotné strategie vůči Moskvě. Přesto se z jejích slov stala další zbraň v informační válce, která má oslabit důvěru mezi evropskými partnery.